Rebelie u Dienstbiera. 60 úředníků vstoupilo do stávky
Agentura pro sociální začleňování
Většina lidí, kteří pracují ve vládní Agentuře pro sociální začleňování, od pondělí stávkuje. Ze sedmi desítek zaměstnanců a spolupracovníků se jich podle informací Českého rozhlasu a České televize připojí 59. Agentura spadá pod ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera z ČSSD. Vztahy agentury s ministerstvem vyostřilo nedávné odvolání ředitele Martina Šimáčka, který stál v jejím čele od února 2009.
Zaměstnanci agentury požadují, aby je vláda vyjmula z gesce ministerstva pro lidská práva. Pod vedením resortu údajně nejsou schopní plnit závazky vůči obcím.
Čtěte také: Dienstbier se zbavil šéfa sociální agentury, jeho lidé zuří
Pracovníci agentury požadují nezávislost, samostatnost a debatu s premiérem.
Vládní Agentura pro sociální začleňování funguje od března 2008, je jedním z odborů Úřadu vlády. Spolupracuje s městy a obcemi, v nichž jsou takzvané vyloučené lokality. Podle několik let staré analýzy v Česku existuje asi 300 takových chudinských domů a čtvrtí. Žilo v nich kolem 80 tisíc lidí, a to převážně Romů.
Čtěte také: Válka u Dienstbiera aneb Když se ochránci chudých bijí o miliardy
Dienstbierovi úředníci se bouří. Sobotka jim nepomůže
„Dvakrát bylo agentuře přislíbeno usnesením vlády v letech 2008 a 2012, že pokud se její činnost osvědčí, tak bude směřovat k nezávislosti – například formou příspěvkové organizace,“ řekl místopředseda Nezávislých odborů zaměstnanců Úřadu vlády ČR Petr Čáp.
Stávkující by rádi dosáhli toho, aby vláda přijala usnesení o pokračování činnosti agentury i v letech 2016 až 2023. Projekt, podle něhož instituce funguje, totiž letos končí. Dalším požadavkem do vládního usnesení je, aby se dál pracovalo na zákonu o sociálním začleňování. Norma by měla samostatnost ukotvit.
Jedna vládní agentura stávkuje. Až se ukáže, že nikomu nechybí, tak muže být v klidu a bez náhrady zrušena.
— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura)
May 11, 2015
Agentura pro sociální začleňování je jedním z odborů úřadu vlády a je v Dienstbierově sekci pro lidská práva. Působí ve 36 městech a obcích, kde pomáhá řešit problémy s ghetty.
Spor mezi pracovníky agentury a ministrem vyvolalo nedávné odvolání jejího šéfa Martina Šimáčka. Neshody se týkají i případné reorganizace či využití evropských peněz a sledování jejich účinnosti při integraci Romů.
Stávkující požadují autonomii a nadresortnost agentury. Podle nich by její zástupce měl s resorty jednat jako rovnocenný partner. Dalším požadavkem je transparentnost. Čáp uvedl, že postupy agentury by neměly nabourávat politické zájmy. Protestující pracovníci chtějí také zachovat nynější kontinuitu. Instituce má podle nich dál mít „expertní charakter“.
Podle Dienstbiera není možné stávkou autonomie agentury dosáhnout. ČTK už dřív řekl, že by vznik nového úřadu musel upravit zákon. Dodal, že pochybuje o tom, že by pro to ve vládě a v Parlamentu byla politická vůle. Míní, že z agentury nelze vytvořit ani samostatnou státní příspěvkovou organizaci. Nebylo by prý možné na ni získat peníze z EU, za něž funguje. S tím stávkující nesouhlasí. Poukazují na to, že například ministerstvo práce má Fond dalšího vzdělávání, který evropské peníze využívá.
Reakci od premiéra zatím stávkující nemají. „Stále doufáme v jednání s předsedou vlády. Situace trvá už čtvrtý týden a je bez výsledku. Nic se neposunulo kupředu,“ řekla Lucie Macků, která v agentuře pracuje jako expertka na vzdělávání.
Podle Čápa nemá ale smysl manifestační stávku natahovat. Příštích 24 hodin označil za „prostor pro jednání“. V úterý odpoledne protestující situaci vyhodnotí. Pokud nenastane posun, je 20 lidí připraveno podat výpověď, dodal předák. Podotkl, že by tak odešel „mozek agentury“.