Už nebudou stačit izolace a lepší okna. Zelené požadavky na novostavby se zpřísňují

NOVÉ ENERGETICKÉ STANDARDY

Už nebudou stačit izolace a lepší okna. Zelené požadavky na novostavby se zpřísňují
Už od začátku roku 2021 platí pro novostavby velmi přísné požadavky na téměř nulovou energetickou náročnost budov. Foto: Shutterstock
1
Domov

Markéta Malá

Stále přísnější zelená pravidla pro energetickou náročnost budov se od tohoto roku významněji dotýkají i stavitelů běžných rodinných domů. Aby dostáli novým pravidlům a dosáhli téměř nulové energetické spotřeby, musejí se mnohem více zaměřit na celkovou architekturu domu a „nedostatky“ dohánět například instalací střešních solárů nebo využíváním rekuperace. Čerpání energie z obnovitelných zdrojů tak začíná nabývat stále větší důležitosti a spoléhat se pouze na tloušťku tepelné izolace nebo modernější okna už lidem stačit nebude.

„Povinnost realizovat výstavbu nových budov na úrovni budovy s téměř nulovou spotřebou NZEB (nearly zero-energy buildings – pozn. red.) plynule nabíhala již od roku 2018 pro komerční budovy, respektive 2016 pro veřejné budovy. Od roku 2020 musejí být v tomto energetickém standardu realizovány již všechny nové budovy, včetně rodinných domů. Dosavadní vyhláška pro budovy s téměř nulovou spotřebou však nebyla v Česku vhodně nastavena a novostavby nebyly tak úsporné, jak je potřeba,“ vyjádřila se pro deník Echo24 ředitelka spolku Šance pro budovy Šárka Tomanová.

Spotřeba neobnovitelné energie je nyní nastavena přibližně na 75 kWh na metr čtvereční, což podle nového průkazu energetické náročnosti budov odpovídá zhruba polovině kategorie B. Dosud mohly rodinné domy za rok spotřebovat až 160 kWh na metr čtvereční, je to tedy poměrně významná redukce.

Lidem, kteří v tomto roce zahájí výstavbu domu, se tedy celý proces ztíží. Musejí počítat s tím, že při realizaci stavby je potřebná užší spolupráce architekta a projektanta s energetickým specialistou. Právě na celkovou architekturu se začíná klást mnohem větší důraz. Stává se součástí energeticky úsporných opatření stejně jako třeba zateplení nebo fotovoltaika. Jednopodlažní nebo nevhodně orientované domy, které nevyužívají energie ze slunce, budou muset podle nových pravidel tento „nedostatek“ dohánět větším nasazením nových technologií a obnovitelných zdrojů, jako právě třeba soláry na střeše.

Co se týče požadavků na zateplení, zpřísňovaly se už loňský rok. „Nově si lidé mohou vybrat, jak vyšších úspor dosáhnou. Volí mezi chytrou úspornou architekturou, kvalitnější obálkou budovy s vyššími tloušťkami tepelných izolací, realizací efektivních technologií či využitím obnovitelných zdrojů energie. Volba vyšších tlouštěk tepelných izolantů je dobrou volbou, protože izolant je sám o sobě relativně levný a má velmi dlouhou životnost,“ tvrdí Tomanová.

Náklady stoupnou až o 80 tisíc

Zpřísnění energetických požadavků pro novostavby zvýší celkové náklady průměrně o 1 až 2 procenta. U běžného dvoupodlažního rodinného domu se tak budou vícenáklady nejčastěji pohybovat mezi 50 a 80 tisíci korunami. U složitějších staveb se však mohou vyšplhat i přes 5 procent.

Během loňského roku kvůli prudkému nárůstu cen energií výrazně vrostl zájem o instalaci solárních panelů na střechy rodinných domů. Ty mají poměrně vysokou návratnost a počáteční vyšší investice do nich se tak podle odborníků téměř vždy vyplatí. Díky poměrně štědrým dotacím lze navíc ušetřit až polovinu částky. Psali jsme o tom zde.

„Se současnými cenami elektrické energie se samovýroba elektrické energie pomocí fotovoltaických panelů stává čím dál zajímavější a stavebníkům se vyplácí. Velmi zajímavá bude za dva až tři roky, kdy legislativní prostředí dožene poptávku a umožní vznik tzv. komunitní energetiky. Případné přebytky elektřiny tak nebude povinnost dodávat třem distributorům za pár haléřů, ale vznikne volná soutěž mezi odběrateli, která cenu doma nevyužité elektřiny navýší blíže k ceně elektřiny silové,“ uvedla Tomanová.

V souvislosti s šetřením energií v domech se také často zmiňuje rekuperace, tedy řízené větrání domu. Stavební legislativa nenutí tuto technologii realizovat, samozřejmě ji ale zvýhodňuje. Podporovatelé zelených energeticky úsporných technologií ji navíc masivně prosazují.

„Má-li dům kvalitní tepelně-izolační obálku, pak ztrácí nejvíce energie právě větráním. A právě zde pomůže rekuperace tepla,
která teplem odváděným z domu ohřeje čerstvý přiváděný vzduch. To samozřejmě nevylučuje větrání okny. Technologie navíc posune dům o více než jednu klasifikační třídu. Většina budov tak instalací tohoto systému splní nové požadavky na energetickou náročnost,“ říká Tomanová.