Vyšší daně a propouštění? Stát přitom i letos nabírá nové úředníky
Babiš chce šetřit
NOVÉ
Jan Zatorsky
S velkou kritikou se setkal návrh předsedy vlády Andreje Babiše, aby se v rámci úsporných opatření propustil každý desátý státní zaměstnanec, nebo se zvedly některé daně. Premiér tím reagoval na projednání státního rozpočtu na příští rok, do kterého počítá mimo jiné s dalším navyšování důchodů. Kabinet Andreje Babiše přitom loni navyšoval mzdy některým státním zaměstnancům a v letošním rozpočtu se počítá s nabráním dalších šestnácti tisíc nových zaměstnanců.
Předseda vlády Andrej Babiš přitom vysoký počet zaměstnanců státu dlouhodobě kritizuje. Zatím naposledy si na něj stěžoval před hlasováním o důvěře vládě v létě loňského roku. „A samozřejmě, já souhlasím s panem prezidentem o plýtvání, že máme strašně moc úředníků. Ano, to taky řešíme,“ řekl Babiš před poslanci. Opoziční zákonodárci ho totiž vytrvale za nabobtnalou státní správu kritizují. Během Babišova působení ve vládě jak v roli premiéra, tak v pozici ministra financí, totiž přibývá čim dál víc státních zaměstnanců.
Už v roce 2017 přibylo na deset tisíc nových pracovníků. Výdaje na jejich platy tehdy vzrostly o patnáct miliard z předešlého roku na celkem 166,6 miliardy korun. V letošním roce dostanou zaměstnanci o dalších 23,3 miliardy korun více na mzdách. Celkový objem pak dosahuje 209,7 miliardy korun na mzdy satátním zaměstnancům. Ve státním rozpočtu se navíc počítá s náborem až šestnácti tisíc nových pracovníků.
Babiš také o víkendu prohlásil, že vláda uvažuje o zvednutí některých daní. Premiér však po velké kritice od opozice svůj výrok krotil. Po jednání svého kabinetu v pondělí prohlásil, že by se mohly zvednout daně pouze z hazardu a tvrdého alkoholu. Pro vyšší daň z tvrdého alkoholu je i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Vláda v programovém prohlášení slibovala snížení daně z přidané hodnoty na točené pivo. „Měla to být hlavně úleva pro restauratéry. Je možné se bavit o jiném zdanění, a to zejména pro tvrdý alkohol,“ řekl Adam Vojtěch.
Podporu by mohl najít u národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové. Ta upozorňuje, že předloni bylo spácháno na 13,5 tisíc trestných činů pod vlivem návykových látek, z toho osmdesát procent bylo spácháno pod vlivem alkoholu. Vedralová zároveň ale nechce, aby se zvýšení daně projevilo na černém trhu s alkoholem.
Nižší daně se zrušením superhrubé mzdy
Ministryně financí Alena Schillerová navíc chce výrazně snížit daně v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy. Změna by se však měla odehrát nejdříve v roce 2021. Schillerová hodlá snížování daní spojit s reformou veřejného zdravotního pojištění. Zároveň také připustila, že by se mohla hranice posunout pod 19 procent z hrubého příjmu.
Poslední výroky jak premiéra Babiše tak ministryně financí Aleny Schillerové kritizuje opozice. Podle ní se jedná pouze o ojedinělé výkřiky do prázdna. „Ukazuje to na chaotické řízení státních financí. Vláda se dlouhodobě chová jako nezodpovědný bohém, který bez rozmyslu rozhazuje a utrácí. Na problém nekontrolovatelného růstu státních výdajů dlouhodobě upozorňujeme. Řešením není vytahovat další peníze z kapes daňových poplatníků. Naopak je nutné krotit vládní výdaje a využít ekonomického růstu ke snížení daní, jak ODS navrhuje,“ řekl pro Echo24 člen hospodářského výboru za ODS Vojtěch Munzar.
Právě ODS navrhuje jak zrušení superhrubé mzdy, tak následné snížení daně z příjmů z hrubé mzdy na patnáct procent. Změny by pak promítly do sedmiprocentního růstu čistých mezd všech zaměstnanců.
Podobně návrhy Babišovy vlády hodnotí členka hospodářského výboru Helena Langšádlová (TOP 09). „Jedná se o vystřelené návrhy bez souvislostí a vyčíslených dopadů. Zdá se, že se vláda snaží zakrýt závažné problémy při sestavování rozpočtu pro rok 2020. Dlouhodobě je zásadním problémem nízká úroveň investic, která nedosahuje ani úrovně, kterou vynakládala pravicová vláda v době hospodářské krize,“ řekla pro Echo24 Langšádlová.
S nižší spotřební daní na pivo počítá i zákon o Elektronické evidenci tržeb, který leží už více než půl roku ve sněmovně. K jeho projednání se poslanci zatím nedostali, přitom byl na projednání celkem osmkrát. Nižší daně z přidané hodnoty požaduje i horní komora Parlamentu v rámci daňového balíčku, který senátoři odeslali s pozměňovacími návrhy zpět do sněmovny. Ti navrhli, aby se snížilo DPH na vybrané služby řemeslníků, a na točené pivo na deset procent. Spotřební daň na lahvové pivo doporučili senátoři snížit o šest haléřů na litr. To ovšem ministryně financí odmítla.
