Letošní problémy ČSSD: Dozvuky Lán i spolupráce s extremisty
JEDNOTNÁ VLÁDNÍ PARTAJ?
Jako vítěz sněmovních voleb a strana, jejíž předseda se stane dalším českým premiérem. Tak vstupovali sociální demokraté do roku 2014. Přesto museli čelit řadě problémů: v partaji dozníval střet vyvolaný lánským pučem, ČSSD stále řešila i dřívější vnitřní neshody při sestavování kandidátek nebo později spolupráci s extremistickou Dělnickou stranou v Duchcově. Přehled letošních problémů sociální demokracie přináší seriál deníku ECHO24.cz.
Nejen příjemné starosti s tím, koho vyslat na jaké ministerstvo, ale také potřeba uzavřít povolební lánskou schůzku u prezidenta Zemana i následný pokus o odvolání stranického šéfa Bohuslava Sobotky zaměstnávala začátkem letošního roku ČSSD.
Dozvuky puče zazní i na sjezdu
Už na přelomu října a listopadu minulého roku se začali svých funkcí ve straně vzdávat lidé, kteří po volbách vyrazili na utajenou schůzku do Lán za Milošem Zemanem a poté vedli snahy o změnu ve vedení sociální demokracie. „Abychom umožnili Bohuslavu Sobotkovi plně uplatnit mandát předsedy a osobní zodpovědnost za fungování vlády, rozhodli jsme se k dnešnímu dni rezignovat na své funkce ve vedení ČSSD,“ odůvodňoval tehdy odchod dosavadní druhý muž sociální demokracie Michal Hašek.
Nicméně ještě začátkem letošního roku nebyl spor mezi křídly Bohuslava Sobotky a Michala Haška ani zdaleka vyřešený. Bojovalo se především o udržení pozic. Sobotka tvrdě prosazoval dřívější slib, že nikdo ve straně nebude kumulovat funkce hejtmana a poslance. To se týkalo i tří pučistů – Haška, Jiřího Zimoly a Milana Chovance. Jako první se rozhodl Chovanec, který jako jediný z účastníků lánské schůzky zůstal ve vedení strany. Vzdal se hejtmanského postu a zůstal poslancem. V tu dobu už měl ale jisté místo ministra vnitra. Zbylí dva zvolili opačný postup. Zimola oznámil konec ve sněmovně koncem března, Hašek o měsíc později. Oba se stáhli do regionů, kde jsou silní a mají tu svou podporu.
Ani tři měsíce před březnovým sjezdem ale nelze dlouholetý spor, který vygradoval po loňských volbách, považovat za uzavřený. Do vedení ČSSD totiž chce šéf ústavně-právního výboru sněmovny a další z účastníků lánské schůzky Jeroným Tejc. Někdejší velký Sobotkův spojenec svede souboj o post statutárního místopředsedy s Chovancem. Kandidovat dost možná budou i Jiří Zimola a Zdeněk Škromach. Sobotka už sice prohlásil, že si o svůj tým ještě před sjezdem řekne, dá se ale jen těžko předpokládat, že by delegáti navolili do vedení sestavu bez jediného jeho oponenta. Tak jako tak se na sjezdu o puči sociální demokraté budou bavit.
Bratrovražedný boj na severu Moravy
Z roku 2013 se do letoška přehoupl další velký problém ČSSD. Tradiční boj o kandidátky došel před mimořádnými sněmovními volbami v loňském roce tak daleko, že padaly žaloby a musel rozhodovat soud.
Začátkem roku 2014 se tak řešil třeba spor ČSSD s ostravským primátorem Petrem Kajnarem. Dlouholetý člen sociální demokracie v tradičně silném regionu byl ze strany po předchozích neshodách vyloučen. Kvůli údajně nedemokratickým postupům při sestavování kandidátky na ČSSD podal žalobu.
„Nemyslím si, že bych v téhle chvíli chtěl být členem politické strany, která vlastně porušuje principy při jednáních orgánů,“ říkal Kajnar ke svému vyloučení koncem března, kdy kritizoval, že se ČSSD v Ostravě údajně cíleně zbavuje nepohodlných lidí.
