Protestoval proti srpnové okupaci. Pro SSSR byl duševně chorý
Zemřel další z hrstky lidí, kteří v Sovětském svazu v srpnu 1968 protestovali proti okupaci Československa. Lotyš Ivan Jachimovič byl kvůli tomu vězněn a posléze označen za duševně chorého.
„Za svůj čin byl, stejně jako Natalie Gorbaněvská či další sovětští disidenti, vězněn v nechvalně proslulých psychuškách“, říká Adam Hradilek, který protesty v Sovětském svazu mapuje v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Jachimovič se narodil v roce 1931 ve vesnici Kryži, která je dnes součástí druhého největšího města Daugavpils. Rodiče pocházeli s polské menšiny trvale žijící v lotyšském regionu Latgálii. Jeho rodné jméno bylo Jan, ale sovětské úřady po připojení Lotyšska k SSSR ho přepsaly na Ivan.
Jachimovič vystudoval filologii na Lotyšské státní univerzitě. Po ukončení vysoké školy v roce 1956 pracoval jako učitel ruského jazyka a literatury, poté jako školní inspektor v odlehlých lotyšských vesnicích. V roce 1960 nastoupil ve funkci předsedy do kolchozu Mladá garda.
V letech 1951 až 1961 byl členem Komsomolu a posléze i členem KSSS. Z komunistické strany byl v roce 1964 na omezenou dobu vyloučen kvůli kritice politiky Nikity Chruščova, kterou vyjádřil v otevřeném dopise Michailu Suslovovi, vlivnému ideologovi KSSS.
Definitivně vyloučený z KSSS
Počátkem roku 1968 se začal veřejně angažovat na obranu nespravedlivě stíhaných disidentů, za což byl v březnu téhož roku definitivně vyloučen z komunistické strany, a následně přišel i o místo předsedy kolchozu. Dále se živil jako topič v sanatoriu v Jurmale.
Koncem července 1968 napsal společně s generálem Pjotrem Grigorenkem otevřený dopis na podporu pražského jara a osobně jej předal československému velvyslanectví v Moskvě. Po okupaci Československa sepsal protestní dopis, který vyústil v domovní prohlídky a zahájení trestního stíhání.
Jachimovič musel prodělat řadu psychiatrických vyšetření, až ho úřady nakonec prohlásily za duševně nemocného.
V únoru 1969 společně s Pjotrem Grigorenkem sepsal výzvu sovětským občanům ohledně sebeupálení Jana Palacha. O měsíc později byl zatčen a vyslýchán.
Osm statečných na Rudém náměstí
V následujících měsících musel Jachimovič podstoupit řadu psychiatrických vyšetření v různých ústavech. Poté ho poslali do pověstného Serbského institutu kriminální psychologie v Moskvě, kde bylo týráno mnoho sovětských disidentů. Zde byl v lednu 1970 úředně označen za duševně chorého.
Nakonec skončil v Rižské psychiatrické nemocnici, kde ho drželi až do května 1971. Obýval celu 103 mimo jiné s Elijahu Ripsem, který se pokusil o sebeupálení v centru Rigy.
Ivan Jachimovič zemřel v Lotyšsku v úterý 5. července.
Nejznámějším protestem v Sovětském svazu proti srpnové okupaci Československa byla demonstrace „osmi statečných“ 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě.
