Chlípný intelektuál objevuje výhody islámu

Recenze nového Houellebecqa

Chlípný intelektuál objevuje výhody islámuRECENZE
Michel Houellebecq Foto: Foto: commons.wikimedia.org - Mariusz Kubik
3
Svět

Zatímco se nepřestává rozplétat příběh teroristického útoku na francouzský satirický týdeník Charlie Hebdo, obracejí se francouzští čtenáři k poslední hvězdě z titulní stránky listu. Tou je Michel Houellebecq, nejopěvovanější kontroverzní spisovatel v zemi, jehož nový román Soumission (kapitulace či podrobení) se žene na vrchol žebříčku bestselerů serveru Amazon.fr. 

Ale nabízí Houellebecq skutečně jen truchlivou vizi muslimské hrozby v Evropě, či bezpáteřního "podrobení" postupné islámské nadvládě? Ve skutečnosti ani jedno, ani druhé. Je to mnohem zajímavější, napsal list The Guardian. 

Ti, kdo netrpělivě hltají úvodní stránky románu v očekávání kontroverze, budou zklamaní. Autor nás pomalu seznamuje s vypravěčem Françoisem, literárním akademikem středního věku, který přednáší na Sorbonně. Je odborníkem na Jorise Karla Huysmanse, kultovního spisovatele a "anatoma dekadence" z 19. století. Nenasytně spí se svými studentkami, ale nudí se. Vyprávění je příjemně cynické, prošpikované jízlivou směsí vtipů o sexuální politice a kritickém čtení. 

Román, který letos vyjde také v angličtině, se dějově odehrává za sedm let, tedy v roce 2022. François si užívá televizní spektákl prezidentských voleb, které co do úrovně zábavy řadí na druhé místo hned za mistrovství světa. Po prvním kole voleb zbývají dva kandidáti - Marine Le Penová, vůdkyně ultrapravicové Národní fronty, a šéf nové francouzské islámské strany Mohammed Ben Abbes. 

Socialisté uzavřou dohodu s Muslimským bratrstvem, aby porazili Le Penovou, a Ben Abbes se stává prezidentem. Okamžitě všechny ženy na ulicích chodí zahalené, státní střední školy přijímají islámskou výuku a François je informován, že se nemůže vrátit ke své práci na univerzitě, pokud nekonvertuje k islámu. 

Chlípný intelektuál objevuje výhody islámu

Ve Francii už zazněly stížnosti, že román rozdmýchává ultrapravicové nálady a strach z muslimské populace. Ale těm uniká Houellebecqův hluboce zlomyslný smysl. Román poukazuje na to, že demagogové z islamistického i protiimigračního tábora by měli být na stejné lodi, protože sdílejí jednak podezíravost vůči pluralistickému liberalismu, jednak touhu po návratu "tradičních" - rozuměj před-feministických - hodnot, kde je žena podřízená svému muži, stejně jako islám znamená, že se muslim podrobuje bohu. 

Ale román Soumission především a v první řadě vůbec není o politice. Skutečným terčem Houellebecqovy satiry - stejně jako v jeho předchozích románech - je předvídatelně manipulovatelná prodejnost a chlípnost moderního městského muže, ať intelektuála či kohokoli jiného. 

François se spokojeně podřídí novému řádu; ne pro nějaké velké filozofické či náboženské důvody, ale proto, že noví saúdští majitelé Sorbonny mnohem lépe platí. A krom toho může být polygamní, což je pro něj ještě důležitější. 

Aneb jak poznamená v žárlivé představě na adresu svého nového charismatického šéfa, který nedávno konvertoval: "Jedna čtyřicetiletá žena na vaření, jedna patnáctiletá žena na jiné věci... a nepochybně má ještě jednu nebo dvě ve věku mezi tím." 

Nakladatel pod policejní ochranou

Román končí Françoisovými představami, v nichž se těší na vlastní konverzi a budoucí nekonečné smyslné uspokojování. "Nebudu mít čeho litovat." Ovšem vzhledem k tomu, že Houellebecqův nakladatel už dostal policejní ochranu, sám Houellebecq už nyní musí nepochybně litovat, že se z jeho temně chytré a zábavné knihy stal další úspěšný skandál.