Mapa ‚globálního metra‘: Praha by byla zastávkou pro tři světové linky
Praha důležitou spojnicí
NOVÉ
2
Z Prahy do Dubaje či Hanoje během několika hodin? S takovou vizí pracoval návrh sítě trubic pro hyperloop, futuristický způsob rychlé dopravy. Ačkoliv koncepční mapa pochází z roku 2008, někteří vizionáři tvrdí, že by na ni šlo navázat i v budoucnu, píše server Inverse.
Mapa „světového metra“ od Marka Ovendena propojovala klíčové metropole. Podle jeho vize mohli cestující na některých linkách cestovat z jednoho kraje světa na druhý. Některé regiony – například Oceánie – by měly vlastní kontinentální linky s přestupy na světové spoje.
Zajímavou pozici na mapě měla Praha – ta by sloužila jako zastávka hned pro tři světové hyperloopové linky. Češi by se tak dostali k přímým spojům do Barcelony, Dubaje, Toronta či Šanghaje. Cesta do nejvzdálenějších měst v Americe či Asii netrvala déle než pár hodin. Někteří vizionáři okolo Elona Muska a z jiných firem nevylučují, že mapa bude dobrou předlohou pro budoucí výstavbu hyperloopových sítí, přestože se návrh nejspíše dočká několika změn.
World map shows what a #hyperloop future may look likehttps://t.co/swzlNuulm1 via @inversedotcom#Transportation pic.twitter.com/oHYxkpBpHf
— F. Niro Ghadaki (@FNGhadaki) January 25, 2017
Někteří inženýři jsou ovšem vůči návrhu stále skeptičtí, především u mezikontinentálních spojů nevěří, že by byla výstavba podmořské trubice pod Atlantikem nebo Indickým mořem v nejbližších letech realizovatelná. Spíše si myslí, že by síť hyperloopu měla začít stavbou regionálních linek, které se v budoucnu následně propojí dalšími trubicemi.
S vizí hyperloopu přišel v roce 2013 americký vizionářský podnikatel Elon Musk a nyní ji rozvíjí více společností, jednou z nich je HTT. Princip spočívá v pohybu přetlakové kapsle ve vakuovém potrubí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, tedy rychlostí zvuku. Kapsle bude dlouhá 30 metrů, v průměru obsáhne 1,5 metru.
„Je to zelený způsob dopravy, která vyrobí víc energie, než spotřebuje. Všechna veřejná doprava je prodělečná, my věříme, že tato doprava bude výdělečná,“ řekl Ahlborn. Podle HTT může hyperloop obsluhovat nejen vzdálená centra, ale i příměstské oblasti, kde se nerozjede na maximální rychlost. Energetická náročnost není zdaleka taková jako například u konvenčních vysokorychlostních vlaků. Příští rok by měla být v USA hotová zkušební trať dlouhá zhruba osm kilometrů.
Hyperloop v Brně? Možná do pěti let
Generální ředitel americké společnosti Hyperloop Transportation Technologies (HTT) Dirk Ahlborn minulý měsíc na konferenci v Brně prohlásil, že doufá, že první pasažéři se svezou pomocí hyperloopu již za tři roky. Petr Dvořák z Ústavu fyzikálního inženýrství VUT však brzký termín zkušebního provozu s lidmi zpochybňuje.
„Spíš bych o tom hovořil za pět až deset let, až budeme znát řešení problémů, které se při vývoji takové technologie obvykle vyskytují,“ řekl Dvořák novinářům.
Ahlborn krátce shrnul, kam zatím poměrně krátký vývoj dospěl. „Víme, jak postavit pilíře, jak stavět tubus, jak vytvořit vakuum a jak vytvořit alternativní energii,“ uvedl. Zkušební tratě mají vzniknout mimo USA také ve Spojených arabských emirátech a na Slovensku, kde už stát vykupuje u Bratislavy pozemky.
Že jde o technicky zvládnutelnou vizi, potvrzuje i Dvořák. Je však skeptičtější k tomu, kdy by se mohli svézt první lidé, a také k tomu, že hyperloop bude možný ve středoevropské členité krajině, kde každý kus země někomu patří. Je to jiná situace než v rovné americké poušti.
