Putinova „soukromá armáda“ odmítla bojovat na Ukrajině. Soud propustil 115 vojáků

V Rusku propustili 115 členů národní gardy za odmítnutí zúčastnit se bojů na Ukrajině. S odvoláním na soudní dokumenty o tom dnes informoval britský list The Guardian, podle něhož jde o příslušníky Národní gardy Ruské federace, zvané Rosgvardija a podléhající prezidentovi Vladimiru Putinovi. Gardisté bývají dokonce někdy označováni za Putinovu soukromou armádu.

List to označuje za zatím nejzjevnější projev nesouhlasu s válkou na Ukrajině v části ruských ozbrojených sil.

V případu 115 gardistů rozhodoval tento týden soud a zamítl jejich kolektivní stížnost proti dřívějšímu propuštění. Soud ve zdůvodnění zamítavého stanoviska uvádí, že gardisté byli propuštěni právem, protože "odmítli plnit oficiálně přidělený úkol", totiž bojovat na Ukrajině.

Kauza se rozhodovala v Nalčiku, ve středisku Kabardsko-balkarské republiky, kde jednotka Rosgvardije působí.

Od začátku ruské války proti Ukrajině se objevují zprávy o upadající morálce mezi ruskými vojáky. Mnozí tvrdí, že netušili, že jdou do boje, dokud nepřekročili ukrajinskou hranici. Někteří odmítli příkazy splnit, někteří je nesplnili dostatečně horlivě.

Právník skupiny 115 gardistů Andrej Sabinin řekl, že vzhledem ke složitosti kauzy soud rozhodl "bezprecedentní rychlostí". "Pochybuji o spravedlnosti toho procesu, protože mí klienti nemohli předvolat některé svědky a protože soud odmítl několik dokumentů," řekl Sabinin.

Velitelé Rosgvardije podle něj dali gardistům na výběr několik možností, muži tudíž nemuseli do boje nastoupit a jejich propuštění je nelegální.

Rosgvardija je nástupcem vnitřních vojsk, tedy vojsk ministerstva vnitra. Podle dostupných údajů čítá 340.000 mužů a žen. Tyto jednotky slouží k potlačování opozičních demonstrací, nepokojů a revolucí uvnitř země, oficiálně mají ve svém popisu práce i boj proti terorismu. Součástí gardy jsou i zvláštní jednotky rychlé reakce. The Guardian píše, že se gardě říká Putinova soukromá armáda a že byla nasazována proti účastníkům protivládních protestů.

Podle vojenských analytiků nasadilo Rusko tyto gardisty s cílem obsadit a udržet velká ukrajinská města včetně Charkova a Kyjeva. Nezdařilo se to, gardisté utrpěli velké ztráty.

Britský list připomíná i další případ, který vnáší světlo do nasazení gard na Ukrajině. Jde o šéfredaktora listu Novy Fokus Michaila Afanasjeva z Chakaské republiky. Byl zadržen v dubnu, když jeho list informoval o jiné jednotce Rosgvardije, která odmítla jít na Ukrajinu. Svědci potvrdili, že boj odmítlo 11 členů gardy z této autonomní republiky.

Svědecké výpovědi také potvrzují domněnku, že Rusko počítalo s rychlým útokem na Kyjev, který měl zajistit obsazení ukrajinské metropole. Jeden z gardistů řekl, že mu velitel oznámil tři dny před začátkem invaze, že budou vojáci posláni na Ukrajinu "hlídkovat v kyjevských ulicích a na silničních křižovatkách".

Rusové narazili na rozhodný vojenský odpor Ukrajinců a po měsíci bojů Moskva začala tvrdit, že cílem "speciální operace" je osvobození Donbasu.