Nejbohatším lidem končí 'žně'

Mají ekonomové svých „Padesát odstínů šedi“? Knihu, kterou všichni četli nebo o ni alespoň hovoří? Nyní už ano. Překvapivý bestseller Thomase Pikettyho „Kapitál ve 21. století“ na sebe strhává nevídanou pozornost (nejen) ekonomického světa. Vzrůstající rozdíl mezi výší investičních výnosů a obecným ekonomickým růstem patrně velmi dramatickým způsobem přispěje k dalšímu rozevírání příjmových nůžek. To je klíčová teze knihy. A nechává chladným jen málokterého ekonoma. Podobně jako „Padesát odstínů“ nechává chladnou jen málokterou čtenářku. Buď tu knihu milujete, nebo nesnášíte. Ať tak či onak, je dobré se podle ní zařídit... Třeba podle ní i investovat.

Návrat velkotovárníků

Už nyní jedno procento nejbohatších Američanů ovládá až 40 procent veškerého privátního majetku v zemi. V Evropě, v zemích jako Británie, Francie či Švédsko, jde v průměru o 25 procent. K úrovním roku 1910 (v USA to tehdy bylo 45 a v Evropě 65 procent) ještě cosi chybí, avšak podle Pikettyho je trend jasný: směřujeme zpět před první světovou válku, do doby, kdy pár šlechticů, velkotovárníků či uhlobaronů disponovalo nepředstavitelnými majetky, zatímco masy živořily.

Na první pohled je to téma pro politiky, sociology či jiné společenské vědce, avšak mělo by zajímat i investory. S dalším rozevíráním příjmových nůžek totiž bude klesat význam milionů řadových, „průměrných“, spotřebitelů nebo investorů a v rostoucí míře bude cenná a přínosná analýza chování jen těch nejbohatších, těch, které ústav Bank of America-Merrill Lynch ve své nové studii nazývá „plutonomy“. Vedoucí „plutonomikou“ světa je v tomto ohledu Hongkong, kde majetek dolarových miliardářů odpovídá více než 75 procentům hrubého domácího produktu ekonomiky. S velkým odstupem se na dalších příčkách umisťují Švédsko a Rusko, s o něco více než dvaceti procenty HDP v rukou hrstky tamních dolarových miliardářů. Ve všech ostatních zemích – včetně USA – už tedy dolaroví miliardáři kontrolují méně než pětinu hrubého domácího produktu.

V posledních letech zažívali „plutonomové“ doslova „žně“, a to díky bezpříkladně rozvolněné měnové politice řady světově významných centrálních bank, počínaje tou americkou. Uvolněná měnová politika totiž nafukuje ceny aktiv, ať už jde o akcie nebo nemovitosti, do nichž mají notně zainvestováno pochopitelně spíše ti bohatší.

Jak známo, do konce letošního roku by americká centrální banka měla podle předpokladů postupně zcela utlumit svůj program odkupu dluhopisů, známý jako kvantitativní uvolňování, a posléze i dále utahovat šrouby své měnové politiky. To není pro „plutonomy“ úplně ta nejlepší zpráva. „Plutonomika“ v posledních letech rostla v korelaci se vzestupem objemu rozvahy americké centrální banky, jenž nastal primárně právě v souvislosti s jednotlivými vlnami kvantitativního uvolňování. S růstem objemu této rozvahy tak koreloval růst kursů akcií luxusních značek či růst cen nemovitostí v tak geograficky rozdílných destinacích, jako je Hongkong, Sydney, Malajsie nebo třeba Rio de Janeiro.

Spekulace na pokles

Příhodným předstihovým ukazatelem vývoje „plutonomiky“ je podle analytiků Bank of America-Merrill Lynch kurs akcií aukční společnosti Sotheby's. Původně britská, nyní americká společnost se na mezinárodní úrovni zabývá nejen dražbami, ale i nákupem a opětovným prodejem a financováním umění či makléřskou činností v oblasti luxusních rezidenčních nemovitostí. Její akcie jsou tedy dobrým barometrem obecné nálady těch globálně nejbohatších. Kursy těchto akcií vlastně odhalují, jaká očekávání mají investoři po celém světě ohledně nálady a očekávání těch globálně nejbohatších.

Varovným trendem se tudíž zdá být aktuální vývoj, jelikož akcie Sotheby's citelně zlevňují, zatímco akcie luxusních značek v souhrnu nikoli nebo jen nepatrně. Pravděpodobně v důsledku tlumení kvantitativního uvolňování americké centrální banky ztrácí nejbohatší lidé na světě, oni „plutonomové“, svůj apetit z posledních let a začínají se připravovat na hubenější léta, kdy už jim nebude tolik nahrávat rozvolněná měnová politika. Akcie Sotheby's již tento vývoj reflektují, zatímco akcie luxusních značek ještě zdaleka tolik ne. Z toho plyne, že spekulace na pokles akcií luxusních značek – namátkou jde o společnosti jako BMW, Embraer, Burberry, Christian Dior, Hermes, LVMH, Prada, Samsonite, Mandarin Oriental, Pernod Ricard, Folli Follie a mnohé další – právě nyní nemusí být vůbec špatným nápadem.

Další informace z ekonomického světa na www.roklen24.cz