1 Rozhovor s vědcem Richardem Lindzenem

Jednou se ukáže, jak bylo možné zhysterizovat svět, říká klimaskeptik

ROZHOVOR

Témata: , , ,

Americký prezident Donald Trump ukázal tento čtvrtek záda mezinárodním smlouvám na omezení emisí, když v Bílém domě oznámil, že Spojené státy odstoupí od pařížské dohody o klimatu, kterou v roce 2015 podepsalo 195 zemí. U této příležitosti odemykáme celý rozhovor s s jedním z nejznámějších klimaskeptiků mezi světovými vědci Richardem Lindzenem, který vyšel v Týdeníku Echo před týdnem. Lindzen zorganizoval letos v únoru výzvu několika stovek vědců Trumpovi, aby odvolal podpis USA pod mezinárodní dohodou z Ria z roku 1992, jíž byl položen základ pro následné smlouvy z Kjóta a Paříže. V těch se signatářské země zavazují snížit své emise skleníkových plynů tak, aby se planeta neoteplila o víc než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. 

Ve své výzvě Trumpovi navrhujete, aby se USA stáhly z Konvence o klimatické změně, přijaté na summitu OSN v Riu roku 1992. Proč se zaměřujete na Rio a ne na rok a půl starou dohodu z Paříže?

Protože Rio se zdá být nejjednodušší cestou ven. Existuje argument, že odejít od Pařížské dohody (přijaté v roce 2015; signatářské země se zavazují každá ke svému individuálnímu příspěvku v boji proti emisím – pozn. red.) by bylo složitější a mohlo by to trvat několik let. Že s naším odchodem musejí souhlasit ostatní signatáři. Zato když vystoupíte z Ria, ruší se tím i vaše závazky, které jste udělal v dalších 25 letech, a to včetně Paříže. Druhá nejjednodušší cesta ven by byla brát Paříž jako smlouvu podléhající schválení v americkém Senátu, kde by bezpochyby neměla nutnou dvoutřetinovou většinu. A v takovém případě bychom ji mohli považovat za smlouvu, kterou Spojené státy vůbec nepodepsaly. Podle ústavy všechny mezinárodní smlouvy musejí být schvalovány Senátem. Obama pracoval mimo toto schéma a vlastně nikdo přesně neví, jestli má jeho souhlas s Pařížskou dohodou právní sílu.

Jakou vidíte šanci, že se prezident Trump zachová podle vašich rad?

Vidím to padesát na padesát. Myslím, že chytřejší budeme nejpozději letos na podzim. Dnes je v USA velmi těžké vyznat se ve skutečném dění. Trump si stěžuje na fake news – a je to oprávněná stížnost. Až dosud New York Times, Washington Post a většina televizních kanálů o Trumpovi vždycky něco reportují, a pak se ukáže, že to bylo mimo. Takže když nám tvrdí, že Ivanka se svým mužem Jaredem Kushnerem nebo ministr zahraničí Rex Tillerson chtějí, abychom zůstali v Pařížské dohodě, já nevím, jestli je to pravda. Trump sám není ideologický, navíc se netváří, že by měl vědeckou erudici. Může mít sklon rozhodnout se tak, jak to pro něho bude nejschůdnější. Ale možná nejdůležitější bude, že v kampani prostě dal slib z klimatických smluv odejít.

Každopádně loni na podzim lidi nevolili Ivanku nebo Jareda, ale Donalda.

Ano, a on to ví. Má dva vědecké poradce, Williama Happera a Davida Gelerntera. Oba jsou to velmi inteligentní lidé. Bill zmiňoval, že o tom s Trumpem diskutoval a Trump že mu říkal: Musíte chápat, že moje dcera je mladá a ještě tomu nerozumí. Kdo ví, jak se to celé vyvine.

Proč by se vlastně Ivanka a její manžel Jared Kushner tak angažovali pro setrvání v Pařížské smlouvě?

