Stávka rodiček, bojkot ploditelů. Proč lidé nechtějí mít děti

Třetí svět se stále více zalidňuje, ale západní Evropa a severní Amerika jde opačným směrem, a katastrofisté dokonce mluví o jejich vymírání. Vedle hojně diskutovaného problému neplodnosti zůstává poněkud ve stínu pro mnohé znepokojivě rostoucí počet našich spoluobčanů, kteří odmítají plodit děti. V západních zemích se dokonce mluví o stávce rodiček.

Platí to zejména pro Spojené státy. Podle Amerického úřadu pro sčítání lidu dosáhl v roce 2014 počet bezdětných žen ve věku od osmnácti do čtyřiačtyřiceti let rekordní výše: téměř každá druhá žena (48 procent) nemá potomka. Odhaduje se, že v populaci (jak v české, tak americké) je kolem pěti procent neplodných žen, znamená to tedy, že drtivá většina bezdětných Američanek zvolila život bez dětí dobrovolně.

Ve srovnání s Českem je 48 procent až neuvěřitelně vysoké číslo, ale i v tuzemsku se množství bezdětných zvyšuje. Zatímco při sčítání v letech 1991 a 2001 to v kategorii čtyřicetiletých žen bylo vždy kolem pěti procent (že by tehdy vzhledem k pravděpodobné pětiprocentní biologické neplodnosti neexistovaly téměř žádné dobrovolně bezdětné Češky?), v roce 2011 dosáhl počet čtyřicetiletých českých žen bez dětí téměř osmi procent. Pokud jde o Evropu, nejvíc jejich bezdětných vrstevnic žije ve Španělsku a Rakousku (téměř 22 procent), Německu (21 procent) a Velké Británii (20 procent).

Podíváme-li se ale ve statistikách dál do minulosti, zjistíme, že vyšší podíl bezdětných není tak úplně nový jev. V roce 1950 bylo mezi čtyřicetiletými Češkami 16,6 % bezdětných a v roce 1961 to bylo ještě téměř 12 procent. Jejich podíl ve společnosti začal až k oněm pěti procentům výrazně klesat teprve za éry Gustava Husáka, kdy komunistický stát sice mladým i nadále upíral svobodu, ale k plození je motivoval novomanželskými půjčkami.

Celý článek najdete v novém Týdeníku Echo zde.