Proč vláda neinvestuje? Ministři se teprve zaučují

Proč vláda neinvestuje? Ministři se teprve zaučují
Dálnice - ilustrační foto Foto: FOTO: Wikipedia
Komentáře

Petr Holub

Jak ještě dlouho bude trvat, než konečně začnou makat politici, které jsme zvolili loni v říjnu? Této otázce se není možné vyhnout po uplynulém týdnu, kdy sněmovna definitivně schválila rozpočet. Ukazuje se v něm totiž, že se ministři zatím nenaučili, jak se k nové práci postavit.

Klíčovou a zároveň nejhůře pochopitelnou informací z rozpočtu je údaj o investicích plánovaných v roce 2015. Plánují se v objemu 76 miliard korun, i když v uplynulých pěti letech nepoklesly nikdy pod 103 miliardy. Vláda má díky hospodářskému růstu k dispozici víc peněz než předchozí kabinety, v koaliční smlouvě se slibuje zvýšení výdajů na investice především do dopravy a životního prostředí, přesto se balíček peněz na investice vyprazdňuje. To přece nedává smysl.

Na odpověď je v této chvíli brzy, ovšem rozpočtová dokumentace naznačuje, že se chyby mohou hledat v nezkušenosti ministrů. V rozpočtu se nenajdou prakticky žádné nové a významné investice do silnic. Výjimkou je nový úsek dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou za pět miliard, když soutěž na dodavatele probíhá desátý měsíc a zatím není stanoven termín, kdy skončí. „Připravit dopravní projekt je složitější, než jsme si mysleli,“ připouštějí v neoficiálních rozhovorech členové kabinetu. Ministerstvo dopravy paběrkuje v projektech připravených minulými vládami, o žádném ambiciózním plánu do příštích let však není ani slyšet, pokud se nechají stranou mlhavé sliby o pražském okruhu, rychlostní silnici R35 z Hradce Králové do Olomouce, o první „rakouské“ dálnici z jižních Čech do Lince. Tyto úvahy jsou však v politice folklórem už deset let.

Vláda zřejmě narazila na tradiční překážku, kterou zvláště v resortu dopravy přestavuje nespojitost vlády jednotlivých ministrů. Když nastoupí na dopravu nový šéf, začne nejdříve dělat pořádek na ministerstvu a nové zakázky se začínají vyhlašovat zhruba šest měsíců po jeho nástupu. Poslední dva ministři Zdeněk Žák ani Antonín Prachař ve funkci nevydrželi o mnoho déle, teď začíná zkušební půlrok Dana Ťoka.   

Ještě pozoruhodnější je svědectví z resortu životního prostředí. Ministr Richard Brabec zapomněl do rozpočtu zanést prostředky na spolufinancování evropských projektů z rozpočtového období 2014-2020. Proto nebude v příštím roce možné schvalovat nové projekty na čistírny odpadních vod, protipovodňová opatření, zateplování budov, ani mohutné investice do spaloven komunálního odpadu. Upozornil na to překvapivě internetový deník Česká pozice, který patří do mediálního impéria Brabcova stranického šéfa Andreje Babiše.  Ministr životního prostředí se mohl prostě splést. V rozpočtu rezervoval peníze na spolufinancování projektů z dobíhajícího období 2007-2013 a nových nároků si nevšiml. Napřesrok se tedy investovat nebude a celý ekologický dotační program nebere dvouleté zpoždění.    

Koaliční smlouva slibuje, že investiční politiku vlády podpoří i státní podniky. Tím se míní v první řadě ČEZ, který však žádnou novou investici neohlásil. Vláda zatím diskutuje o nové energetické koncepci, která má rozhodnout, jestli se bude spíše investovat do jaderných, uhelných, plynových nebo obnovitelných zdrojů. Manažeři ČEZu přitom ministrům možnosti nových investic nepřipomínají, protože by se mohlo zjistit, že k nim nemají prostředky.  Státní společnost při klesajícím zisku dostatečně zatěžují splátky starých úvěrů a nové si dovolit nemůže.

ČEZ přesto ministerstvu financí ročně posílá na dividendách 15 miliard, které jsou rozhodnutím minulých vlád určeny k investicím na odstranění ekologických škod způsobených v dobách socialismu horníky, hutníky a chemiky. Ministr financí Andrej Babiš však za celý rok 2014 zadal jen tři větší ekologické zakázky celkem za 300 milionů.  

Vláda si může nejvýš stěžovat, že zpoždění způsobily předchozí politické garnitury, které přípravu investic zanedbaly. Dokumentace rozpočtu však ukazuje, že minulé hříchy nejsou jedinou příčinou. Je vidět, že se nezkušení ministři jen velmi těžko orientují v nezvyklém prostředí státní byrokracie a pokud něco začnou dělat, postupují metodou pokusu a omylu. Není třeba je hned obviňovat z lenosti nebo šlendriánu. Třeba začnou makat, přesně jak slibovali, hned jak se naučí používat nástroje státní správy.