Obama a Putin klidní situaci. Rusko mělo v OSN hrozit odplatou
Krymská krize
Generální tajemník OSN i ruský ministr zahraničí ujišťují svět, že Rusko nechystá žádný vojenský zásah na Ukrajině. Prezidenti Obama a Putin si dnes telefonovali. Agentura Reuters v pátek večer vydala zprávu, že Rusko před hlasováním o rezoluci o Krymu v OSN hrozilo některým státům odplatou... Tak vypadá poslední vývoj kolem situace na Ukrajině.
Ruský prezident prý nemá v úmyslu vést jakoukoli vojenskou operaci na jihu a východě Ukrajiny. Dnes to podle agentury AFP prohlásil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Ten vykonal v průběhu týdne cestu do Ruska a na Ukrajinu a sešel se s Putinem v Moskvě.
Stejně se dnes vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro ruskou televizní stanici Rossija. „Nemáme vůbec žádný úmysl či zájem překročit ukrajinské hranice," řekl Lavrov. Připojil ale také to, že Rusko je připraveno bránit práva tamní ruskojazyčné menšiny.
O situaci na Ukrajině si dnes také telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Barack Obama. Dle Reuters byl Putin tím, kdo hovor inicioval. Obama v něm vyzval Rusko ke stažení jednotek, které se nacházejí u ukrajinských hranic. Putin navrhl diplomatické řešení. V dialogu mají pokračovat ministři zahraničí Kerry s Lavrovem.
Lavrov ve zmíněném rozhovoru pro ruskou televizi Rossija hovořil také o Krymu, který je podle něj pro Moskvu uzavřenou věcí a výzvy k odevzdání poloostrova jsou „absolutně bez vyhlídek“.
Rusko mělo vyhrožovat před hlasováním v OSN
Agentura Reuters ještě předtím v pátek večer s odkazem na nejmenované diplomaty přinesla situační zprávu, co předcházelo čtvrtečnímu hlasování Valného shromáždění OSN, na němž byla přijata rezoluce o Krymu.
Schválená rezoluce považuje referendum o připojení Krymu k Ruské federaci za neplatné. Pro bylo 100 zemí, jedenáct bylo proti a 58 se zdrželo. Rusko mělo údajně hrozit několika státům východní Evropy a střední Asie odplatou, pokud budou hlasovat pro přijetí rezoluce. Většina diplomatů OSN byla ochotna o hrozbách mluvit pouze pod podmínkou anonymity. Cílem ruských hrozeb mělo být Moldavsko, Kyrgyzstán, Tádžikistán a také řada afrických zemí. Hrozby prý nebyly konkrétní, ale zahrnovalo např. vyhnání migrantů pracujících v Rusku, zastavení dodávek zemního plynu nebo zakázání určitého importu do Ruska. Mluvčí ruské mise při OSN to popřel, a ani žádný zástupce výše zmiňovaných států to oficiálně nepotvrdil.
Rusko ale nemělo být jedinou mocností, která se před hlasováním uchýlila k metodě cukru a biče. V boji o hlasy prý měly podobné aktivity vyvíjet i další státy. Zveřejnění ruských hrozeb přišlo až poté, co Moskva obvinila západní země, že používají „nestoudný tlak, politické vydírání a ekonomické hrozby“ ve snaze donutit členské státy OSN, aby hlasovali proti ruské anexi Krymu.
