Andrej Babiš, obránce chalup

KOMENTÁŘ

Andrej Babiš, obránce chalup
Strach o chalupu může v téhle zemi mít nějakou politickou dimenzi, je v každém případě politicky využitelný. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Chaty a chalupy migrantům? Nikdy! Takto nesmiřitelné odhodlání zabránit převzetí tuzemských rekreačních objektů cizorodými živly projevil na Facebooku premiér Andrej Babiš. To vyjádření bylo součástí delší sérii podobně silných stanovisek, byla publikovaná v noci, někoho to mohlo vést k úvahám, zda šéf ANO neměl v tu chvíli drobnější výpadek soudnosti nebo něco takového.

Jeho stranický kolega a předseda sněmovny Radek Vondráček, byv na ta slova (a velmi konfrontační klip ANO) dotázán v debatě DVTV, rozpačitě promluvil o tom, že předvolební rétorika „bohužel“ musí být velice expresivní. Představa migrantů chtivých českých chalup jistě může na kdekoho (například na mě) působit docela legračně. A inspirovat výklady o premiérově příčetnosti. Jenomže adresátem premiérova sdělení není ten kdekdo mého typu. A jakkoliv může výkřik o chalupách působit v kontextu debaty o migraci nepřípadně a směšně, nějak zapadá do tradice tuzemského diskurzu, v němž právě chalupa hraje významnou roli.

 

Není to taky poprvé, kdy byl strach o chalupu politicky instrumentalizován, pamatuju si třeba, jak se poslanci KSČM promenovali sněmovnou v tričkách s nápisem „To je naše vlast, to jsou naše chalupy“ (samozřejmě se tenkrát debatovalo o sudeťáckých rejdech).

Strach o chalupu může v téhle zemi mít nějakou politickou dimenzi, je v každém případě politicky využitelný. Protože chalupa je taky politikum a vlastně taky součást moderní a odkouzlené české mytologie. Byla to právě chalupa, kam lidi utíkali v době normalizace, aby si tam odpočinuli nejenom od práce, ale vůbec od světa, chalupa je místo, kam směřovala vnitřní emigrace. Místo, kde člověk může mít od všeho pokoj, nebýt tam na pozoru, v klidu si užívat.

Normalizační chalupářství bylo často popisováno jako forma útěku, rezignace, snahy vybudovat si uprostřed toho všeho nějaký svůj malinký privátní svět a trochu si v něm lebedit. Václav Klaus je naopak svého času popsal jako formu rezistence, sabotování nebo přímo rozbíjení režimu zevnitř.

Představa, že si svět, politika pro člověka dojdou i na chalupu, je v něčem až děsivá, popírající smysl chalupy jako útočiště, kde síly světa moc nemají, vládne tam královna pohoda, je to konkrétní místo a taky nějaký vnitřní, ba dokonce niterný prostor – vrcholné privatissimum. Království. Hrozit Čechovi, že přijde o chalupu, je jako říct mu: Neutečeš. Nebude kam, tvoje duše bude ztracená putovat zpustlou krajinou.

Andrej Babiš je od počátku své politické dráhy „obráncem chalup“. Autorita, která se postará, zařídí, aby byla pohoda, maká, zatímco lidé si mohou v klidu užívat na svých chalupách. Nebudou se muset bát, že by o ten svůj svět, jemuž sami tak dokonale rozumějí, mohli přijít.

Premiérova slova byla samozřejmě groteskní a úplně odtržená od reality. Ti, jimž byla určena, jim ale stejně mohou rozumět, dotýkají se nějaké jejich hluboké obavy. Ne nutně z toho, že jim chalupu obsadí migranti, ale že přijdou o možnost skrýt se před čím dál obtížněji pochopitelným světem a před přízraky vytvořenými jejich fantazií a mediálními hyperbolami.

 

×

Podobné články