Pytel blech na české pravici. Jaké šance má konzervativní koalice?
Týdeník Echo
ANALÝZA
Třetího listopadu na konferenci Budoucnost pravicové politiky vedle sebe seděli šéfové TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Předseda topky Miroslav Kalousek tu za přítomnosti svých kolegů vypustil malou bombu: ANO, tento krajně problematický útvar postavený na propojení politické, ekonomické a mediální moci, je podle něj nebezpečné, cizorodé těleso v těle české demokracie a je nutné „bránit tomu, aby českou demokracii úplně rozežralo a pohltilo“. Nehraje se o nic menšího, než aby „hlavní konzervativní ideje“ byly rozhodující silou české politiky.
Podle Kalouska toho lze dosáhnout jediným způsobem: „Nalézt společnou odvahu k vytvoření volebního bloku parlamentních stran od středu doprava. (...) Chceme-li opravdu porazit Babišovo hnutí ve volbách, musíme se spojit. (...) Jsme připraveni jednat o užší spolupráci.“
Kalouskova diagnóza je podle všeho správná: strany zprava do středu – ODS, TOP 09, STAN, lidovci – dosahují dnes každá od šesti do devíti procent. Půjdou-li každá zvlášť, mohou si dohromady přijít na cca 25 procent. Protože ale Babiš tentokrát na rozdíl od minulých voleb nejspíš bude první na pásce, vypukne mezi jednocifernými trpaslíky soutěž o to, kdo se mu bude smět nabídnout do počtu. Že by se Babiš v takové situaci premiérem nestal, protože malé strany by se všechny dohodly spolu a pak se sociální demokracií, je velmi optimistická představa o fungování české politiky.
Vítězství muže – který už z pozice ministra financí je třetím nejbohatším a fakticky prvním nejmocnějším mužem ve státě a jenž by ze Strakovy akademie ovládl navíc ještě ČEZ nebo kontrarozvědku BIS – by mělo být stěžejním tématem voleb příští rok, nikoliv škádlení prezidenta Zemana se svými odpůrci. Kalousek na konferenci vyhmátl podstatu.
Ale potíží je skoro stejně jako subjektů, které pro pravicový předvolební blok přicházejí do úvahy. Především z toho bloku vypadávají lidovci. Pavel Bělobrádek přímo na konferenci Kalouskovi odpověděl, ať s nimi nepočítá, už proto ne, že mnozí voliči KDU-ČSL by pro „Mirka“ – jinak bývalého předsedu KDU-ČSL, který ji však v roce 2009 opustil a atraktivnější část strany s sebou odvedl do nově založené topky – prostě nehlasovali. („Jestli je cena za vytvoření volebního bloku, že si to hodím, tak si to hodím,“ reagoval Kalousek, čímž myslel, že by za blok nekandidoval.)
Dalším, kdo se do uvažovaného bloku nepohrne, je STAN. Starostům (a nezávislým) se často předhazuje ideová neurčitost. Ale programové desatero, v němž zaujme důraz na šetrnost, nedotknutelnost soukromého vlastnictví a svobodu jednotlivce, ukazuje, že ideově by STAN v pravicovém bloku docela dobře zapadl. Odchod levicověji orientované, menší části členské základny se spustil v roce 2009, kdy kandidátku do Evropského parlamentu vedl komunistobijec Jaromír Štětina. Následující koalice do sněmovních voleb s TOP 09 tento samočisticí proces v řadách Starostů završila.
Vztah STAN a TOP 09 je dnes – jak známo – v troskách. Smlouva končí letošním 31. prosincem, STAN se rozhodli ji neprodloužit. Ačkoliv rozvolnění svazku můžeme pozorovat nejpozději od roku 2012, kdy byla spolupráce obnovena už jen pro celostátní úroveň, Gazdík se dušuje, že i navzdory ne úplně férovému chování topky ještě před měsícem nějaká možnost spolupráce existovala. Už asi rok chodí na centrálu STAN stížnosti, že se topka v krajích dopouští vinětového podvodu a na svoje plakáty dál paušálně píše „TOP 09 s podporou Starostů“.
