Hrozba? Do Česka přicházejí nelegální migranti ze Sýrie

Riziko, které hrozí Německu v souvislosti s navrátilci pomáhajícími Islámskému státu, hrozí kvůli volnému pohybu osob úplně stejně i České republice, shodují se experti. Česko zatím nemá informace, že by některý z jeho občanů odjel bojovat za Islámský stát. Něco takového ale podle Bezpečnostní informační služby (BIS) nejde nikdy vyloučit. Jak deníku ECHO24.cz řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), má hlášený zvýšený počet záchytů nelegálních migrantů z Afghánistánu, Sýrie a okolí.

550. Tolik lidí už odjelo z Německa bojovat po boku tamních islamistů do Sýrie a Iráku. S číslem přišel o víkendu šéf německé civilní kontrarozvědky Maassen s tím, že se jich zpět vrátilo už zhruba 180. A je to právě návrat radikálních přívrženců Islámského státu zpět domů, čeho se evropské státy nejvíce bojí. Že mohou navrátilci znamenat vážnou teroristickou hrozbu nejen pro svůj mateřský stát, ale i jeho sousedy, je si dobře vědoma i Česká republika.

„Bezesporu je to hrozba pro Evropu i pro nás. Primární potíží jsou ti lidé, kteří se teď budou vracet do Evropy, to může být zárodek budoucích problémů. A ty se nemusí vyhnout ani nám. Nemám od tajných služeb žádnou informaci, že by nějaký občan České republiky šel pomáhat Islámskému státu. Ale máme Schengen, hranice jsou otevřené,“ říká ministr vnitra Chovanec.

Co hrozí Německu, hrozí i nám

Situace v Česku je podle něj jednou z lepších mezi evropskými státy. Přesto rizika spojená s Islámským státem a radikály monitorují všechny zpravodajské služby. Jedním z hlavních úkolů teď je zajistit lepší dohled nad lidmi, kteří se k nám přistěhovávají.

„Musíme posilovat bezpečnostní zajištění státu na mnohem vyšší úroveň, než jsme byli zvyklí. Je to úplně jiný druh souboje. Musíme si být vědomi všech hrozeb. Máme hlášený zvýšený počet záchytů migrantů z Afghánistánu, Sýrie, okolí Sýrie. To jsou lidé, kteří sem přichází nelegálně mimo zákon. Je otázka, jestli se snaží infiltrovat do českého prostředí, nebo jen hledají ochranu a bezpeční. Je to něco nového,“ dodává Chovanec.

„Největším rizikem jsou navrátilci z Islámského státu. A to riziko, které od navrátilců hrozí Německu, hrozí nám úplně stejně. To si musíme uvědomit. Možná se budeme muset zabývat i změnou legislativy. Protože když jdete bojovat za cizí armádu, je to trestný čin. Ale s touto situací vůbec nepočítáme. Neumíme si s ní zatím poradit,“ říká poslanec Váňa.

Podle něj se v poslední době podařilo zachytit deset až patnáct podobných ilegálních migrantů, zatímco dříve byly záchyty téměř nulové.

Že je riziko spojené s posilováním Islámského státu takové, že si ho dosud nedovedeme plně představit, se shodují i sněmovní experti. Šéf výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD) serveru prozradil, že se na leden chystá speciální schůzka výboru k Islámskému státu, na kterou má dorazit i Chovanec a šéfové tajných služeb.

„Největším rizikem jsou navrátilci z Islámského státu. A to riziko, které od navrátilců hrozí Německu, hrozí nám úplně stejně. To si musíme uvědomit. Možná se budeme muset zabývat i změnou legislativy. Protože když jdete bojovat za cizí armádu, je to trestný čin. Ale s touto situací vůbec nepočítáme. Neumíme si s ní zatím poradit,“ vysvětluje Váňa.

BIS: Nemůžeme garantovat, že v Sýrii nikdo od nás nebojuje

Ve střehu jsou v posledních měsících zejména tajné služby. Například BIS nemá informace o tom, že by nějaký český občan veřejně deklaroval, že odjíždí bojovat do zahraničí. „Do hlavy ale nikomu nevidíte. A pokud se někdo rozhodne a nikomu to neřekne, není způsob, jak to zjistit. Pokud je někdo bezúhonný a není z ničeho podezřelý, neexistuje zákonný důvod, jak mu zabránit, aby opustil republiku,“ upozorňuje mluvčí BIS Jan Šubert.

Bezpečností informační služba podle něj také hlídá to, zda nějaký radiál, který bojoval v zahraničí, nevstupuje na české území. Stejně tak se monitoruje situace mezi muslimy v Česku. Ti jsou ale dle zpravodajců umírnění a nepřejí si vyvolávat žádné střety.

„Pokud jde o to, kolik lidí odjelo bojovat do Sýrie, nemůžeme být konkrétní. Nelze garantovat, že by se například v Sýrii na té či oné straně neangažoval ani jediný náš občan. Jsou to otazníky, kterými se intenzivně zabýváme,“ uzavírá Šubert.