Maskování na ulici bude legální. Vnitro mírní pravidla

Zahalená tvář nebo rovnou celý obličej. V českých průvodech a demonstracích nelegální praxe zřejmě dostane zelenou. Ministerstvo vnitra připravilo novelu shromažďovacího zákonu, podle které si budou moci demonstranti dát na hlavu, co chtějí. Ale také sundat masku v případě, že je k tomu vyzve policie.

Slova „nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci“ se nahrazují slovy „jsou povinni na výzvu zástupce úřadu nebo policie odstranit zakrytí obličeje ztěžující nebo znemožňující jejich identifikaci“. Klíčová pasáž novely shromažďovacího zákona potěší příznivce masek a karnevalů. Zároveň může ale přispět k vyšší anonymitě a nebezpečnosti extremistů.

„Možnost přijít na shromáždění zamaskován v minulosti mnohdy zapříčinila u účastníků pocit anonymity a spolu s psychologií davu docházelo k páchání trestné činnosti (útoky na policisty, narušování občanského soužití, nenávistné projevy, atd.).“

Kukly, šály, šátky nebo další formy maskování jsou v Česku na demonstracích nelegální od začátku roku 2009. Pokud resort Milana Chovance (ČSSD) uspěje se svým návrhem, od 1. července 2015 tento plošný zákaz skončí. Vnitro nyní tvrdí, že byl problém s aplikováním ustanovení v praxi. Bouřili se také ochránci lidských práv a náboženských svobod. Zákon totiž neřešil, jestli mají na sobě masky lidé v karnevalovém průvodu, ženy vyznávající islám nebo demonstranti s dlažebními kostkami a zápalnými lahvemi.

Ministerstvo má přitom dosud na svém webu v sekci Extremismus stanovisko, ve kterém uvádí řadu důvodů na podporu zákazu. „Možnost přijít na shromáždění zamaskován v minulosti mnohdy zapříčinila u účastníků pocit anonymity a spolu s psychologií davu docházelo k páchání trestné činnosti (útoky na policisty, narušování občanského soužití, nenávistné projevy, atd.),“ rekapituluje vnitro v dokumentu, který podle časové značky vznikl v lednu 2011.

„Lze si totiž představit shromáždění, u nichž maska může být integrální součástí vyjádření názoru (například u protestů proti vládě mají účastníci shromáždění papírové škrabošky politiků) a trvání na plošném a bezvýjimečném zákazu by bylo nedůvodným omezením svobody projevu.“

Resort vedl v té době tehdejší předseda Věcí veřejných Radek John. Podle stanoviska bylo pro orgány činné v trestním řízení obtížné zamaskované viníky identifikovat, ti pak byli beztrestní. Pocit beztrestnosti navíc prý podněcoval k opakování trestných činů a „de facto selhávala funkce státu“. Plošný zákaz si vnitro v té době pochvalovalo. Mimo jiné proto, že předchozí praxe odmaskování až na policejní výzvu nebyla dostatečná. Po výzvě policie totiž nastal ve shromáždění zmatek, který vše zkomplikoval.

Na demonstrace bez pyrotechniky

Vnitro pod ministrem Chovancem se naopak hlásí k tomu, že odmaskování až na konkrétní výzvu bude lepším řešením. Připomíná, že plošný zákaz maskování opakovaně kritizovala i Rada vlády pro lidská práva. A v důvodově zprávě přidává také konkrétní příklad. „Lze si totiž představit shromáždění, u nichž maska může být integrální součástí vyjádření názoru (například u protestů proti vládě mají účastníci shromáždění papírové škrabošky politiků) a trvání na plošném a bezvýjimečném zákazu by bylo nedůvodným omezením svobody projevu,“ uvádí.

Ministerstvo nyní novelu odeslalo do připomínkového řízení, pak se materiálem bude zabývat vláda, parlament a prezident. Legalizace maskování není jejím jediným ustanovením. Změnou má být například to, že na demonstracích bude kromě střelných zbraní a výbušnin zakázaná nově také pyrotechnika. Svolavatelé protestů budou mít na svých akcích také povinnou účast.