Je to jako v 50. letech, říká o soudu šéfka ERÚ Alena Vitásková
TÝDENÍK ECHO
ROZHOVOR
1
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková se v únoru dozvěděla dvě zásadní věci o své blízké budoucnosti: hrozí jí 8,5 roku vězení, ale do doby, než odvolací soud tento verdikt potvrdí, nebo soudci první instance hodí na hlavu, zřejmě dál bude ředitelkou ERÚ. Na začátku týdne vláda rozhodla, že Vitáskovou nemůže nutit pod služební zákon. Soudce sice uznal, že v kauze podezřelého připojení dvou slunečních elektráren synů miliardáře Zdeňka Zemka nemá přímé důkazy, že by revizi licence Vitásková torpédovala, rozsudek však postavil na dvou úvahách: že podřízená Vitáskové Michaela Schneiderová nakonec rozhodnutí neobnovit řízení o odebrání licence Zemkovic elektrárnám musela konzultovat s šéfovou a že nedlouho předtím obě dámy ještě ve firmě, z níž do ERÚ přešly, očekávaly právě od Zemka jakési dvě velké zakázky.
To všechno, co zažíváte u soudu a s policií, je to štvanice?
Je to štvanice jako na dravou zvěř. Nejen podle mého názoru se jedná o politicko-lobbistické zájmy. A pokud by za tím byly politicko-lobbistické zájmy, pak to nejspíš bude politický proces, ne?
V tom případě by to ale znamenalo, že i váš soudce, pokud už nepřijímal instrukce, pak aspoň vycítil politickou objednávku.
Podívejte, já jsem nic trestného neudělala, neexistuje proti mně jediný důkaz. Místo toho vznikla konstrukce, něco, co by mohli vykonstruovat třeba proti vám, proti každému, stejně jako se to dělalo v 50. letech. Milada Horáková přišla zbytečně o život a je šílené, že pak za její proces byl někdo potrestán až po půl století. Protože ztratit život, to nejcennější, co máme… Mně ten život pouze poškodili. To pouze říkám s uvozovkami.
Státní zástupce byl zaujatý?
No, když čtete vysvětlení pana státního zástupce po vynesení rozsudku, že trest byl vysoký kvůli mému postavení… Nebo jak se ho redaktor ptá, proč není stíhané bývalé vedení včetně pana Fiřta (Josef Fiřt, předseda ERÚ v letech 2004–2011, v jeho éře se odehrál solární boom – pozn. red.), a on najednou nemluví jako státní zástupce, ale jako jeho obhájce. Protože pokud státní zástupce činy pana Fiřta taky vyhodnocoval, jak tvrdí, tak zapomněl vyhodnotit některé věci: třeba že pan Fiřt se setkal s panem Zemkem den před vydáním licence mezi čtyřma očima, což se úplně opomíjí. K tomu státní zástupce říká, že pan Fiřt s vydáním licencí nesouhlasil, ale nemohl zasahovat do prvního stupně, poněvadž Fiřt je druhý stupeň. Aha, čili pan Fiřt je omluven, že nemohl zasahovat do prvního stupně, ačkoliv v té chvíli, takhle začerstva, by přezkum byl mnohem jednodušší. A když já jsem nezasahovala do prvního stupně, což řízení paní Schneiderové o odebrání licence bylo, tak jsem za to odsouzena? Já jsem pouze chtěla, ať se po několika letech o té obnově řízení nějak rozhodne. Nikdy jsem neřekla, jak se má rozhodnout, protože jsem spis neznala. Pokyn jsem nikdy nikomu žádný nedala.
