Nejvíc času stráví podnikatelé tím, že kontrolují platby v EET

Druhá vlna zavádění pokladen EET proběhla bez karambolů. Přes 100 tisíc obchodů začalo účtovat s většími, menšími nebo žádnými potížemi, jediným viditelným důsledkem převratu z 1. března zůstávají tisíce zavřených obchodů. Převážně jde o nejmenší provozovny na vesnicích a v historické městské zástavbě, jejichž roli přebírají nákupní centra na okrajích metropolí. Týdeník Echo pozval do diskusního Salonu poslankyni a bývalou starostku Chýně Věru Kovářovou (STAN), generální ředitelku Svazu obchodu a cestovního ruchu Alexandru Rudyšarovou, poslance Martina Kolovratníka (ANO) a poradce prezidenta Hospodářské komory Jakuba Rainische, aby diskutovali o tom, jestli zavedením EET definitivně končí epocha lidového či sousedského kapitalismu.

Ale je fakt, že se obchody hodně zavírají. Proč?

Rudyšarová: V obchodech se pokladny zaváděly až 1. března. Takže to není v důsledku EET. Naši členové z oblasti hotelů a restaurací ani z Asociace českého tradičního obchodu neměli s EET nikde problém.

Rainisch: Třeba v Ostravě, když se otevřelo nákupní centrum Karolina, všechny obchody ve středu města zavřely. A zavřely se proto, že lidé chodí do nákupního centra. Není důvodem EET.

Obchody se zavírají k 1. březnu, to je možné ověřit na vesnicích i ve všech větších městech…

Kolovratník: Šel jsem o víkendu po Pardubicích a nic takového jsem neviděl, to se nezlobte.

Rainisch: Je samozřejmě pravda, že spousta společností zaniká. Byl to trend po zavedení pokladen i v Chorvatsku, protože podnikatelé se bojí, ať už oprávněně, nebo neoprávněně, že za nimi přijde finanční úřad, který má údaje zpětně pět let, a řekne, že vykazují trojnásobnou tržbu než v roce 2012, a že tedy daň za rok 2012 doměří. To je ta šikana ze strany státu, protože ve správním řízení s finančním úřadem je důkazní břemeno na straně daňového poplatníka a vy nemáte jak dokázat, že jste tu tržbu takovou neměli. Z toho důvodu lidé ruší společnosti i živnosti a zakládají jiné, aby přerušili historii.

Kovářová: Téma je, že EET postihuje především drobné podnikatele na venkově, menší restaurace, které prostě mají něco do sebe. Říkal jste, že každá hospoda musí něco splňovat. Ano, tam už to začíná. Tam musela být bezdotyková baterie za deset tisíc. Má rádio a televizi, protože tam chodí chlapi na fotbal. Autorské poplatky jsou deset tisíc ročně. Ptala jsem se v jedné hospodě poblíž Chýně. Samozřejmě to tam zvládli, pořídili si EET, jenže s tím jsou spojeny další náklady.

Kolovratník: Ale snížila se jim daň.

Kovářová: Vezměte si, kolik musí člověk za rok vytočit piv, aby hospodu udržel. Hospoda přitom nefunguje jenom jako výčep, ale jako sociální zázemí pro spoustu lidí. Dostanou tam najíst, napít, postarají se o lidi, kteří nejsou schopni se o sebe postarat. Proč postihovat poměrně složitým zařízením takovéto malé restaurace? Myslíte si, že je tady daňový únik tak velký? Kromě jiného jsou tu spolky. V obci to žije, ale je potřeba, aby někdo zábavu organizoval. Dotaz na generálního ředitele finanční správy zněl, jestli do toho spadnou ženské, které udělají čtyřikrát za rok akci, kde budou točit limonádu. Na to řekl, že to je asi právě na hraně. Udělají čtyři akce, přijde jim sto lidí a spadají pod EET. Co to je, promiňte, za hloupost?

