Plastový odpad v oceánech záhadně mizí. Žerou ho ryby?

Znečištěné moře

Plastový odpad v oceánech záhadně mizí. Žerou ho ryby?NOVÉ
Svět

Vladimír Ševela

K největším zklamáním dovolenkáře, jenž dorazí na chorvatské, řecké či italské pláže, patří jejich znečištění plastovým odpadem. Je samozřejmě řada čistých míst, ale člověk má pocit, že počet ještě nedávno netknutých, ovšem dnes zaneřáděných zátok každým rokem přibývá. Produkce plastů se za posledních čtyřicet let také více než zečtyřnásobila. Vědci však v mořích nyní objevili méně plastu, než čekali. Co se děje?

Podle americké Národní akademie věd se už v 70. letech dostalo každý rok do světových moří 45 tisíc tun plastového odpadu. Protože se dnes vyrábí více než čtyřnásobné množství plastu a například v Tichém oceánu se vytvořila obří plovoucí skládka, která už dosahuje rozměrů střední Evropy (asi 700 tisíc čtverečních kilometrů), rozhodl se mezinárodní tým výzkumníků zjistit, jak jsou světové oceány skutečně znečištěny.

Podle studie zveřejněné na začátku léta v časopise Proceedings of the National Academy of Science však ve světových mořích plave „pouze“ 7 tisíc až 35 tisíc tun zmíněného odpadu. Plastem je sice znečištěno varujících 88 procent povrchu oceánů, přesto však vědci, kteří odebrali přes tři tisíce vzorků v Pacifiku, Atlantiku i v Indickém oceánu, čekali nález mnohem většího množství nezničitelných odpadků (plasty podle odhadu vydrží několik stovek let).

Jsou malé části plastů potravou ryb?

Vědci nemají pro nečekané mizení plastů jasné vysvětlení. Andrés Cózar z univerzity ve španělském Cádizu, spoluautor studie, se domnívá, že plasty se vlivem působení slunečního záření a mořské vody drolí na miniaturní části, které výzkumníci nezachytili (ovšem stále zůstávají plastem, tedy pro vodní organismy cizorodou a nebezpečnou látkou). Malé části se mohou také stát potravou ryb, které je zaměňují za plankton, nebo jednoduše klesají ke dnu, protože se na ně navazují kolony bakterií a zvyšují jejich hmotnost.

Optický úbytek plastů ale nemusí znamenat dobrou zprávu, spíš naopak. Ryby, které se živí planktonem, jsou potravou tuňáků, mečounů a dalších ryb pojídaných lidmi a jejich konzumace tak může mít negativní vliv na lidské zdraví.

„Akumulace plastů v hlubinách oceánů může proměnit mořský ekosystémem, který je největším ekosystémem na planetě, dříve, než si toho stačíme povšimnout,“ varoval Cózar.