Skrytý význam online pokladen. Zvýší tržby Agrofertu

Elektronické registrační pokladny musí být zavedeny, protože to po Andreji Babišovi, ministru financi a majiteli Agrofertu v jedné osobě žádají obchodní řetězce. Střet zájmů fakticky potvrdilo samotné ministerstvo financí.

V pražských pobočkách jednoho obchodního řetězce se během března měnila zajímavým způsobem cena másla. Nejlacinější bylo zpočátku máslo Sachsenmilch, které se dlouho skladuje, a proto stálo jen 29,90 koruny. Vedle toho se nabízely jen čerstvé výrobky Mlékárny Hlinsko, které však byly o deset korun dražší. Ke změně došlo před polovinou měsíce. Řetězec zdražil Sachsenmilch na 34,90 a zároveň mu vytvořil cenovou konkurenci. Nestalo se jí mléko z Hlinska, které zůstalo na dosavadní ceně, ale dodávka z olomoucké Olmy za 35,90.

Dá se jen spekulovat o zisku, kterého tím řetězec dosáhl, jistě se však zvýšil obrat a zřejmě i zisk majitele výroben v Hlinsku a Olomouci, tedy dvou hlavních producentů másla Babišova impéria Agrofert. Roční tržby Olmy dosahují 3,5 miliardy, u Mlékárny Hlinsko to jsou tři miliardy, a lze předpokládat, že většinu z nich dosahují právě v řetězcích.

O tom, jak závislí jsou potravináři z Agrofertu na řetězcích, ještě více svědčí činnost řeznické divize Procházka, která omezuje svou nabídku jenom na doplňkový prodej v supermarketech Kaufland, Lidl a Penny Market. Strategická spolupráce s velkoobchodníky je dostatečným zdůvodněním, proč ministr financí Andrej Babiš tak zarputile trvá na plošném zavedení online pokladen.

Volání Svazu

Tento výklad nepřímo potvrdila Babišova náměstkyně Simona Hornochová, která je za elektronické pokladny odpovědná, v týden starém rozhovoru pro MF Dnes. Vysvětlovala, proč je nutné, aby systému online pokladen podléhali všichni podnikatelé bez výjimky, bez ohledu na živnost nebo objem tržeb.

„Vyhověli jsme volání zástupců podnikatelských svazů, kteří odmítají, aby museli povinnosti plnit jen někteří,“ řekla náměstkyně. Podle průzkumů odmítají pokladny čtyři pětiny podnikatelů, deník ECHO24.cz  se tedy dotázal, o jaké svazy se jedná. Mluvčí ministerstva financí jmenoval Hospodářskou komoru, Svaz obchodu a cestovního ruku a Asociaci hotelů a restaurací. Ve skutečnosti tak jde o jediný Svaz obchodu a cestovní ruchu. Právník Hospodářské komory Ladislav Minčič uvedl, že komora podporuje pokladny na žádost svého kolektivního člena Svazu obchodu. Asociace hotelů je zase kolektivním členem stejného Svazu.

Tento Svaz obchodu je lobbistickou skupinou potravinářských řetězců. Mezi jeho šedesáti členy nechybí žádný z nich, ani jejich servisní společnosti, jako jsou Markant, SMG nebo dodavatelé online pokladen Mipel a U&Sluno.

Ve dvacetičlenném představenstvu se najdou zástupci Alberta, Coopu, Globusu, Hrušky, Makra, Mipelu, SMG, Tesca a U&Sluna. Tři členy mají nepotravinářské řetězce a dva již zmínění hoteliéři, kteří zastupují cca tisíc větších hotelů, penzionů a restaurací z celé České republiky, včetně wellnes hotelu Čapí hnízdo, který Babiš postavil za evropské dotace..

Svaz obchodu přirozeně lobbuje za opatření, které zlikviduje jeho konkurenty, jak potvrdil šéf hotelové asociace Václav Stárek. „V důsledku zavedení elektronické evidence tržeb dojde k zániku zhruba dvaceti procent restaurací, především méně kvalitních,“ řekl Stárek Hospodářským novinám. Proto prý bude mít systém elektronických tržeb pozitivní dopad pro trh i pro zákazníka. Pro zákazníky se sice zvýší ceny, především se však zvýší kvalita jídel. O rozhodující roli řetězců svědčí i fakt, že aktivně zasahují do detailů nového zákona. Proto nebude paradoxně právě pro supermarkety platit online povinnost, která by mohla při výpadku internetového signálu zkomplikovat provoz pokladen. Stačí, když budou finanční úřad o tržbách informovat jednou za 48 hodin.

Desítky miliard, ale pro koho

Nebylo prokázáno, že elektronické pokladny zvýšily výběr daní v Bulharsku, Slovensku ani v Maďarsku. Ministerstvo financí se odvolává na vzor z Chorvatska, kde výběr daně z přidané hodnoty po zavedení pokladen poklesl, a neochvějně trvá na tom, že v Česku se nakonec od poplatníků získají desítky miliard navíc. Zatím je jisté, že v řádu desítek miliard se pohybují tržby potravinářských divizí Agrofertu a že značnou část z nich zajišťuje prodej v řetězcích. Pokud se pokladny zavedou, pak se dá předpokládat, že se tyto tržby nesníží.

Ministr financí a vlastník Agrofertu je v klasickém střetu zájmů. Tím se koneckonců vysvětlují i jeho rozporné výroky. Jako politik musí dbát na svou popularitu, proto se před veřejností neodvažuje hájit likvidační zavedení pokladen pro zedníky, autoopraváře nebo kadeřnice a tvrdí, že řemeslníci do online systému nemusí. Pak však oficiální výroky ministerstva potvrzují, že na žádost obchodních partnerů Agrofertu se budou pokladny týkat každého podnikatele. Část z nich nejvýš dostane dočasnou výjimku a až na to přijde čas, rozhodne o jejím trvání ministr Babiš.