Babišova Panama: nové indicie o tajném daru pro ČSSD

Když se v médiích propírá téma, u kterého má politik máslo na hlavě, je pro něj nejlepší mlčet. Andrej Babiš se možná zapomněl, nebo třeba neposlechl své PR našeptávače. Každopádně v úterý pustil na veřejnost tyto věty ke globální aféře s daňovými úniky přes panamskou právní kancelář: „Myslím, že každý, kdo podniká, ví, že Panama není právě teritorium, kde se podniká transparentně. Proto to v současnosti analyzujeme a určitě podnikneme kroky, abychom zjistili, kdo z našich občanů tam má majetky,“ řekl v Českém rozhlase.

Od ministra financí zní tato slova logicky. Kdo jiný než strážce státní kasy by měl dbát o to, aby tuzemské firmy zbytečně nepřesouvaly daňovou povinnost někam do Karibiku. Jenže Babiš jako majitel Agrofertu v tomto případě mluví cynicky a má na hlavě slušnou máselnou hroudu. Deník ECHO24.cz přináší dosud nezveřejněné dokumenty, které dosvědčují informace o tom, že Andrej Babiš vlastnil v 90. letech se spolupracovníky firmu v Panamě, přes kterou poslal tajný sponzorský dar ČSSD.

Už v září 2014 informoval magazín Reportér o darovací smlouvě, kterou v roce 1997 podepsala panamská společnost Beltomate S.A. s českou firmou Zora Euro. Nebyla to lecjaká firma. Patřila nechvalně známé dvojici Ivo Svoboda a Barbora Snopková, neboli tehdejšímu místopředsedovi ČSSD a jeho přítelkyni (a zároveň pokladní strany). Sociální demokraté v čele s Milošem Zemanem byli tehdy ve svízelné situaci. Finanční úřad zablokoval ČSSD účty kvůli nejasnostem s placením daní. Aby udrželi stranický aparát v chodu před blížícími se volbami, vymysleli lidé v ČSSD alternativní způsob financování přes sponzorské příspěvky. Ty nejdřív putovaly do dvou firem – TIA nebo Zora Euro, a z nich následně do společnosti Cíl, pod kterou patřilo sídlo strany, Lidový dům.

Podle kopie darovací smlouvy zaplatila Beltomate nastrčené firmě sociálních demokratů 220 tisíc švýcarských franků, což tehdy v přepočtu dělalo zhruba pět miliónů korun. Reportér Jaroslav Kmenta na dokument narazil náhodou, když se snažil po letech rekonstruovat pokus o vraždu Ivana Lhotského, jednatele druhé maskovací firmy TIA. Lhotský utrpěl v březnu 1999 vážná střelná poranění, jako zázrakem přežil, i když s těžkými následky. Reportér upozornil, že za společnost Beltomate vystupoval švýcarský správce Roland Schaer, jenž dlouhodobě spolupracoval s Babišem (mj. figuroval jako ředitel tajemné švýcarské firmy O.F.I., přes kterou Babiš v roce 1995 odtrhl Agrofert od jeho matky, slovenské společnosti Petrimex). Přímý důkaz o Babišově angažmá však chyběl, sám ministr nechtěl informace o panamské firmě komentovat.

Kopie dokumentů, které získal deník ECHO24.cz, navazují na darovací smlouvu, respektive ji předchází a ukazují na Babiše přímo. Oba dokumenty jsou ve francouzštině. První je potvrzení, že Babiš vlastní 25 z celkem 100 akcií společnosti Beltomate S.A. se sídlem ve švýcarském městě Bulle (kanton Fribourg/Freiburg). Dokument je datován 10. srpna 1993, sepsán v Ženevě a v zastoupení představenstva je podepsán patrně Schaer. Další dokument je z následujícího dne. Jedná se o správcovskou smlouvu, v níž Babiš jako akcionář švýcarské Beltomate S.A. pověřuje Schaera správou společnosti. Zjednodušeně řečeno, tyto dokumenty dokazují, že Babiš byl čtvrtinovým vlastníkem švýcarského Beltomate, a že pověřil svého dlouholetého důvěrníka, aby za tuto společnost jednal.

Podle zjištění deníku ECHO24.cz zřídila švýcarská Beltomate stejnojmennou pobočku v Panamě, kterou používala na off-shoreové transakce. Mateřskou společnost vlastnil Babiš se svými bývalými spolupracovníky z Petrimexu. Jaký mohl mít zájem na pomoci opoziční ČSSD? Není to až tak těžká hádanka. ČSSD měla našlápnuto na volební vítězství, což se také podařilo a v roce 1998 se ujala vlády. Kromě dohlazení privatizace klíčové chemičky Lovochemie měl Agrofert bezpochyby zájem také na přízni vlády také kvůli jiným firmám. Například při obsazení šéfa Unipetrolu se Babišovi podařilo protlačit svého koně Pavla Švarce. Jeho jmenování prosadil v lednu 1999 Ivo Svoboda, tehdy už ministr financí.

Další osudy hlavních aktérů půjčky se povážlivě lišily. Zatímco Svoboda a Snopková museli kvůli tunelování mělnické továrny Liberta do vězení, Babiš postupně expandoval v chemii, zemědělství a dalších odvětvích a stal se jedním z nejmocnějších podnikatelů. Dvacet let po podepsání uvedených dokumentů uspěl v parlamentních volbách se slogany o zkorumpovaných politicích a drží se v čele žebříčku popularity. Roland Schaer už nežije.

Čtěte také: Česká větev Panama Papers vede ke skupině Akont a kampeličce WPB