Nejdražší metro světa. Praha dala za kilometr 125 milionů eur

Metro Dejvická–Motol je jednou z nejpodivnějších tras metra nejen v Praze, nejen v Evropě, ale možná na celém světě. Připomněla to originální zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten měl s unikátní stavbou unikátní zkušenost.

Od začátku nebylo jasné, co vlastně bude NKÚ kontrolovat. Za šestikilometrový úsek metra měl investor, tedy Dopravní podnik hlavního města Prahy, zaplatit podle původního projektu 22,6 miliardy korun včetně DPH. Pak se cena zvýšila na 27,2 miliardy a podle posledních údajů klesla na 24,8 miliardy. Mluvčí Dopravního podniku Jiří Štábl v oficiálním stanovisku tvrdí, že se stavba nakonec vejde do 23,6 miliardy. „V současné době uzavíráme poslední změnové listy s dodavatelem,“ slibuje definitivní vyúčtování.

NKÚ je hlavní strážce veřejných výdajů v zemi, tak velký rozptyl při stavbě metra však vysvětlit neumí a ani nesmí. Podle zákona nemůže kontrolovat finance samospráv a mohl projít jen položky, u nichž hlavní město požádalo o proplacení z Bruselu, tedy útratu ve výši 3,1 miliardy. Faktury na zbylých 20 až 25 miliard zůstanou možná navždy bez kontroly v archivech městské firmy. „Je neuvěřitelné, že takto ohromný balík veřejných prostředků nepodléhá žádné externí kontrole,“ posteskl si prezident NKÚ Miloslav Kala a požádal o změnu zákona.

Těžko určit důvod, proč generální ředitel Dopravního podniku Jaroslav Ďuriš do doby kontroly nepožádal Brusel o proplacení větší částky. Aby získal očekávaných osm miliard, musí předložit faktury nejméně za 12 miliard. Možná nechtěl, aby NKÚ prošla i další faktury, možná ani požádat nemůže, protože peníze utratil v rozporu s evropskými předpisy.

Nepořádek v bilanci do určité míry vysvětluje průzkum dokumentů o stavbě, které NKÚ nesměl kontrolovat a které má Týdeník Echo k dispozici. Celková útrata za metro prostě záleží na tom, jaké zakázky se do konečné ceny započtou.

Po zohlednění veškerých nákladů se cena 6 kilometrů trasy metra dostává na úroveň 125 milionů eur za kilometr, která je při srovnání s obdobnými stavbami v Evropě neobvyklá. Pod 80 milionů eur se v poslední době vešly podzemní dráhy v Hamburku, Frankfurtu, Mnichově, Vídni i Madridu. O něco dražší byla pátá linka milánského metra (90 milionů eur), Bukurešť zase zvládla svou pátou linku s cenou 50 milionů. 

Celý rozsáhlý text Petra Holuba čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo.