Středověk neskončil, středověk trvá

Technologický pokrok si klestí cestu neodvolatelně a neslitovně. Nevím, jestli se mám těšit na svět, kterému už teď rychle přestávám rozumět, a jsem zvědav, jestli mu budou rozumět umělé robotické supermozky, které nás co nevidět údajně nahradí. Stále více věcí a vztahů se propadá do kondicionálu, do jakoby reality.

Můj zbohatlý známý se chlubí, že si pořídil nemovitost na Francouzské riviéře. Jenže on žádnou nemovitost nevlastní, má jen drobný share, který stejně nevyužívá kvůli zaneprázdněnosti a neschopnosti se domluvit s ostatními jakoby vlastníky. Takový vztah k majetku značně připomíná dobu, kdy všechno patřilo lidu, tudíž všem a žádnému zvlášť. „Tuhle jsem si koupil koně,“ vypráví pyšně. „Za pár desítek tisíc je klisna prakticky jakoby moje. Je sice ustájena tam, kde byla vždycky, stejní koňaři ji hřebelcují, krmí, venčí, ale kdybych chtěl, klidně bych si na ní mohl zacválat. Škoda že nemám času nazbyt.“ On sám se živí řemeslem stejně pofiderním, jako je jeho vlastnictví. Kšeft prodal a přeškolil se na business trenéra. Služby, které poskytuje, se pro náročnější klienty jmenují coaching a consulting, jednodušším zákazníkům nabízí numerologii: názvy jejich firem převádí do čísel a z těch vypočítává protivenstva, která stojí v cestě jejich podnikatelskému sukcesu. Někteří šílenci rádi připlatí za analýzu svých astrálních těl. Zvlášť nekřesťanské peníze si účtuje za ošetření jejich sedmého astrálního těla – to prý vyžaduje mimořádné energetické výdaje, jež fakturuje jako vícepráce.

Od pohledu se můj známý ničím neliší od jiných venkovských strýců, leč ve svém městysi požívá značného respektu a má velký vliv na obecní úřad. Je nositelem nejnovějších západních představ o smyslu života, lifestylových trendů a zároveň feudálem dbalým středověké vertikály moci. Svůj výsostný revír a zónu vlivu chrání před konkurencí i za cenu válečných mikrokonfliktů.

Tmářství virtuálního světa

Je zarážející, jak snadno a organicky se proplétají stále sofistikovanější vymoženosti moderních technologií s explozivním nárůstem nejbizarnějších předsudků, pavěd a pověr zdaleka nepřežitých. Rozmáhají se víra ve vše mimosmyslové, potěšení z brzkého převtělení a očekávání posmrtného života, radost z promytých čaker a ošetřených sedmých astrálních těl, příklon k tmářství, k všelijakým okultním a hermetickým naukám, k předpotopním spikleneckým teoriím. Jako by nejen kráčely ruka v ruce, ale navzájem se podporovaly a přiživovaly. Kartářka žádá zákazníka, aby vypnul mobil, když usedá k věšteckému stolku, neboť jeho elektrické pole rušivě působí na mesmerické vlastnosti křišťálové koule a záporně ovlivňuje náboj karet. Leckterá astrologická seance už vůbec není možná bez použití počítačové simulace: skryté dimenze od třetí výš se totiž nedají nakreslit tužkou na papíře.

Přitom většina kladných očekávání spojených s bouřlivým vývojem informačních technologií se zatím nenaplnila – není ani méně všemocného státu, ani více osobní svobody. Tak třeba role sociálních sítí může být obojaká: mohou podporovat demokratické vzedmutí mas, ale umějí také posilovat populistická hnutí ústící nakonec v diktaturu. Nevím, jestli sociální sítě jedince náležitě osvobozují, ale s jistotou vím, že ho umožňují dokonale sledovat. Jestliže nám dnešní svět stále více připomíná temný a neproniknutelný hvozd, pak značnou zásluhu na tom má právě internet – největší to výdobytek přítomnosti. Usnadnil nám všední život a znepřehlednil svět.

Celou esej si přečtěte na EchoPrime
a v Týdeníku Echo