Jsou to mladí lidé, vyrostli v propagandě o lidmi zaviněném globálním oteplování, před tím, než se otec rozhodl kandidovat na prezidenta, byli demokrati. Když vyrůstáte v New Yorku v jisté společenské vrstvě, každý kolem vás je věřící. To se stalo u několika CEO z velkých firem, které znám. Jejich manželky trvaly na tom, že musejí přestoupit na tuto víru, protože jinak by s nimi jejich kamarádky přestaly mluvit.

Vy jste jednou někde řekl, že normální člověk už paniku kolem globálního oteplování prohlédl, zatímco vzdělaní lidé jsou zranitelnější.

Tak tomu ale je u mnoha témat. Už Orwell poznamenal, že některé myšlenky jsou tak hloupé, že jim mohou věřit jen intelektuálové. Podívejte se, jak funguje vzdělání. Co dnes znamená být dobrý student?

Udělat zkoušky, napsat dobrou práci.

Možná u vás. V Americe být dobrý student znamená snažit se potěšit svého profesora. Tedy že akceptujete bez výhrad, co vám přednáší a co píše. A když nesouhlasíte, jste špatný student. Lidi, kteří dnes nejdou na univerzitu, tohle podstupovat nemusejí. Mají svobodu myslet vlastní hlavou. Zeptáte-li se normálního pracujícího člověka skoro kdekoliv, v Paříži nebo v Bostonu, na globální oteplování,  nejspíš vám řekne: Myslím, že něco se děje, ale moc mě to nezajímá. Skoro nikdy neřekne: Musíme zachránit planetu. Nešlo by mu to přes ústa, bylo by to příliš nabubřelé. A má intuitivně pravdu. Přece i u oficiálních návrhů, jak zastavit klimatickou změnu, se veřejně přiznává, že i když se uskuteční, stejně nebudou mít reálný dopad. Je to návrat do středověku, kdy se udělalo symbolické gesto, aby na vás Bůh pohlížel shovívavěji. Je to iracionální záležitost, s výjimkou lidí, kteří z toho profitují. A nejde jen o výrobce solárních panelů nebo větrníků. V Americe jsou regulacemi, které se dělají kvůli klimatu, naprosto nadšené energetické společnosti. Spočítaly si to a vyšlo jim, že nakonec na zavádění regulací vydělají. Prodělá zákazník.

Přitom vysokoškolsky vzdělaná veřejnost si myslí, že klimaskeptiky, jako jste vy, platí právě energetický průmysl.

Kéž by! (smích) Jediný velký grant, který například ExxonMobil na zkoumání klimatu věnoval, bylo sto milionů dolarů Stanfordově univerzitě – na propagaci klimaalarmismu.

Proti vám se používá případ, kdy vás jednou zaplatila uhelná společnost Peabody.

Jistě, chtěli ode mě expertní posudek k soudu. Za to si účtuje každý. A hlavně – takové peníze jsou drobné, úplné nic ve srovnání s penězi, jež jdou do oficiální klimatologie. To byly od roku 1988 desítky miliard dolarů, suma, kterou klimatologie v podstatě ani nebyla schopna absorbovat. Obor je poměrně malý a ty desítky miliard jdou výlučně na podporu předem daného paradigmatu. Nevěřte řečem o tisících klimatologů, kteří souhlasí se závěry Mezivládního panelu OSN. Chodil jste na vysokou školu? Potkal jste někdy ve studentském prostředí někoho, kdo by studoval klimatologii? Ne? Skoro nikdo žádného klimastudenta nepotkal. Jistě, OSN dneska přiváží lidi ze Zimbabwe, z Tanzanie, ale to nejsou skuteční klimatologové. Ale když skokově zvýšíte finance na bádání, a k tomu rozvinete takzvané studium dopadů klimatické změny, můžete řekněme studovat šváby a zapojit se do klimatologického průmyslu studiemi o perspektivách švábů v globálním oteplování. Kdyby se z výzkumu klimatu vyškrtlo 90 procent peněz, výsledkům v oboru by to jen pomohlo.

