Ať v Česku volí všichni cizinci, i ti mimo EU, navrhuje Dienstbier
Kdo by měl mít volební právo?
NOVÉ
1
Občané Evropské unie by měli získat možnost volit do zastupitelstev obcí, i pokud mají v Česku jen přechodný pobyt. Počítá s tím novela volebních zákonů, kterou se ve středu bude zabývat vláda. Ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) navrhuje, aby možnost volit do obecních zastupitelstev získali i další cizinci, nejen obyvatelé EU. Spor o účast v komunálních volbách i pro cizince z EU s přechodným bydlištěm řešil před posledními volbami v roce 2014 soud.
V minulosti se obecních voleb v Česku mohli účastnit jen lidé s trvalým bydlištěm. Omezení kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. Na základě její výzvy se jeden ze slovenských občanů žijících přechodně v Česku obrátil na soud, který v roce 2014 rozhodl v jeho prospěch a zapsal ho do seznamu voličů. Státní volební komise poté doporučila všem obecním úřadům, aby umožnily v obecních volbách v říjnu 2014 účast i obyvatelům EU s přechodným pobytem na území ČR.
Dienstbier by rád volební právo v obecních volbách rozšířil na další cizince. Jejich rozlišování označil ve své výtce za neopodstatněné a diskriminační. „Cizinci s právem trvalého pobytu žijí na území obce déle než pět let. Po takové době jsou zpravidla součástí místní komunity a mají zjevný legitimní zájem na tom, co se v obci děje,“ poznamenal. Podotkl, že není důvod přiznat volební právo občanům Velké Británie, a přitom ne třeba Spojených států, kterých v Česku žije podobný počet. „Vyloučení cizinců z veřejného života brání jejich lepšímu zapojení do místní komunity a jejich integraci ve společnosti,“ uvedl Dienstbier. Ministerstvo vnitra s jeho návrhem nesouhlasí a připomínkou se tak bude zabývat ve středu vláda.
Další úpravy v zákoně se týkají snazšího využívání elektronické cesty třeba pro delegování zástupců kandidátů do okrskových volebních komisí. Mění se také ustanovení zákonů týkající se hlasování na českých zastupitelských úřadech v zahraničí. Podle důvodové zprávy změn zákonů totiž při volbě prezidenta v roce 2013 vyvstal problém kvůli přechodu na zimní čas u zastupitelských úřadů v Jižní Americe, když zákon nepočítal s tamním časovým posunem. Hlasy by se tam při dodržení doslovného znění zákona začaly sčítat ještě v době, kdy mohli lidé hlasovat. Situaci musela tehdy vyřešit rozhodnutím Státní volební komise. Změna zákona by tak měla podobné situaci předejít.
Novela volebních zákonů se ale týká především změny postupu při sběru podpisů na petici pro nezávislé kandidáty na prezidenta. Počet potřebných podpisů by se podle jedné z variant návrhu snížil ze současných 50 tisíc na 8000, podpisy by ale musely být ověřeny. Druhá varianta počet podpisů ponechává, petent by ale u podpisu musel napsat i číslo občanského průkazu nebo pasu.
