Vědci odlehčí diabetikům. Vytvořili umělou slinivku

Američtí vědci z Bostonské univerzity a Massachussetské nemocnice testují nové zařízení, které je schopno téměř plně zastoupit základní trávicí orgán - slinivku břišní. Šedorůžová žláza, která ve zdravém těle produkuje buňky pro tvorbu inzulinu a glukagonu a slouží tak k rozkládání potravy, je noční můrou všech diabetiků. Jejich orgán totiž správně nefunguje a pacienti si tak musí někdy i desetkrát denně píchat injekce, aby udrželi ve svém těle správnou hladinu cukru a nepodlehli omdlévání či zástavě srdce.

Bionická slinivka se skládá ze tří částí – dvou čerpadel velikosti malého telefonu, které do těla každých pět minut vyšlou dávku trávicích hormonů, a ze stálého glukometru. Elektronická čerpadla jsou napojena ke třem jehlám, jež si pacient zavede do těla (většinou do břicha) a celé zařízení pak nosí u pasu v ledvince nebo kapse. Kontinuální glukometr má pacient vložen těsně pod kůží. Ten signálem vysílá neustále data o hladině cukru v krvi na klasický iPhone, který nemocnému slouží jako monitor. 

Stačí, když uživatel dvakrát denně otestuje hladinu cukru v krvi a zkontroluje přesnost zařízení. Systém se už ale sám postará, aby pacient celý den dostával svoji dávku inzulinu a glukagonu podle potřeby.

Umělá slinivka už prošla řadou testů a podle odborníků je schopna neustále kontrolovat hladinu cukru v krvi a částečně tak zastoupit fungující orgán. Ten musí lidé trpící cukrovkou prvního typu doposud nahrazovat pomocí inzulinového pera nebo injekčních stříkaček. Samotné vstřikování inzulinu není až takový problém, potíž totiž spočívá v zejména v dávkování hormonu. Formou dosavadních nástrojů je totiž nepřesné a nedokáže napodobit vyladěnou činnost slinivky. Hladina cukru v krvi proto nemocným kolísá a při jeho nedostatku může nastat bezvědomí až úmrtí. Pokud je hladina cukru v krvi naopak dlouhodobě vysoká, způsobuje cukrovka problémy s ledvinami. 

Řešení problému hledá celý svět 

Řešení problému hledá řada výzkumných týmů u nás i ve světě. Vědci se pokoušejí vyvinout umělou slinivku už od osmdesátých let, ale nic takového se doposud v praxi nepoužívalo. V posledních letech došlo k určitému pokroku. Podařilo se totiž vyvinout kontinuálně pracující senzory cukru, které se snesou s krví pacienta. 

Americký Ústav biomedicínckého inženýrství, který náhradní orgán vytvořil, testoval zařízení zatím pět dní na 20 dospělých a 32 dospívajících pacientech. Podle výsledků dokáže přenosné zařízení zajistit mnohem přesnější a lepší kontrolu cukru v krvi než sám pacient standardním způsobem, když si píchá injekce či používá ruční čerpadlo. Nové zařízení a výsledky testování prezentovali vědci na diabetické konferenci v San Franciscu teprve minulý týden a zveřejnili je také v on-line magazínu New England Journal of Medicine. Pacienti i lékaři jsou ze zařízení nadšení a považují ho za velký přínos pro všechny nemocné.

Na obdobném zařízení pracuje například i tým izraelských vědců, kteří vytvořili prototyp slinivky MD-Logic Artificial Pancreas už v roce 2004. Zařízení se do praxe ale zatím nedostalo a je stále testováno.

Licence bude příští rok

Testování umělé slinivky nadále pokračuje. Američtí vědci zařízení nyní poskytli 40 dospělým, kteří ho budou používat jedenáct dní. Bojovat o licenci k jeho běžnému užívání plánují tvůrci už na příští rok.

K zavedení na trh existují však zatím praktické problémy. Podle Aarona Kowalského, viceprezidenta z Nadace pro diabetický výzkum, většina cukrovkářů chce mít v životě dalších zařízení co nejméně. Za klíčové proto považuje spojení všech tří komponentů bionické slinivky do jednoho automatizovaného systému.  

„V České republice je cukrovkou postižených už více než milion lidí a počet pacientů odkázaných na léky stále stoupá.“ 

V Americe trpí diabetickým onemocněním zhruba 26 milionů obyvatel, z toho více než 5 % tím nejzávažnějším typem. V České republice je cukrovkou postižených už více než milion lidí a počet pacientů odkázaných na léky stále stoupá. Diabetiků prvního typu zde žije kolem 56 tisíc. 

Bionická slinivka je světlem naděje také pro nemocné děti a jejich rodiče. Ti totiž musí své ratolesti kontrolovat i v noci, zda nedostanou záchvat, který by mohl způsobit i zástavu srdce a úmrtí.