Žijete střídavě v Bostonu a Paříži, tak jste si jistě všiml, že nový francouzský prezident Macron pozval z Ameriky do Francie – cituji – vědce, kteří bojují s tmářstvím, vědce, kteří mají obavu, že už nadále nebudou moci řádně bádat.

Kdyby byl poctivý, musel by mít na mysli lidi jako já. Až dosud jediní vědci, kteří byli potlačováni, jsou pochybovači. Pokud vás zařadí mezi klimaskeptiky, nedostanete granty, dělají vám potíže při publikování. Já například jsem členem Národní akademie věd, u členů akademie se předpokládá, že jsou schopni dát k otištění vědeckou studii. Podal jsem v roce 2011 k publikaci v jednom vědeckém časopise studii, jejímž spoluautorem byl korejský vědec jménem Čoi. V komisi, která o publikaci rozhodovala, seděl Schellnhuber z Německa (Hans Joachim Schellnhuber byl tehdy vědeckým poradcem kancléřky Angely Merkelové – pozn. red.) a ten argumentoval takto: Podívejte, on ten Lindzen chce, aby jeho studii hodnotil Čao, přitom Čao je jeho spoluautor. To je nelegální. Neotiskli nás, ačkoliv Čao a Čoi jsou dvě rozdílné postavy. Přišly mi potom dokonce omluvy od jiných členů komise, že jsou znechuceni, ale co si na nich vezmu?

Znáte nějaký jasný případ z poslední doby, kdy klimatologie pracovala jasně pro účely vlády?

Ale jistě. Studie Karl a spol., kterou zaplatil NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru – pozn. red.) v létě 2015, tedy nedlouho před Paříží, měla dokázat, že pauza v globálním oteplování, která skutečně trvá už od roku 1988, vlastně nebyla. Použitím trochu jiných souborů dat zredukovali naměřené teploty v letech 1978–1998 a naopak o něco zvýšili teploty od roku 1998 dodneška, čímž se jim podařilo vytvořit strmější křivku. V novinách se objevily předvídatelné titulky: Otepluje se celou dobu, žádná pauza v oteplování nenastala! Samozřejmě že se oteplovalo, ale oni vynechali důležitou věc: že se oteplovalo mnohem méně, než co předpovídaly všechny klimatické modely. Dokonce to platí i u těchto upravených dat. Je to elementární vědecká nepoctivost, postavená na hloupé premise, že každé oteplení je nebezpečné, a i kdyby to byla setina stupně. Kdosi tuto logiku vtipně parafrázoval takto: Když sníte sto aspirinů, umřete. Když sto lidí sní každý jeden aspirin, umře sto lidí.

A podle vás se planeta ohřívá, nebo ne?

Klima se mění neustále, nikdy nezůstalo stát. Máme fázi oteplování v letech 197898, pravděpodobně v řádu desetin stupně, pravděpodobně říkám proto, že pokud máte odchylku měření plus minus dvě desetiny, můžete vždycky upravit výsledky do trendu, který se vám hodí. Odvozovat trendy ze změn v řádu desetin stupně je statisticky vzato nesmysl. Je skoro nemožné říct s určitostí, že se oteplovalo. Mezivládní panel OSN, známý pod zkratkou IPCC, tvrdí: oteplování v letech 1919 až 1940 nebylo způsobené člověkem, oteplování v letech 19781998 bylo. Přitom jejich průběh byl skoro stejný. Je to propaganda. Můžete se zaměřit na malé změny a graf zvětšit tak, aby to pro oko laika vypadalo dramaticky.

Co argument o deseti nejteplejších letech v historii, jež se všechna měla odehrát od roku 1998?

Pokud je rok 1998 ve vašich datech nejteplejší za dobu, po kterou se měří, a od toho roku se teplota prakticky ustálila, je asi logické, že většina dalších roků musí patřit k těm nejteplejším. Tento argument nevypovídá nic o trendech. Považuji ho za způsob, jak zneužít početní negramotnosti lidí. Skutečností je, že od roku 1998 se Země fakticky neotepluje. Tuto dvacetiletou přestávku modely IPCC zaprvé nepředpověděly, zadruhé dnes se ji ani nepokoušejí vážně vysvětlit. Takové ty ex post hypotézy, jako že teplo se ztratilo v oceánu a z něj se za čas znovu vynoří, nejsou přesvědčivé.

