Polexit nebude, jednání s EU však budou těžká, říká Szydlová

Polská premiérka Beata Szydlová ve čtvrtek prohlásila, že Varšava je připravena na „těžkou, ale nezbytnou“ debatu o budoucnosti Evropské unie, její vláda ale nepřistoupí na žádné diskuse o polexitu, tedy odchodu Polska z EU.

Polská opozice vytýká vládě konzervativní a euroskeptické strany Právo a spravedlnost (PiS), že svým počínáním vytlačuje zemi na okraj EU a chystá půdu pro odchod země ze společenství. Brusel je s Varšavou ve sporu nejen kvůli migračním kvótám, ale hlavně kvůli kontroverzním krokům vlády a vládní strany na domácí scéně, včetně snah podřídit si soudy, což budí obavy o osud právního státu.

„O polexitu nemůže být řeči, jak se pokouší tvrdit některé kruhy,“ řekla Szydlová na poradě s velvyslanci. „Není o tom řeč, není žádný takový nápad a vláda nikdy nepřistoupí na to, aby hovořila a myslela na odchod Polska z EU. Jasně to říkám,“ zdůraznila Szydlová. Vláda na tuto debatu podle premiérky nepřistoupí a ti, kdo se ji pokoušejí vyvolat, postupují proti Polsku.

Polská vláda podle premiérky čeká na přizvání ke konstruktivní debatě o budoucnosti EU, aby předložila své návrhy. Je skeptická ohledně koncepce takzvaného tvrdého jádra či dvourychlostní unie. Debata by ani neměla vést k „výběru mezi federalistickou vizí evropského superstátu, anebo euroskeptickými národními egoismy“, uvedla Szydlová s tím, že to by nahrávalo spíše rozpadu EU, než jejímu posílení. Polsko je také rozhodně proti „koncepci inteligentního protekcionalismu, prosazovaného v mnoha státech západní Evropy“, dodala.

Szydlová v srpnu označila za arogantní výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že Polsko se v Evropě dostává do izolace, a to kvůli krokům polské vlády, které jsou v rozporu s hodnotami EU. Fakt, že Macron na cestě po střední a jihovýchodní Evropě vynechal Maďarsko a Polsko, vyvolal značnou pozornost.

Szydlová si dnes postěžovala, že „s přinejmenším částí členských států se zachází způsobem, který může narušit základní principy EU“, konkrétně jde o „respektování svrchovanosti ve vnitřních věcech členských států“. Unie by podle ní měla posilovat charakter „reálného společenství svrchovaných států“. Část evropských politiků, zejména v unijních institucích, ale podle ní není ochotna vést seriózní debatu, která zajistí budoucnost EU.

Čtěte také: Za válečné ztráty můžeme po Německu chtít přes bilion dolarů, tvrdí Polsko