Včely umírají v lánech řepky. Pěstitelé jim míchají smrtící koktejl

Zemědělci jsou sami proti sobě. Včely jim pomáhají opylovat řepku a oni je na oplátku hubí bezohledným používáním pesticidů. Spolu s pylem a nektarem totiž včely sbírají i chemikálie z postřiků, a tak mnohé z nich svůj náklad do úlu nedonesou. Buď zemřou po cestě, nebo podlehnou časem nějaké včelí nemoci. Jejich organismus je totiž jedem oslabený. Příčinu úhynu včel pak nelze dokázat, a tak je prokazatelným viníkem právě nemoc, nikoli neohleduplný pěstitel.

Podle včelaře a veterináře Martina Kamlera zažívá české včelařství renesanci, což dokládají rostoucí čísla Českého svazu včelařů, který eviduje 47 505 včelařů a 537 tisíc včelstev. Kromě běžných nemocí včel a roztočů ohrožují české úly lány žlutě kvetoucí řepky, tedy přesněji jejich chemické ošetření. To je velkou hrozbou nejen pro včely, ale i jiný hmyz, jako jsou motýli, čmeláci nebo pestřenky.

Smrt v křečích

Státní veterinární správa upozornila na rizika, které přináší postřiky polí s řepkou. Spolu s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) jen za rok 2014 řeší už 14 podnětů od včelařů, kteří mají podezření, že jejich včely zahubily postřiky řepky. „Nyní probíhá čtrnáct šetření. V minulém roce se pak z jednatřiceti podezření prokázalo devět a z toho ve čtyřech případech byl přímým viníkem skutečně postřik,“ řekl mluvčí ÚKZÚZ Jaroslav Juřica.

Odhalit a především dokázat příčinu úmrtí je totiž podle veterináře a včelaře Kamlera mnohdy obtížné. „Pakliže je látka hodně toxická, včela nedolétne a uhyne buď cestou, nebo před úlem. Včelař pak pozná například podle křečí, že došlo k otravě. Látky, které jsou relativně netoxické, zůstávají v pylových zásobách a sekundárně ovlivňují vitalitu včelstva. To je pak více náchylné k nemocem,“ vysvětlil Kamlera. Ten také upozornil, že hlavním důvodem, proč včely umírají, jsou roztoči a viry. Včelstvo oslabené otravou z chemických postřiků je ale náchylnější k napadení. Ač se na první pohled může zdát, že smrt způsobila nemoc, hlavním spouštěčem byla otrava.

Řepka je v současnosti významným zdrojem pylu i nektaru.

V České republice je přitom téměř čtvrtina orné půdy oseta právě řepkou. Minulý rok to bylo 419 tisíc žlutých hektarů, letos plocha s řepkou klesla na 386 tisíc hektarů. „Řepka je v současnosti významným zdrojem pylu i nektaru,“ upozornil Kamler. Podle něj potravní nabídka závisí na umístění včel. Pokud zrovna včelař nemá kočovné včelstvo, které vozí kvůli jednodruhovému medu za speciálními rostlinami, kterou je v současné době například trnovník akát pro výrobu akátového medu, včelstvo si vybírá výhodné zdroje. Tím jsou právě obrovské lány řepky nedaleko úlů.

Bezohlední zemědělci

Zemědělci, kteří plodinu chemicky ošetří, by měli dodržovat podle Státní veterinární správy pokyny k použití pesticidů a informovat o jejich použití dva dny předem také včelaře v okruhu pěti kilometrů. „Když aplikují pěstitelé chemii, tak nahlašují včelařům, že ji použijí,“ hájil zemědělce ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf. Uznal však, že ne všichni pravidla dodržují. „Samozřejmě se občas problémy objeví, ale nejsou už příliš obvyklé,“ snažil se bagatelizovat Volf. S tím však nesouhlasí Kamler. „Není to málo případů. Bývá to především způsobeno tím, že zemědělci nedodržují instrukce. Nebo aby ušetřili čas a peníze, smíchají několik postřiků dohromady,“ upozornil veterinář.

Bývá to především způsobeno tím, že zemědělci nedodržují instrukce. Nebo aby ušetřili čas a peníze.

Podle informací Státní veterinární správy se úhynu včelstev kvůli kontaminovanému pylu z řepky věnují i příslušné orgány v Bruselu. Ale je to právě Evropská unie, která nepovoluje pěstování geneticky modifikovaných odrůd, které chemické opatření nepotřebují. Proto je podle veterinární správy nutné ze strany pěstitelů pečlivě dodržovat předpisy, které možná rizika mohou zásadně snížit.