'Nebudou na nás střílet?' báli se agenti KGB v srpnu '68

'Nebudou na nás střílet?' báli se agenti KGB v srpnu '68
Domov

Srpen 1968

Pavel Baroch

Sovětští poradci na československých úřadech, ale také tajní agenti KGB chystali invazi „spřátelených“ armád několik týdnů před 21. srpnem 1968. Dokládají to dokumenty, které shromáždil historik a zakladatel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Ukazují i na dramatické okamžiky, kdy se důstojníci KGB dostali do konfliktu s příslušníky StB.

V létě 1968 dorazila do jednoho hotelu v Karlových Varech skupina sovětských turistů. Ve skutečnosti šlo o příslušníky KGB, kteří se vydávali za lázeňské hosty. A při služebních cestách do Prahy s sebou vozili tenisové rakety.

KGB v Československu ale zvyšovala své aktivity už od jara. „26. dubna 1968 zahájila svou činnost nelegální rezidentura na velvyslanectví SSSR v Praze,“ uvedl historik Pavel Žáček ve svém textu KGB a srpen 1968: Role sovětských „poradců“ při okupaci Československa.

Spolehliví soudruzi

Sovětští poradci, respektive agenti KGB měli předem vytipované československé soudruhy, s jejichž pomocí pak chtěli provést vojenskou invazi a hladce předat moc spolehlivým kádrům.

„Hlavním úkolem posílené rezidentury KGB v Praze bylo po linii politické rozvědky vyhledávat a tajně komunikovat se spolehlivými prosovětsky orientovanými členy KSČ jak z řad nejvyššího stranického vedení, tak i bezpečnostních složek,“ píše Žáček.

Sovětští agenti například oslovili náměstka ministra vnitra pro Státní bezpečnost Viliama Šalgoviče, který jim doporučil své prověřené podřízené. „Prohovořil jsem s nimi v podstatě vyhledávání spolehlivých soudruhů pro případ, že se ve straně zformuje zdravé jádro a bude potřebovat naši podporu,“ vzpomínal Šalgovič.

Jeho role byla v sovětském scénáři hodně významná. „Šalgovičovi se společně se zástupcem náčelníka Správy kontrarozvědky Josefem Riplem podařilo v prvních hodinách okupace ČSSR zapojit vybrané příslušníky StB do akcí ve prospěch obsazení země,“ popisuje historik Žáček.

Protisovětské letáky

Spolupráce KGB s StB ovšem nebyla nijak ideální. Sovětští agenti museli některé příslušníky Státní bezpečnosti zatknout. Třeba když v objektu zvláštního odboru ministerstva vnitra v Ruzyni našli protisovětské tiskoviny, které se tam tiskly.

Napětí mezi KGB a StB vystihuje i rozhovor sovětského a československého příslušníka před tím, než sovětští důstojníci obsadili další objekt v Praze 6. Československý důstojník rozhovor popsal následovně:

Oni: Jste komunista?
Já: Ano!
Oni: Kolik mužů je v budově?
Já: Nevím.
Oni: Je jich tam hodně?
Já: Nevím, nejsme tam sami.
Oni: Mají lidé v budově zbraně?
Já: Ano.
Oni: Když půjdeme do budovy, budou na nás střílet?
Já: Proč by na vás měli střílet?

Zatýkání Dubčeka

Neochota mnohých příslušníky StB spolupracovat s KGB dokazuje i příhoda se zatčením Alexandera Dubčeka a dalších nejvyšších funkcionářů KSČ.

Skupině náhodně vybraných příslušníků StB byla v pražské Bartolomějské ulici představena trojice důstojníků KGB v civilu a následně jim udělen rozkaz: „Soudruzi, pojedete spolu se sovětskými orgány na ÚV KSČ, kde vezmete do ochrany soudruhy Dubčeka, Smrkovského, Kriegla a Pavla.“

Kolona několika aut napřed zamířila k sovětskému velvyslanectví, kde nastoupili další tři muži. Když dorazili na ÚV KSČ, byli příslušníci StB rozděleny na dvě skupinky. Důstojník KGB se pak rusky zeptal: „Kdo z vás je hrdina? Kdo půjde k Dubčekovi a řekne: Jménem revoluční vlády vedené soudruhem Indrou jste vzat do ochrany!“

Jak ve svém textu připomíná historik Žáček, všichni odmítli, přestože důstojník KGB oslovil každého jednotlivě. Nakonec se ale přece jen jeden horlivec našel – kapitán Rudolf Hoffman, který poté Dubčekovi zatýkací formuli odříkal.