Topolánek: Modernizovat Dukovany musíme i za cenu vystoupení z EU
TÝDENÍK ECHO
Nejistý vývoj evropské energetiky
4
V energetice zavládl v Evropě v posledních letech chaos kvůli zbrklým rozhodnutím EU o obnovitelných zdrojích nebo emisních povolenkách. Nikdo není schopen odhadnout, kam energetika zamíří a do čeho má smysl investovat. To přináší obrovskou nejistotu a nestabilitu. V tom tuší velkou příležitost dravější typy investorů, kteří sázejí na to, že naivní evropská politika selže. V salonu Týdeníku Echo se sešli ti, kdo se v praktické energetice každý den pohybují. Velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, expremiér Mirek Topolánek, dnes jeden z manažerů Energetického průmyslového holdingu, a Michal Šnobr, energetický poradce skupiny J&T.
Bartuška: Všichni mluví o evropském trhu, ale přitom je naprosto evidentní, že všichni velcí hráči přemýšlejí především o své vlastní budoucnosti. Starat se v první řadě sám o sebe je logický zájem každého z nás. Je zřejmé, že kompatibilita evropských ekonomik i energetik je poměrně nízká.
Šnobr: Problémem nejsou obnovitelné zdroje samy o sobě. Hlavní problém je, že se dělají naprosto nahodilé a nekoordinované zásahy do energetiky z EU. Všichni už opustili myšlenku, že se vytvoří společný evropský energetický trh. Opustili ji už i ti, kdo stáli u jejího zrodu. Všichni teď mají prioritu chránit svůj národní trh, aby ho vůbec byli schopni udržet ve funkčním stavu. Pokud jde o energetiku, tou nejvíce exponovanou hranicí je hranice mezi Německem, Rakouskem, Českem, Slovenskem a Polskem. Němci začali dělat politiku, která je mimořádně expanzivní. České ceny energie se proto v podstatě řídí německým trhem. Český politik ztratil jakýkoliv vliv na tvoření energetické politiky. Ceny vyráběné elektřiny v Německu, a tím pádem i v Česku jsou jedny z nejnižších v Evropě. Český politik zatím nevnímá, jak k nám Němci svou energetickou politiku vyvážejí. Naši budoucnost to ovlivní. Ať si kdo chce co chce říká, já si myslím, že Němci od své energetické politiky neustoupí.
I když je bude samotné ohrožovat? Je to stejná neschopnost přiznat chybu jako u migrace nebo u eura?
Topolánek: Ekonomicky, a energeticky to platí dvojnásob, jsme sedmnáctou spolkovou zemí Německa. S tím nic nenaděláme, ať se nám to líbí, nebo ne. Ekonomicky je to svým způsobem dobře, protože nám to zajišťuje propojení s nejvyspělejším evropským trhem. Energeticky to začíná být tragédie. Je nesmysl s tím bojovat. My se na to musíme adaptovat. Asi jako na ty klimatické změny, na něž je lepší se adaptovat, než s nimi bojovat. S nadsázkou už dlouho říkám, že nejlepším řešením v rámci edukace by byl několikahodinový, opakující se rolling black-out v Mnichově. Typickým dopadem je dnes česká přenosová soustava, na niž od nikoho nedostáváme ani korunu, do níž investujeme desítky miliard, aby udržela a absorbovala šoky, když začne nebo přestane v Severním moři foukat. A přenášíme tu elektřinu do Rakouska a Bavorska. Je nepochopitelné, proč alespoň razantně nebojujeme, aby nám to někdo zaplatil. Nicméně bude hůř. A nikdo to nevnímá jako velký problém. Poslední výroky německých politiků jasně ukazují, že vědí, že nesplní evropské závazky. Evropská komise je dávno přestala zajímat a nikomu se nezodpovídají. Oni ale ty své plány zrealizují. Dokonce si myslím, že nemusejí být úplně neúspěšní, ale zničí tím energetiky všech zemí okolo. Pokud na to nebudou připravené.
Jak se na to připravit?
Topolánek: Musíme vybojovat za každou cenu, i za cenu vystoupení z EU, modernizaci Dukovan a výstavbu nových menších zdrojů v Temelíně ve chvíli, kdy to budeme potřebovat. Za každou cenu. Pokud se nám nepodaří udržet nějaký podíl jádra, budeme totálně v rukou okolí. A nesmíme si nechat zničit teplárenství.
