Českým dětem se více kazí zuby, konzumují až čtyřikrát více cukru než doporučují lékaři

České děti až příliš jedí sladkosti a pijí limonády. Kvůli tomu až 38 procent jejich energetického příjmu tvoří cukry, přitom Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby to bylo méně než 10 procent. Kvůli české vášni pro cukr se tak dětem zuby kazí 2,5krát častěji než ve Švýcarsku nebo Dánsku.

České děti podle lékařů z institutu AquaLife dostávají do sebe cukry zejména z uměle doslazovaných nápojů, které tvoří až 80 procent veškerých tekutin co přijmou. „Zatímco podle německých studií tamější děti konzumují mezi 14 až 27 procenty cukru z celkového příjmu energie, u českých dětí mezi čtyřmi až šesti lety je to až 38 procent,“ řekl nutriční lékař z nemocnice Motol Petr Tláskal. Vycházel přitom z pěti studií, které mezi lety 2007 až 2016 udělal institut AquaLife. Ty zkoumaly složení jídelníčku dětí.

Ze studií kromě jiného vychází, že 79 procent nápojů, které děti vypijí ve škole, je slazených. Tyto nápoje jsou přitom jedním z nejhorších pamlsků pro zuby. „Zubní kaz je v podstatě díra plná bakterií, které se živí cukry. Pokud si dítě dá čokoládu a potom si vyčistí zuby, nebo jí alespoň zapije vodou, jsou škody minimální, ale když dítě celý den popíjí limonádu, mají bakterie stálý přísun cukru a tak napáchají větší škody,“ uvedla zubařka a ředitelka Českého zeleného kříže Hana Zallmannová.

Vysoká kazivost zubů u dětí je také podle zubařů zaviněna špatnými hygienickými návyky, které děti často získají od svých rodičů. „Setkáváme se s rodiči, kteří věří mýtům jako je například, že první zuby nejsou důležité. Někteří dospělí si ani sami neumí správně čistit zuby,“ dodala Zallmannová.

Se zubní hygienou lékaři doporučují začít hned, jak se proříznou první zuby. Děti by také měly začít chodit k zubaři co nejdříve, klidně už ve dvou letech. „Nejde ani tolik o samotné vyšetření, ale o to aby si dítě zvyklo na lékaře a nástroje které používá. Dítě je potom na prostředí ordinace zvyklé a nemá takový strach, když dojde na samotné vyšetření,“ vysvětlila Zallmannová.

V dentální hygienou u dětí se v současnosti zabývá projekt Dětský úsměv. „V rámci projektu jezdíme do škol a dětských domovů, kde učíme děti jak se správně starat o své zuby. Do každé školy jezdíme šestkrát za rok. Za každé dítě rodiče zaplatí 300 korun,“ řekla zubní hygienistka a lektorka projektu Vendula Jaklová.

Při sestavování projektu Dětský úsměv sloužily jako vzor zkušenosti ze Švýcarska, kde byl takový projekt zahájen v šedesátých letech minulého století. Tehdy se stav kazivosti u švýcarských dětí podobal dnešní situaci u nás. Od té doby se ve Švýcarsku kazivost snížila o 80 procent.

Děti málo pijí, zapomínají se napít u snídaně a ve škole

Dalším problémem na který studie poukazují je dehydratace, tedy že děti ve školním věku mají nedostatečný příjem tekutin. Rodiče často pitný režim podceňují a netrvají na jeho dodržování. Přitom děti na kilogram své váhy mají vypít až pětkrát víc tekutin než dospělí. Rodiče by měli na děti apelovat, aby se ráno při snídani, a také dopoledne ve škole napily. Odborníci tvrdí, že by kolem deseti let věku by měly vypít alespoň 250 ml tekutin ráno a dalších minimálně 400 ml v průběhu dopoledne.

Děti podobně jako senioři většinou nemají intenzivní pocit žízně. „Pokud je dehydratace závažná, vede postupně k suchosti sliznic, omezení tvorby potu a moče, zrychlení srdeční činnosti, snížení krevního tlaku, selhání krevního oběhu a životních funkcí,“ doplnil Tláskal.

Deset procent desetiletých dětí přijme jen polovinu množství, které by měly denně vypít. Ve škole jsou potom často dehydrované, což může mimo jiné vést k výpadkům paměti. Podle lékařů by se celkem měly děti napít alespoň šestkrát za den

Čtěte také: Myslela si, že má vyschlé oko. Měla v něm ale 27 kontaktních čoček