Koalice oligarchů a socialistů balkánsky otravuje podnikání

Světová banka pravidelně každý rok zpracovává respektovaný žebříček Doing Business. Z něho je na první pohled vidět, že státy, kde se dobře podniká, jsou zároveň nejbohatší a mají nejvyšší kvalitu života. Nestojíme si v něm dobře. V aktuální verzi pro rok 2015 jsme na 44. místě. Před námi je namátkou třeba i Polsko, Bulharsko, Peru, Slovensko, Černá hora, Thajsko nebo Gruzie. Není to žádný efemérní žebříček typu vnímání korupce Transparency International. Tady hrají roli tvrdá fakta podmínek pro podnikání.

My vycházíme nejhůř všude tam, kde podnikatelé přímo naráží na státní úředníky. V podmínkách pro start podnikání jsme na 110., u placení daní na 119. místě. Naopak dlouho kritizované dodržování práva se hodně zlepšilo. Ve vymáhání smluv jsme na 37. místě, při tolik kritizovaném řešení insolvence patříme do první světové dvacítky. Přístup k úvěrům je velmi snadný.

Vláda se bohužel při změnách podmínek pro podnikání neinspiruje těmi, kdo jsou nejlepší, nebo jsou alespoň lepší než my, ale těmi, kdo jsou ještě podstatně horší. Pro vize si chodíme do Chorvatska, o němž se rozhodně nedá mluvit jako o podnikatelském ráji. V Doing Business je na 65. místě.

Když Andrej Babiš začal prosazovat právě Chorvatskem inspirovanou evidenci elektronickou evidenci tržeb, vypadalo to celkem nevinně. Od časů, kdy vláda Miloše Zemana vyrukovala s nápadem na registrační pokladny, zbořil technologický vývoj hlavní argument proti nim, jímž byla vysoká pořizovací cena. Teď se ale z pracovní verze zákona ukazuje, že těch pastí na drobné podnikatele tam zůstalo víc než dost. Jde hlavně o nesmyslný tisk účtenek, což je v digitálním věku zbytečná byrokracie. Existuje určitě jistý rozsah byznysu, kde se vyplatí tuto povinnost žádat. Ale u každého řezníka nebo kadeřníka? Tam se opravdu miliardové daňové úniky, které slíbil Andrej Babiš odhalit, neodehrávají.

Úplnou absurditou je pak povinnost zákazníka účtenku odebrat. Co se stane, když ji nebude mít? To za ním dorazí berní úředník s dotazem: Včera jste si na rohu koupil kuře, řezník to nahlásil na finanční úřad, tak ukažte účtenku?

Šedá ekonomika, kde mizí daně, je potíž. Nikdo nechce hájit ty, kdo se daním vyhýbají. Je ale otázkou, kde je hranice mezi rozumnou kontrolou a byrokratickou buzerací, která otravuje život. Proč asi tu on-line evidenci nikde jinde než v Chorvatsku nemají? Není někdy důvěra víc než on-line sledování? Skutečným společenským rizikem je ekonomika černá. Ta se neodehrává u pekařů, ale točí se v miliardách na hraně velkého byznysu, politiky a bezpečnostních struktur.

Sobotkova vláda v sobě ale spojuje zájmy socialistů, kteří potřebují předvést svým voličům, že si došlápla na ty, kdo jsou o něco bohatší než oni, protože aktivně podnikají a starají se o sebe, s oligarchy. Těm vyhovuje koncentrovaná moc a ideální je udělat si terče lidového hněvu z malých firem a podnikatelů.

Ti musí mít pocit, že o jejich hlasy nikdo nestojí, a nehájí jejich zájmy. Kde je pravicová opozice, když tady Andrej Babiš zjevně ohlašuje rozsáhlou Balkánem inspirovanou byrokratizaci a šikanu podnikatelů? Je zřejmé, že v době, kdy oligarchové drží řadu tištěných médií, je přístup do veřejného prostoru těžší. Kdy jindy než teď by ale měla ODS a TOP 09 udat agendu veřejné debaty? Kde je Petr Fiala? Kde je Miroslav Kalousek?