Sociální demokracie na otevřený střet uvnitř strany doplatila o půl roku později, kdy po volbách v Ostravě ztratila primátora. Sobotka později připustil, že i zde ovlivnily volební výsledek předchozí problémy. V té samé souvislosti mluvil o budíčku a možném vyměňování lídrů.
Uražený Dienstbier a zprzněný zákon
„Toho já se zcela jistě účastnit nebudu, protože nejsem ochoten za takovéto prznění kvalitního koaličního návrhu převzít zodpovědnost.“ Tak mluvil začátkem srpna o služebním zákonu, jedné z prioritních norem současné vlády, ministr a tehdejší garant předlohy Jiří Dienstbier.
Nelíbilo se mu, že koalice nakonec po obstrukcích ustoupila opozičním poslancům a dohodla se s nimi na několika změnách. Jenže ty podle Dienstbiera nezaručí dostatečné odpolitizování státní správy. Proto také požádal vládu, aby ho zbavila pověření vyjednávat zákon s Evropskou unií. Nemůže prý garantovat, že zákon splní podmínky EU pro čerpání evropských fondů. Dienstbier se dokonce kvůli normě dostal do konfliktu se svým stranickým šéfem Sobotkou. Tiskovou konferenci, kde mezi nimi došlo k otevřené výměně názorů, nakonec předčasně ukončili a před novináři se schovali v útrobách sněmovny.
Čtěte také: Dienstbier trucuje. Po rozepři se Sobotkou utekli před novináři
Ne všichni sociální demokraté ale byli nad změnami ve služebním zákoně podobně rozezleni jako ministr pro legislativu. Například poslanec Vítězslav Jandák si je pochvaloval a pro to, že se podařilo zastavit úplné odpolitizování státní správy, měl jen slova chvály: „Ale vždyť je to dobře. Všichni, co tam jsme, jsme politici. A my přijímáme zákony sami proti sobě? Proti politikům? Co to je celé za pitomost? Tady se stala z politiky nadávka. Politik, to znamená, že to je grázl, lump a rošťák. Tak by to být nemělo.“
Němeček vs. Babiš
ČSSD se týkal i zatím největší spor mezi ministry. A nešlo o jen tak ledajakou hádku. Vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš podal jako ministr financí koncem listopadu trestní oznámení kvůli nákupu zdravotnického přístroje CyberKnife pro ostravskou fakultní nemocnici. A i když formálně míří na neznámého pachatele, týká se doby, kdy nemocnici řídil současný ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček z ČSSD.
Podle informací resortu financí prý mohl být přístroj až o 100 procent předražen a ministerstvo má podezření, že se nejednalo s péčí řádného hospodáře a mohlo dojít k porušení povinností při správě cizího majetku.
Spor ministrů se řešil nejen v koalici, ale oba byli také na Hradě u prezidenta Miloše Zemana. „Je to věc, která je metodou pana Babiše, pro nás pro sociální demokraty to není metoda. My nebudeme podávat trestní oznámení na ministry z hnutí ANO,“ zastal se tehdy svého ministra premiér Sobotka.
V Duchcově s extremisty
V listopadu zasáhla sociální demokraty další nepříjemnost. Jejich kolegové z Duchcova na Teplicku uzavřeli koalici s extremistickou Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS). Vedení ČSSD obratem požadovalo zrušení buňky, ústecký krajský výbor ale navzdory Sobotkově výzvě místní organizaci nerozpustil.
Šéf ČSSD musel návrh na zrušení organizace přednést v prosinci na ústředním výkonném výboru strany. ČSSD podle něj nesmí na jakékoliv úrovni vytvářet koalice se stranami, které mají rasistický nebo fašistický charakter, což je i případ DSSS.
Více čtěte: ČSSD neustoupila, zrušila svou buňku v Duchcově
Sociální demokracie nakonec zrušila svou místní buňku v Duchcově v polovině prosince. Jen týden poté, co vyřešila další spor uvnitř koalice i svých vlastních řad. Spor o výši platů ústavních činitelů.