Macron v Moskvě: bez doprovodu, bez podání ruky a s tykáním od Putina

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí jednal v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně krize na Ukrajině. Už po příletu na letiště se ale musel vypořádávat s obtížemi. Nepřijel totiž pro něho k letadlu doprovod. Podle některých ruských médií navíc Putin Macronovi tykal. Setkání státníků trvalo šest hodin. Shodli se pouze na tom, že krizi na Ukrajině je třeba řešit mírovou cestou. Jinak neshody přetrvávají. Bylo to patrné i na společné tiskové konferenci.

Návštěvě francouzského prezidenta v Kremlu předcházelo nezvyklé uvítání. Jeho letadlo přiletělo na moskevské letiště Vnukovo s třičtvrtěhodinovým zpožděním. Jak uvedl server Moskovskij Komsomolec, nečekal po příletu na Macrona žádný doprovod. Nepřijel ani vůz, který ho měl dopravit přes letištní plochu k vládnímu terminálu. Prezident šel údajně pěšky. „Jsem v rozumné míře naladěn optimisticky. Nevěřím však na spontánní zázraky,“ prohlásil podle televize BFM TV po vystoupení z letadla.

Některá ruská média zmínila, že Putin Macronovi tyká i při oficiální části hovorů. Ruský prezident podle médií zahájil setkání s Macronem větou: „Vážený pane prezidente, drahý Emmanueli, moc rád tě vidím.“ Putin již dříve prohlásil, že si s Macronem nebo s bývalou německou kancléřkou Angelou Merkelovou tyká, oproti tomu například s českým prezidentem Milošem Zemanem si vyká. „Je přece jen starší než já, myslím, že se chovám správně,“ uvedl.

Jednání probíhalo u dlouhého oválného stolu s velkým odstupem obou státníků. Agentura TASS k tomu poznamenala, že jde o bezpečnostní opatření související s pandemií nemoci covid-19. Putin si s Macronem při uvítání ani nepodali ruce.

Shodli se pouze na tom, že krizi na Ukrajině je třeba řešit mírovou cestou. Šéf Kremlu na úvod setkání prohlásil, že Moskva i Paříž jsou situací kolem bezpečnosti znepokojené, jeho host označil dialog za jedinou možnost bezpečnosti a stability v Evropě. Macron ale oponoval Putinovi ohledně budoucnosti Ukrajiny.

„Nová bezpečnostní architektura v Evropě by neměla stát na zákazu vstupu některých zemí do NATO,“ podotkl francouzský prezident na společné tiskové konferenci po jednání s Vladimirem Putinem. Macron tím narážel na ruský požadavek, aby se Severoatlantická aliance zavázala, že do svých řad nepřijme Ukrajinu. Oba politici za téměř šest hodin vzájemné debaty našli podle Macrona v otázce Ukrajiny společné body, ale neshody dál přetrvávají.

Ce vers quoi nous devons aller, c’est la désescalade. Nous en connaissons les termes. Grandes questions de sécurité collective, question ukrainienne, situation sécuritaire en Biélorussie et dans toute la région : avançons. pic.twitter.com/sXEDLGf4jO

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) February 7, 2022

Putin varoval, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo vést ke konfliktu mezi aliancí a Ruskem, pokud se Kyjev jako členská země aliance pokusí získat zpět poloostrov Krym a ostatní spojenecké země tak „vtáhne do války“ s Ruskem. „Takový konflikt by nikdo nevyhrál,“ prohlásil Putin, který připomněl, že Rusko je významnou jadernou velmocí.

Ukrajina se podle ruského prezidenta už dvakrát pokusila vyřešit otázku Donbasu vojensky a proto teď Rusko požaduje bezpečnostní záruky a do oblasti přesouvá armádu. Spojené státy a země NATO už několik týdnů upozorňují na rostoucí počty ruských vojáků a techniky u ukrajinských hranic.

Moskva, která do té doby ukrajinský Krym anektovala v roce 2014 a podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny, ale přes přesuny desetitisíců vojáků k hranicím popírá, že by měla v úmyslu zaútočit. Po USA a NATO ale začala žádat bezpečnostní záruky, především právě garanci, že Ukrajina se nestane členskou zemí NATO. To ale alianční země odmítají s tím, že na dlouhodobé politice „otevřených dveří“ nebudou nic měnit, protože žádná třetí země nesmí mít právo veta v otázce rozšiřování.

Putin vyjádřil naději, že se situaci kolem Ukrajiny nakonec podaří vyřešit mírovou cestou, a prohlásil, že k řešení situace kolem vzbouřeneckých regionů na východě země nevidí alternativu ke stávajícím mírovým dohodám z Minsku. „Pokud jde o minské dohody – ať už jsou živé nebo mají nějakou perspektivu nebo ne – domnívám se, že jiná alternativa (k nim) prostě neexistuje,“ prohlásil ruský prezident.

Podle Macrona, který bude v úterý jednat v Kyjevě, také neexistuje jiné než mírové řešení. „Uvědomujeme si závažnost situace a hledáme způsob, jak zachovat mír. Jsem hluboce přesvědčen, že je ještě čas,“ řekl Macron. „Jsme ochotní společně pracovat na budování stability a bezpečnosti v Evropě,“ dodal. Putin na tiskové konferenci uvedl, že s Macronem bude po jeho jednáních s ukrajinskou stranou hovořit znovu telefonicky.

Minské mírové dohody podepsali v letech 2014 a 2015 vedoucí představitelé Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa ve snaze ukončit konflikt na východě Ukrajiny, který si dosud vyžádal na 14.000 životů. Počítají mimo jiné s amnestií pro separatisty, obnovením hospodářských vztahů s oblastmi ovládanými povstalci, které mají získat zvláštní postavení zakotvené v ukrajinské ústavě, či obnovení plné kontroly nad státní hranicí ze strany ukrajinské vlády. Kromě křehkého příměří však průlom nepřinesly a Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z jejich neplnění.

Francouzský prezident už dříve řekl, že účelem jeho návštěvy v Moskvě je zabránit eskalaci situace kolem Ukrajiny. Kreml k návštěvě Macrona podle agentury TASS uvedl, že Putin bude s hostem diskutovat o bezpečnostní struktuře v Evropě.

Rusko přesunutím desítek tisíc vojáků k Ukrajině vyvolalo obavy Západu, že připravuje agresi vůči této zemi. Moskva to popírá a naopak tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od USA a NATO žádá kromě jiného záruku, že aliance nepřijme Ukrajinu za člena a že nebude zvyšovat svoji přítomnost v blízkosti Ruska. NATO i Spojené státy takový požadavek odmítají.

Možnostem předejít širšímu konfliktu s Ruskem kvůli Ukrajině je věnována série diplomatických jednání. Kromě schůzky Putina a Macronem v Moskvě budou v pondělí o tomto tématu ve Washingtonu jednali americký prezident Joe Biden s německým kancléřem Olafem Scholzem. Návštěvu Ukrajiny ve stejný den zahájili také ministři zahraničí Německa, Česka, Slovenska a Rakouska.