Pád Libanonu. Reportáž ze země, která se propadá do stále větší mizerie
Týdeník ECHO
REPORTÁŽ
Čtyři příběhy, čtyři osudy, čtyři ukázky toho, jak se žije ve státě, kde už nefunguje prakticky nic. Podle Světové banky by se mohla libanonská ekonomická krize zařadit mezi trojici nejvíc dramatických recesí od poloviny 18. století. Přes 75 procent tamní populace nemá dostatek peněžních prostředků ani na zajištění základních životních potřeb.
Experti tvrdí, že na současné dno zavedla Libanon občanská válka a následná zahraniční dluhová politika a korupce předešlých vlád a ekonomika založená na importu. To vše vedlo k pádu měny a zastavení půjček. Vláda nemá ani na nákup plynu a ropy, aby mohla vyrábět státní elektřinu. Koronavirus snížil počet turistů na minimum, zato je tady přes milion uprchlíků ze sousední Sýrie.
Příběh první – Nada čeká na zázrak
Nada si navyklým pohybem nasadí roušku. Její oči jsou zarudlé, vyhaslé a stejně jako její hlas i gesta působí vyčerpaně. Zkříží ruce na prsou a s dlouhým povzdechem odpoví. „Ano, i já už to zvažuju. Mám dvě dospívající děti, můj plat byl ještě před dvěma lety 1500 dolarů, teď mám asi 50 dolarů. To si nikdo neumí představit. Když dostanu dobrou nabídku, odejdu,“ odpovídá na otázku, kterou si klade v současnosti snad většina Libanonců. Nada Junisová je jednou z těch zdravotníků, kteří ještě do úmoru pracují, aby dokázali prakticky nemožné – postarat se o pacienty. I když chybějí léky, nejde elektřina a platy klesly o 80 %.
Pracuje na porodním oddělení a rodičky nemohou příchod miminka odložit na „lepší časy“. Nada říká, že svoji práci miluje. Dalším smyslem její práce je i zaškolování studentů. Pracuje totiž v univerzitní Nemocnici Rafíka Harírího v hlavním městě Libanonu, Bejrútu. Přestože jde o jednu z největších veřejných nemocnic, ani zde se neobejdou bez mezinárodní pomoci. I tady na porodnickém oddělení novorozence převážejí ve vozících, na nichž je vidět samolepky „česká pomoc“. I sem směřuje podpora z českého programu MEDEVAC. „Jednou za tři měsíce do nemocnice přijede tým oftalmologů, kteří zde operují zdarma šedé zákaly. Pomáhají Libanoncům, ale i syrským a palestinským uprchlíkům,“ říká Jihad Annan, který spolupráci mezi oběma zeměmi zprostředkovává.
