1 Pochybnosti kolem zakázky pro IBM

Státní zástupci prověří nákup systému EET

NOVÉ

Témata: ,

Okresní státní zastupitelství v Praze 1 prověří, jak Generální finanční ředitelství nakoupilo software pro EET. Potvrdil to mluvčí státních zástupců Jan Lelek. Otázka po původu systému EET se dostala ke státním zástupcům z toho důvodu, že na ni přes dotazy různých institucí nedokázaly odpovědět ani Generální finanční ředitelství ani ministerstvo financí.

Systém EET tvoří komunikační rozhraní mezi daňovými poplatníky a finanční správou. Hospodský vyúčtuje svému hostu pivo a odešle účtenku na zmíněné rozhraní. Rozhraní automaticky vygeneruje číslo FIK a do dvou vteřin vrátí hospodskému účtenku i s kódem. Ten ji vydá pivaři a inkasuje peníze. 

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Zakázka na takové rozhraní však neexistuje. Generální finanční ředitelství vypsalo v souvislosti s evidencí tržeb pouze zakázku za padesát milionů korun, která měla připojit systém EET k daňovému softwaru ADIS a vytvořit v jeho prostoru úložiště sebraných dat.

Protože ADIS dodává už čtvrt století nadnárodní společnost IBM, zakázkou „ADIS – Integrace EET“ ji finanční ředitelství pověřilo „z ruky“, tedy v tzv. jednacím řízení. Původ softwaru pro EET nedokázal během svého šetření odhalit ani předseda kontrolního výboru sněmovny Vladimír Koníček (KSČM). „Generální finanční ředitelství nás informovalo pouze o úpravách systému ADIS,“ uvedl Koníček.

Bez informací je také Rada vlády pro informační společnost, která musí podle zákona schválit jakoukoli investici do státních informačních systémů. Finanční správa ji však podle mluvčího ministerstva vnitra Jiřího Korbela požádala pouze o povolení ke smlouvě s IBM.

Finanční správa neodpověděla ani na přímý dotaz deníku Echo24. Kateřina Vaidišová z ministerstva financí pouze uvedla, že zakázka pro IBM zajišťuje „všechny procesy, které předcházejí samotné transakční části evidence tržeb“.

Proč neproběhla soutěž

Softwaroví experti obvykle předpokládají, že finanční správa pořídila systém EET v rámci zakázky pro IBM. Přitom se lidé z Generálního finančního ředitelství zřejmě dopustili více chyb, především málo přesvědčivě zdůvodnili, proč zakázku zadali z ruky. Vysvětlili, že postupují podle paragrafu 23 zákona o veřejných zakázkách, který umožňuje státním úřadům výjimku pro případ, kdy zakázku může splnit jediný dodavatel. To byl údajně případ zakázky pro IBM, která byla úpravou informačního systému chráněného autorským zákonem.

Takový postup však je možné zpochybnit. Úřady i další veřejné instituce obvykle uzavírají při dodávce softwaru licenční smlouvu, a pokud dodrží ujednání této smlouvy, mohou nakoupený software upravovat bez ohledu na svého dodavatele.

„Občanský zákoník zná smlouvu o dílo s nehmotným výsledkem, kdy objednatel může výsledek, například software, užívat tak, jak vyplývá z účelu smlouvy, tedy pro potřeby, k nimž vznikl. Podobně to je podle autorského zákona,“ potvrzuje tento výklad expert na autorské právo Ivo Telec. Když finanční správa uvádí, že v zakázce „ADIS – integrace EET“ pouze rozšiřuje funkce, případně provádí upgrade informačního systému ADIS zakoupeného před pětadvaceti lety. V takovém případě nemusí vypisovat veřejnou zakázku, ale může pověřit vlastní programátory, ať daňový systém sami upraví. Veřejnou zakázku může samozřejmě vypsat, pokud její lidé k tomu nemají dost schopností nebo času. Neexistuje však legitimní důvod, proč nevyhlásit otevřenou soutěž a automaticky svěřit práci IBM.

Ministerstvo financí ovšem tento výklad odmítá s tím, že něco takového zakazuje licenční smlouva s IBM: „Finanční správa není oprávněna systém měnit, z toho důvodu všechny nutné úpravy může provádět pouze výhradní dodavatel systému ADIS,“ popsala podmínky v neveřejné smlouvě mluvčí Vaidišová.

Ve stopách náměstka Šišky

Ještě hůře by se finanční správě vysvětlovala výtka jiných expertů, že připojení systému elektronických pokladen na ADIS není pouhý upgrade starého softwaru. „Nejedná se údržbu nebo obvyklou úpravu stávající funkčnosti, ale doplnění nové funkčnosti systému ADIS,“ uvedl expert Michal Bláha. V tomto případě už opravdu nejde zakázku zadat z ruky původnímu dodavateli.

O něco podobného se pokusil v roce 2011 náměstek ministra práce a sociálních věcí Vladimír Šiška. Využil tehdy rámcovou smlouvu s firmou Fujitsu, která měla státní správě dodávat produkty firmy Microsoft, a jako subdodávku zadal Fujitsu informační systém na výplatu sociálních dávek. V září za to byl Šiška nepravomocně odsouzen k šesti letům vězení.

Spekulaci, že americký gigant vytvořil systém EET v rámci zakázky na propojení EET s daňovým portálem ADIS, odmítá komentovat mluvčí IBM Central Vladislav Doktor. „K tomu se nebudeme vyjadřovat,“ odpověděl oficiálně Doktor.

Role ministra financí

Otázku, jak ministerstvo financí nakoupilo systém EET, by teď mělo zodpovědět státní zastupitelství pro Prahu 1. Žádá to po ní anonymní autor trestního oznámení, které zástupci obdrželi minulý týden a které má deník Echo24 k dispozici. Trestní oznámení připomíná, že státní firma SPCSS (Státní pokladna – Centrum sdílených služeb) vyhlásila na systém EET veřejnou soutěž, kterou vyhrála společnost CGI s nabídkou za 30 milionů.

Generální finanční ředitelství však počátkem roku 2016 výsledky soutěže odmítlo a zároveň uzavřelo zmíněnou smlouvu s IBM za 50 milionů. Tím podle anonyma nejen obešlo zákon o veřejných zakázkách, ale také způsobilo škodu nejméně 20 milionů. Zakázkou na software pro EET měly být podle trestního oznámení překročen paragraf 220, který stíhá porušení povinností při správě cizího majetku, v úvahu připadají ještě paragrafy 256 a 257, zaměřené na zjednání výhody a na pletichy při veřejné zakázce. Nejvyšší sazbou, které paragrafy zmiňují při škodě přes 20 milionů, je deset let vězení.

Anonym žádá státní zástupce, ať prověří také účast ministra financí Andreje Babiše na zakázce. Babiš byl ve střetu zájmů, protože na jedné straně mohl ovlivnit generálního ředitele finanční správy Martina Janečka, kterého sám jmenoval do funkce, na druhé straně jako šéf koncernu Agrofertu využíval služeb společnosti IBM především v zakázce „Migrace na DB2 v rámci centralizace výpočetních systému společností skupiny Agrofert“, kterou IBM uvádí ve svých referencích. Tím porušil evropskou směrnici o zadávání veřejných zakázek.

„Oznámení bylo přiděleno jednomu ze státních zástupců, který do měsíce rozhodne o dalším postupu,“ potvrdil mluvčí státního zastupitelství Lelek. Spis může být založen, předán policii k prošetření, případně odeslán jinému státnímu zastupitelství.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.