Nestíhejte živnostníky, miliardy z daní mizí jinde

Nestíhejte živnostníky, miliardy z daní mizí jinde
Komentáře

Petr Holub

Daň z přidané hodnoty se vybírá špatně, proto je třeba zasáhnout. Tak se zpravidla zdůvodňuje nutnost zavedení online pokladen pro všechny podnikatele a živnostníky. Pokud to myslí ministr financí Andrej Babiš nebo někdo jiný vážně, pak je předem jisté, že se mine svým cílem. Hlavní úniky DPH probíhají někde úplně jinde než na účtech hospodských, malých obchodníků, zedníků, autoopravářů nebo kadeřnic.

Tento fakt je v kruzích daňových a finančních poradců či berních úředníků všeobecně známý, ověřenou pravdu pouze překrylo mediální tažení ministerstva financí, které se zaměřilo právě na malé živnostníky a podnikatele. Teď realitu opět připomněla zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která shrnula, v čem je problém s DPH.

Podle přiložené analýzy přesáhly úniky na dani z přidané hodnoty v letech 2012 a 2013, tedy v období ministrů financí Miroslava Kalouska a Jana Fischera, částku sto miliard korun. Sedm miliard z toho činily úniky, které se dají přičíst černé nebo šedé ekonomice, tedy nepřiznaným tržbám v restauracích, maloobchodě, anebo při fuškách živnostníků ve stavebnictví. Kdyby tedy byly online pokladny stoprocentně úspěšné, jejich přínos pro výběr DPH by se na zmíněných sedmi miliardách vyčerpal a těžko by mohly státní rozpočtu přinést něco navíc.

Stojí za pozornost, že autoři zákona o registračních pokladnách docházejí jinou cestou k obdobnému výsledku. Jiná věc jsou mediální prohlášení o nepřípustném šizení státu o desítky miliard, jiná věc vládní dokumenty, které musí udržet aspoň zdání rozumné argumentace.

V důvodové zprávě k návrhu zákona o pokladnách očekávají Babišovi úředníci, že se příjmy DPH zvýší o 5,5 miliardy. Protože se na této dani ročně vybírá 300 miliard, polepší si stát o necelé dvě procenta. Experti z financí se ve svých odhadech opírají o data ze vzorové reformy v Chorvatska, což vzbuzuje určité podezření, protože se tamní výběr DPH zavedením pokladen nezvýšil. Ovšem dvouprocentní zlepšení výběru DPH prorokované v Česku a nulový výnos v Chorvatsku jsou výsledky, které se od sebe významně neliší.

Kavalíři daňových deliktů

Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu klade otázku, jestli má smysl investovat do složitého systému elektronických pokladen, i když se ani při velkém optimismu nedá čekat pro stát velký užitek. Důležitější je však otázka, která z dokumentů NKÚ vyplývá nepřímo. Ta zní, proč se ministerstvo financí nezaměří na oblast, kde státu utíká mnohem větší objem financí.

O necelých třicet miliard stát přijde tím, že nedokáže vymoci nedoplatky na dani se nedaří vymoci, o 42 miliard šidí stát větší podniky tím, že optimalizují svá daňová přiznání. Tento „kavalírský delikt“ tuzemského byznysu nakonec škodí státu nesrovnatelně víc, než drobné podvůdky a švindly instalatérů a hospodských.

Ve skutečnosti ani v případě optimalizací nejde o bůhvíjak složitou činnost, kterou nezvládne šejdíř okresního formátu. Experti Nejvyššího kontrolního úřadu ze zkušenosti popisují, že se optimalizuje dvěma způsoby. Nezapírají se tržby, ale odpočítávají se od nich náklady, které s podnikáním nesouvisejí. Ve větším měřítku se optimalizuje oklikou přes cizinu. Není nic složitého zanést do účetnictví drahý nákup zboží od zahraniční firmy a jeho prodej za stejnou nebo nižší cenu v Česku. Z nulového výnosu pak nemusím DPH platit. Registrační pokladny zde nepomohou, protože zpravidla jde o obchody, kde zákaznjíci vyžadují kvůli reklamaci účetní doklad.

V části médií proběhla v rámci propagace online pokladen kampaň dehonestující jako neplatiče daní celé profesní i národnostní skupiny. Přitom šlo jen o menší část nedoplatků na DPH. Nebylo by slušné opakovat špinavou kampaň na jiné úrovni a konkrétně vymezit, které firmy a která průmyslová či obchodní odvětví, případně investoři z jaké země mají nejlepší možnosti k optimalizacím DPH.

Přesto právě snaha ministerstva financí zavést bez velkého užitku a přitom proti odporu většiny podnikatelů i řadě věcných argumentů online pokladny, vzbuzuje otázku, jestli se zásahem na vedlejší koleji nemají krýt opravdu velcí přestupníci daňových zákonů. Fakticky se tím opravdu kryjí.

Není pochyb, že se český stát musí při výběru DPH zlepšit. Nejvyšší kontrolní úřad uvádí, že v Česku utíká na DPH až osmadvacet procent z částky, kterou by firmy měly podle zákona odvést. Evropský průměr přitom činí osmnáct procent. Horší než Češi jsou Maďaři, Litevci, Slováci, Řekové, Lotyši a Rumuni. Náš vzor Chorvatsko se v evropských statistikách ještě neobjevilo.