Brzy budeme Evropské unii víc platit než z ní brát
ECHOPRIME
Přepočítávat výhody členství v Evropské unii na má dáti – dal, na příjmy a výdaje je primitivní a dost krátkozraké. Hodnoty, které nám členství v Unii dává, jsou jiné. Obrovský otevřený trh se 450 miliony zákazníky snadno dostupnými každé české firmě a podnikateli. A donedávna, než začala pandemie čínského koronaviru, provázená návratem hraničních kontrol a covid pasy, i volné cestování po Evropě.
Bez společného rozpočtu, dotací a přerozdělování by Unie byla lepším spolkem. Realita je ale jinde. Nejen regulace, ale právě i přerozdělování se v Evropské unii stále zvyšuje. Covid byl příležitostí k jeho dalšímu zesílení a využila se ve velkém. Dosud se v Unii přerozdělovala částka na úrovni jednoho procenta HDP sedmadvacítky. V rozpočtovém rámci, který se stanovuje vždy na sedm let a tentokrát je schválen na roky 2021 až 2027, se rozděluje 1100 miliard eur (27 500 miliard korun). Částka na úrovni celého výkonu české ekonomiky za pět let. To ale evropským politikům nestačilo.
Proto se hned po první vlně pandemie v létě 2020 rozhodli, že vedle rozpočtu vytvoří ještě další speciální fond se 750 miliardami eur (18 750 miliard korun). Částkou víc než třikrát přesahující to, co česká ekonomika vytvoří za rok. Nový fond se jmenuje Next Generation EU. Peníze, které se z něj teď u nás budou rozdělovat, se skrývají pod názvy Národní plán obnovy nebo Fond spravedlivé transformace.
Obnova ekonomik po covidu tady byla využita jako posílení cesty k bezuhlíkové ekonomice. Platit se z nového speciálního fondu budou především zelené investice. U tohoto fondu se také vůbec poprvé v historii EU prolamuje tabu společných dluhů. Na oněch 750 miliard korun se vydají společné evropské dluhopisy. Utrácet se začíná hned. Splácet začnou členské země až v roce 2028 a budou to dělat dalších třicet let.
