Ovčáček se už omluvil. Kdy se omluví Peroutka?

Když jsme před časem upozornili, že nejen Ferdinand Peroutka byl fascinován nacismem, jak upozornil prezident této republiky, ale že i mluvčí prezidenta této republiky byl fascinován zrůdným učením, v jeho případě komunismem, netušili jsme, že u jednoho z aktérů přijde pokání a sebereflexe. Dokonce by se dalo říct: omluva. To, co jsme čekali, že už dávno učiní novinář Peroutka, ostatně od jeho uklouznutí uplynulo již více jak 75 let a bylo by tedy skutečně na čase, se zatím stále nestalo. Místo toho mnohem mladší Jiří Ovčáček ukázal Peroutkovi cestu. Ovčáček dokázal naplnit slova jednoho z velikánů této země, který konzistentně tvrdí, že jen idiot nedokáže uznat svou chybu. A Ovčáček to skutečně dokázal.

Čtěte také: Já u komunistů? To byla mladická nerozvážnost, říká Ovčáček

Navíc v rekordně krátkém čase, když si ho srovnáme s Peroutkou a přihlédneme-li navíc ke skutečnosti, že v posledních měsících je zavalen prací a funguje de facto na dvousměnný provoz. Kdo z nás by zvládl dělat mluvčího? Jen pár z nás. Ale kdo by k tomu ještě zvládl studovat historii a ještě ji vysvětlovat? Žádnej z nás.

A považme, že do toho všeho si ještě Ovčáček našel chvilku, časové okno, kterým se dokázal prosoukat, podívat se na sebe, vysoukat se zpět a říct: Ano, pochybil jsem! A nejsem hrdý na to, co jsem dělal. Byl jsem mladý. Obdivuhodné gesto. Obdivuhodná síla. Právě to dělá velké muže.

A přesně to národ právem očekává od Peroutky. Ale my už čekáme tři čtvrtě století. A pořád nic. A to měl Peroutka šest let v koncentráku, aby se nad sebou setsakra zamyslel, přijel do osvobozené Prahy, postavil se a řekl pěkně nahlas: Ano, pochybil jsem. A nejsem hrdý na to, co jsem dělal. Byl jsem mladý. Ale to Peroutka ne, to za něj musí dělat Ovčáček.

Čtěte také: Pana Ovčáčka fascinoval komunismus. Máme důkazy

A tak si Peroutka dál bude schovávat ten svůj článek vlevo dole, dál bude zapírat, ba dokonce mlčet. Je ostatně pozoruhodné a nikdo si toho ještě pořádně nevšiml: zaznamenal snad od začátku celé kauzy kdokoliv kdekoliv jedno jediné Peroutkovo vyjádření? Jedno jediné slůvko. Peroutka prostě mlčí. Zatímco Hrad mluví a mluví, Vyšehrad mlčí a mlčí. I to asi něco vypovídá o hercích tohoto vpravdě národního divadla.

Ptáme se proto s plnou vážností: Hodláte se, případně kdy, vůbec omluvit, pane Peroutko?