Pokud oficiální věda tak selhává, jak si vysvětlujete, že se klimatický průmysl pořád udržuje v chodu?

Ekologisté od 60. let vyzkoušeli různé druhy paniky: vyčerpání kyslíku, globální ochlazování, přicházející doba ledová, kyselé deště… Globální oteplování je poslední v řadě. Už nemají v zásobě nic jiného, budou se ho držet, jak jen to půjde. Až se celá ta konstrukce jednou zřítí a z boje proti globálnímu oteplování bude historie, bude to pozoruhodný příběh, jak je možné zhysterizovat svět a nemít k tomu pořádné argumenty. A jak zranitelná vůči této hysterii může být věda.

Bylo v historii vědy někdy něco podobného?

Do jisté míry v Sovětském svazu Lysenko se svou protimendelovskou teorií dědičnosti, v Americe dvacátých let zase nadšení pro eugeniku. V Německu eugenika přišla později a v mnohem extrémnější podobě, nicméně i v USA dvacátých let vedla eugenika k zavření hranic. U kořene bylo přesvědčení, že Amerika je postižena epidemií slabomyslnosti, a našli se vědci, kteří tvrdili, že za to může přistěhovalectví z jižní a východní Evropy, tedy vy a Italové. (smích) Zajímavé je, že výzkum sice tehdy nebyl dotován vládou, ale veřejnost byla vyplašená a vláda naznačila, že upřednostňuje jisté výsledky. Věda je dodala. Přitom genetici věděli, že to je špatná věda, ale neozvali se, protože měli pocit, že je strašně důležité, aby veřejnost uznala důležitost jejich oboru.

Co hrozí vědcům, jejichž teorie ještě za jejich života zkrachuje?

Nic. Dobrý příklad je Paul Ehrlich s hypotézou o populační explozi. V Americe do roku 1980 vypukne hladomor. Nic se samozřejmě nestalo, ale Ehrlich je dodnes uctívaná osoba. Dokonce tvrdí, že mu vývoj dal za pravdu. Totéž lidé z Římského klubu a jejich Limity růstu. Hloupost, ale pořád sklízejí potlesk. Můžete říkat cokoliv, pro vaši reputaci to nemá význam, pokud jste součástí politického hnutí. Pak můžete říct: Udělal jsem svůj kus práce, abych pomohl dobré věci.

Pokud by Trump z klimapolitiky vystoupil, může to přiblížit smrt tohoto proudu?

Může. Nemyslím, že by ten konec byl dramatický. Jen už to přestane být ziskové a profitéři budou hledat jiné možnosti.

Podívejte se na další zajímavé rozhovory, které naleznete na stránkách EchoPrime.cz.

Richard Lindzen. Americký fyzik atmosféry se narodil v roce 1940 do židovské rodiny, která nedlouho předtím utekla z Německa. Vyrůstal v Bronxu. Posléze Lindzen vystudoval Harvardovu univerzitu. V letech 1983 až 2013, kdy odešel do důchodu, byl profesorem meteorologie na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Patřil k autorům sedmé kapitoly zprávy IPCC z roku 2001, posléze si stěžoval, že závěry zprávy byly upraveny pro politické účely. Jeho manželka je Francouzka, Lindzen s ní žije střídavě v Bostonu a v Paříži.

 

Z nového čísla V čem jsou čeští Piráti extremisté. Pirátská strana soupeří o postavení vyzývatele ANO

Echo týdne: Demokrat z Muslimského bratrstva ● Komentář: Horste, neměl jsi s paní chodit na led ● Fokus: Sebevědomí mileniálové, jak dlouho ještě? ● Svět: Africké století

Prezident, média a neziskovky zneužili vraždu Slovenský expremiér Robert Fico nejen o západní levici
Slovo design dnes nikoho neohromí SPECIÁL: Architektura & Design

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.