Babišův příspěvek kartelu

Poslední investice největších domácích energetik – polostátního ČEZ a Energetického průmyslového holdingu miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče jsou pozoruhodnou lekcí o mocenských záměrech ve středoevropské energetice, která je tradičně velmi úzce svázaná s politikou. EPH se po investicích loňského roku posouvá v Evropě do podobné váhové kategorie, v níž je ČEZ. Především díky tomu, že se těsně před Vánocemi dokázal dohodnout s italským Enelem, že si od něj koupí za 20 miliard korun dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách (SE). Ty jsou tamním protějškem ČEZ.

Na Křetínského slovenském obchodě je zajímavé, že původně měl být jeho protivníkem v soutěži o nákup podílu od Italů právě ČEZ. Šéfové polostátní firmy dlouho vysvětlovali, jak už nechtějí jít to žádných balkánských dobrodružství typu Albánie a Bulharska, do nichž se kdysi pouštěl exšéf Martin Roman. Zdůrazňovali ale, že investice do srovnatelných firem ve srovnatelných kulturních podmínkách a posílení do skutečně silné středoevropské skupiny dávají smysl.

Ministr financí Andrej Babiš, který má v ČEZ výkon akcionářských práv státu, si to nemyslel. Vedení ČEZ od slovenského obchodu dlouhodobě odrazoval. A v médiích veřejně vyhlašoval, že polostátní energetika si má hledět podnikání doma a hlavně odvádět státu do rozpočtu co největší dividendy, které Andrej Babiš obratem využije na „prorůstové investice“. Ministr financí byl zároveň vybaven velmi dobrými informacemi o detailech obchodu se Slovenskými elektrárnami. Andrej Babiš se přitom vyznačuje tím, že detailní informace má zpravidla jen o věcech, které ho skutečně mocensky nebo byznysově zajímají. O jiných tématech, včetně těch ekonomických, je schopný veřejně plácat skutečné nesmysly, o nichž nemá další den problém říct, že to byla chyba. Na sjezdu Svazu města a obcí se loni starostům v kultovním proslovu chlubil, že mu celý život stačilo umět počítat do dvou.

Když došlo na skutečné nabídky, ČEZ ji nepodal. S vysvětlením, že obchod je příliš riskantní. Součástí slovenských elektráren jsou totiž i dva nedostavěné bloky jaderné elektrárny Mochovce. Stavět se začaly už v roce 1987. Kvůli nedostatku peněz však byly práce později pozastaveny a obnovil je až Enel v roce 2008. Původně měly být hotové v letech 2012 až 2013, podle nejnovějšího plánu by ale oba bloky měly být uvedeny do provozu postupně až v letech 2016 a 2017. Zároveň byl výrazně navýšen rozpočet. Třetinovým vlastníkem SE je vedle Enelu slovenská vláda. To riziko vypadalo srozumitelně.

Křetínskému se ale podařilo vyjednat s Italy, že toto riziko na sebe nevezme. Nejdřív koupí jen polovinu italského podílu v SE. Na tu druhou má opci a té může využít až poté, co Enel uvede Mochovce bez problémů do provozu. Argument, proč do obchodu nešel ČEZ, padl. Nebo by polostátní firma takový obchod nebyla schopná s Italy domluvit?

Díky ústupu ČEZ, do nějž ho tlačil ministr financí, dostal EPH klid na vytoužený obchod.

Daniel Křetínský začal budovat svůj EPH, který vlastní společně se slovenským miliardářem Patrikem Tkáčem a společností J&T v éře premiéra Mirka Topolánka a ČEZu vedeného Martinem Romanem. Topolánek je dnes v energetice jedním z hlavních manažerů EPH. Křetínského firma je v České republice největším dodavatelem tepla a druhým největším dodavatelem elektřiny. Na Slovensku je plynárenským lídrem.

Největší obchod, díky němuž začal šlapat ČEZ na paty, ale udělal teď v Babišově éře. Právě spolek kolem ČEZ a EPH Babiš přitom dlouhodobě odznačoval za Matrix, který přišel vymýtit do politiky. Když si Daniel Křetínský pořídil „atomovou zbraň“ (jeho vlastní slova nikoliv pro Mochovce, ale pro vydavatelství CMC v čele s deníkem Blesk), je klid na práci a velké investice. Blesk sice Babišovy průšvihy jako třeba to, že ho kvůli podezření z dotačního podvodu při budování farmy Čapí hnízdo vyšetřuje pražská kriminálka, nezazdívá jako média ministra financí. Ke zprávě přidá i velkou fotku Babiše na koni. Nikdy ho ale nedostane pod tlak, pod nějž by dostal jakéhokoliv jiného politika, kdyby se ocitl v Babišově situaci. Umíte si představit, že by byl takový klid, kdyby se zjistilo, že firma premiéra Bohuslava Sobotky nebo předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je kriminálkou vyšetřována kvůli dotačnímu podvodu? Je to nekřiklavé, sofistikované. Jako všechno, co Daniel Křetínský dělá.

ČEZ se teď místo Slovenských elektráren chystá nakupovat parky větrníků v Německu. Investuje zjevně podle úplně opačné strategie než EPH. Křetínský levně kupuje klasické (neobnovitelné) zdroje, kterých se velcí investoři zbavují. Celou svou investiční strategii má postavenou na tom, že trh s obnovitelnými zdroji se dřív nebo později zhroutí a budou potřeba zdroje klasické. Ty už jsou v kursu dnes, protože musí vyrábět jako záloha pro chvíle, kdy nesvítí a nefouká. Skladování elektřiny ve velkém zatím není k mání. ČEZ naopak, většinou draze, kupuje obnovitelné od domácích solárů po německé větrníky.

V příštích letech se bude dát na číslech pregnantně ukázat, komu jeho sázka vyšla.