Naše evidovaná a kontrolovaná budoucnost

Naše evidovaná a kontrolovaná budoucnost
Komentáře

Tomáš Pergler

Vláda Bohuslava Sobotky si odkroutila teprve polovinu funkčního období a na nějaká souhrnná hodnocení je tudíž ještě brzy. Z toho, co zatím předvedla, se dá celkem spolehlivě předvídat, že co se agendy týče, nezanechá po sobě mnoho převratných opatření. V jedné aktivitě nicméně kabinet obzvláště vyniká a překonává všechny dosavadní polistopadové kabinety – v zavádění a zdokonalování rejstříků, evidencí a kontrol, kterými se nabourává do privátní sféry občanů.

Nejnovější přírůstek, Centrální evidenci účtů, schválila vláda ve středu. Ministerstvo financí v tiskové zprávě uvedlo, že vytvoření jednotného seznamu majitelů bankovních účtů pomůže k rychlejšímu odhalování prohřešků, jako jsou daňové podvody, praní špinavých peněz nebo financování terorismu. Neopomnělo zdůraznit, že v evidenci nebudou údaje o pohybech ani zůstatcích na účtech klientů. Už ale nedodalo, že právě o tyto informace původně hodně usiloval ministr Andrej Babiš. Naštěstí nepochodil u České národní banky.

Jiným aktuálním příkladem je novela, která má zastřešit registry o diagnozách všech pacientů pod Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Prolamuje všeobecně respektované pravidlo, že citlivé osobní informace o zdravotním stavu jsou uchovávány v anonymizované podobě. Díky lidoveckému poslanci Ludvíku Hovorkovi se předloha minulý týden zastavila ve druhém čtení, nakonec ale patrně projde – také proto, že jí dal zelenou Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Další opatření z kategorie Velký bratr už fungují, nebo jsou na spadnutí. Hojně propíraná elektronická evidence tržeb (EET), kterou má Poslanecká sněmovna nyní definitivně schválit, a kontrolního hlášení u DPH trochu zastínily registr přestupků. Ten se začne naplňovat letos na podzim. Původně měl sloužit hlavně k tomu, aby se snáz vysledovalo případné „řetězení“ určitého přestupku kvůli možnému přehodnocení na trestný čin. Jenže tento záměr posléze ze zákona úplně vypadl. Registr ale zůstal. Také o něj se Babiš zajímal. Kromě policistů, soudců a státních zástupců chtěl přístup také pro finanční úřady a celníky. Opět neuspěl (nutno dodat, že ne všechny seznamy má Babiš v oblibě, například registr agentů Státní bezpečnosti).

Ačkoli některé troufalé pokusy zatím ztroskotaly, neznamená to, že zůstane jen u současného stavu. Když už je seznam na světě, nikdo ho nikdy nezruší, naopak se bude prohlubovat jeho záběr – viz již zmíněné zdravotní rejstříky. Připomeňme, že jde o téma, které vzácně sbližuje ČSSD, Babiše a prezidenta Miloše Zemana. Úvahy ministra vnitra Chovance o registraci uživatelů internetu pak svědčí o tom, že přinejmenším některým vládním politikům chybějí zábrany.

Ano, kdyby existovala aspoň nějaká věrohodná záruka, že data nebudou zneužita. Pokud je ale nejaktivnějším slídilem oligarcha, který vytahuje na svoje oponenty „složky“ nebo hrozí daňovými kontrolami (příkladem budiž jeho známé varování tomuto deníku), opravdu nejsme ve standardní situaci. Přitom nemusí jít jenom o to někoho zmáčknout. Je tu také koncern. Každý protřelý marketér ví, že podrobné informace o zákaznících mají v obchodu cenu zlata. Data-zákonodárství-výroba-média (reklama)-kontrola (sankce). Není to ideální řetězec? Dalším důvodem ke skepsi je úroveň zabezpečení dat – opravdu jsme si jistí, že budou data stoprocentně chráněna před hackery? Asi jako premiérův e-mail?

Stát nám leze do peněženek, bude nám počítat majetek (zákon o prokazování původu majetku už prošel prvním čtením), ovládne zdravotní dokumentaci, bude si archivovat záznamy, kdy jsme dostali pokutu za rušení nočního klidu nebo močení na veřejnosti. Až trochu zamrazí, když si uvědomíte, že kromě pravicové opozice proti téhle invazi nikdo moc neprotestuje. Po roce 1989 se zdálo, že Češi mají v postkomunistickém světě nadprůměrně vyvinutý smysl pro úctu k osobní svobodě a nezávislosti na státu. Asi to bylo jen zdání, cesta se stáčí směrem zpátky. Kde jsou všichni ti kavárenští volnomyšlenkáři, kde jsou libertariáni odmítající centrální banky a státní měnu, všechny ty občanské spolky na ochranu demokracie a lidských práv? Není divu, že nejsou slyšet, hodně z nich v tom totiž také jede. Uhranutí možnostmi nových technologií a dobrovolně naočkovaní protikorupčním sérem se utvrzují v tom, že pomáhají efektivnějšímu výkonu státní správy. Celkem snadno ale také mohou pomoci něčemu jinému, nebo spíš někomu.

ČTĚTE TAKÉ: Dohled nad vašimi penězi. Vláda schválila Babišův nový registr účtů