Rudyšarová: Naši členové měli k EET pozitivní vztah a zastávali názor, že to zavede velkou míru transparentnosti, že to zrovnoprávní podmínky k podnikání. Jak jste říkal, že se zavíraly obchody, tak zřejmě šlo o společnosti, které byly postaveny na optimalizaci daní. Jestli je můj podnikatelský záměr optimalizovat daň, není to asi úplně fér. Doba je opravdu dobou digitalizace, globalizace, všechno jde tímto směrem. Asi ten vývoj těžko zastavíme, kromě kroků nás někdy čekají i skoky. Co se týče omezení šedé ekonomiky, určitě tady bude trend zejména od provozovatelů karetních systémů, aby se přecházelo na bezhotovostní platby, protože bezhotovostní platby zajistí i kontrolu státu.

Rainisch: Hlavní náklad, který vznikne podnikatelům, není pořízení pokladny. Bohužel nejlevnější zařízení vykazují také největší míru chyb a chyba může být i na straně serveru finanční správy. Takže se stává, že se účtenky duplikují. Nejvíc času stráví podnikatelé tím, že kontrolují, jestli tam všechny platby mají a jestli je tam mají jenom jednou. To je skutečně pravda, že stát přenáší část administrativy z finančních úřadů na podnikatele. Také jsme už na začátku upozorňovali, že EET je z důvodů narovnání podnikatelského prostředí fajn, že to přinese další příležitosti při rozvoji podnikání v digitálním prostoru, ale k vlastnímu provedení jsme měli od začátku výhrady. Například závazná metodika pro vedení EET vyšla z finančního ředitelství až 31. srpna, ale mohla být hotova klidně loni v lednu a podnikatelé mohli mít dost času na přípravu. Zároveň nechat jenom trh, aby nabízel řešení, je sice fajn, na druhé straně měl být nějaký institut, který by to zařízení nechci říct certifikoval, ale aspoň nějakým způsobem popsal vlastnosti, aby lidé věděli, co to zařízení umí a co neumí. Protože ne všichni potřebují mít všechny vlastnosti, někomu opravdu stačí aplikace na mobilním telefonu, protože vydává 20 účtenek denně. Když někdo vydává sto účtenek za hodinu, už mu mobil stačit nebude a zároveň potřebuje další vlastnosti. Teď podlehne nějaké reklamě na billboardu, koupí si nějaké zařízení a vzápětí zjistí, že mu nevyhovuje.

Kovářová: Je to přesně v tom, o čem mluvíte, je to otázka přiměřenosti. Mohli bychom se ptát, jestli je to v souladu s ústavním pořádkem. Samozřejmě je cílem vybírat daně, ale tady ta cesta je skutečně velmi invazivní. Důkladnější kontrolu malých firem mohly finanční úřady snadno zvládnout. Ale nejvíc obcházejí systém velcí hráči. Krásný je případ ministra financí Babiše, který si evidentně daně optimalizoval v horizontu padesáti milionů. Kdybyste chtěli vybrat 50 milionů navíc od malých hospodských, bude jich opravdu velká řada.

Kolovratník: Absolutně nemohu souhlasit, že EET je invazivní. Vaše filozofie, ať zavedeme více kontrol anebo častěji pošleme úřednice, to by mně právě přišlo invazivní. Pokladny přece mohou pomoci. Ukážu to na příkladu středně velké restaurace s nějakými 200–250 obědy denně nedaleko Pardubic. Majitel je historicky z ODS, která je odpůrcem EET. Když jsem se ho v lednu na EET ptal, zlehčoval jsem to, že mi asi bude nadávat. Říkal, že naopak. Vedlejší hospoda ho prý podstřelovala cenou, bůhvíjak to dělala, zmínil i metanolovou aféru, ale teď se to srovnává. Náklady na EET byly v řádu stokorun nebo jednotek tisíc, protože už měli terminály na karty a dodavatel jenom dohrál software. Obsluha pracuje stejně. Je spokojený, jak to funguje, systém je napojený na sklad... Ale na závěr povídání mi řekl: Nesmíte to na mě prozradit u našich, u ODS.

Celý salon si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo nebo na EchoPrime