ČSSD chce přidusit volební šance ANO. Limitem na dary

Maximálně 90 milionů korun na volby do Poslanecké sněmovny, 50 milionů do Evropského parlamentu a dva na každého kandidáta do Senátu. Vláda dnes projedná dlouho připravované limity na volební kampaně. Ostrý střet mezi sociálními demokraty a hnutím ANO se ale čeká jinde. U limitů na dary od fyzických i právnických osob ve výši dvou milionů, které navrhuje ministr Jiří Dienstbier (ČSSD). Zástupci hnutí ANO se totiž v minulosti opakovaně vyjadřovali proti tomu, aby se jakékoliv limity darů zaváděly.

Když politické strany po posledních sněmovních volbách sčítaly náklady na předvolební kampaň, šlo o velké částky. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš byl tehdy dokonce překvapený, když jeho lidé spočítali náklady na 111 milionů korun. Sociální demokraté podle oficiálních údajů zaplatili za kampaň necelých 90 milionů a třeba TOP 09 celkem 63.

Pokud začnou platit nová pravidla, s nimiž jde dnes ministr pro legislativu Jiří Dienstbier na vládu, budou si příště muset partaje dát na výši nákladů velký pozor. Podle novely volebního zákona totiž výdaje na kampaň do Sněmovny nebudou smět přesáhnout 90 milionů korun včetně DPH.

Omezení ale čeká i další druhy voleb. Kampaň do Evropského parlamentu by byla zastropována 50 miliony, na každého kandidáta do Senátu by strana nově směla utratit nanejvýš dva miliony, případně dva a půl milionu, pokud by postoupil do druhého kola senátních voleb. V případě krajských voleb je plánovaný limit nastaven na sedm milionů korun pro kraj.

Dienstbier, který předkládá příslušné novely zákonů společně se svým stranickým kolegou a ministrem vnitra Milanem Chovancem, toho ale navrhuje o poznání víc. Chce pro politické strany zakotvit povinnost používat transparentní bankovní účty, vykazovat podrobnější přehledy příjmů a výdajů ve výročních finančních zprávách, obměňovat auditora zhruba po pěti letech nebo nastavit limity pro dary od fyzických a právnických osob.

Opatření proti Babišovi? Dary maximálně do dvou milionů

Právě o limity na finanční dary pro strany od fyzických i právnických osob se ve středu povede největší spor. Sociálnědemokratičtí ministři navrhují limitovat dary dvěma miliony korun. Proti tomu se ale opakovaně stavělo hnutí ANO, které bylo v posledních sněmovních volbách na darech a půjčkách od svého šéfa (a jeho koncernu Agrofert) existenčně závislé.

„Dary v maximální výši dvou milionů jsou kompromis, který stále ještě není stoprocentně akceptovatelný. Zástupci hnutí ANO v minulosti opakovaně požadovali, aby v té novele limity pro dary od fyzických a právnických osob vůbec nebyly,“ avizoval deníku ECHO24.cz Dienstbier, že se shoda vůbec nebude hledat snadno.

„Snažíme se obecně předejít tomu, aby jeden subjekt, nějaký velký soukromník, poskytl tak vysoký úvěr či dar, že na něm hnutí a potažmo strana bude tak závislé, že už pak jen těžko půjde mluvit o nezávislé demokracii,“ vysvětluje Dienstbier.

ANO zřejmě bude mít problém i s další pasáží navrhované novely, která počítá se zakládáním takzvaných politických institutů, na jejichž podporu by poté strany mohly pobírat státní příspěvek. Ten by ale získaly jen ty strany, které jsou v Poslanecké sněmovně zastoupeny přinejmenším jedním poslancem alespoň ve dvou ze tří posledních volebních období. Nárok na příspěvek by tak nemělo například právě hnutí ANO.

Dienstbier odmítá, že by návrhy vznikaly kvůli kolegům z řad koaličního partnera. Přesto jsou z jeho slov jasně cítit výhrady, které sociální demokraté k financování minulé kampaně ANO mají: „Snažíme se obecně předejít tomu, aby jeden subjekt, nějaký velký soukromník, poskytl tak vysoký úvěr či dar, že na něm hnutí a potažmo strana bude tak závislé, že už pak jen těžko půjde mluvit o nezávislé demokracii.“

Vznikne nový úřad?

Kontroly nad financováním volebních kampaní by se měl podle novely chopit nový Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Organizace o několika málo lidech by mohla ukládat pokuty a rozpočet by vyšla na zhruba 20 milionů ročně.

Novela také plánuje zvýšit stranám pro sněmovní a evropské volby příspěvek na volební náklady z 15 na 19 tisíc korun. Všechny připravované změny v případě přijetí vládou a parlamentem začnou platit od roku 2017. Každopádně se tak nedotknou krajských a senátních voleb v příštím roce.

Zavádění limitů se vůbec netýká komunálních voleb. Například kampaň do pražského zastupitelstva by tak zůstala bez omezení.

Čtěte také: Financování stran? Moje déjà vu