Češi denně nachodí víc, než většina Evropy. Nejlínější jsou Indonésané

Nejvíce nachodí obyvatelé Hong Kongu, denně ujdou průměrně 6880 kroků, naopak Indonésané zvládnou jen 3513 kroků denně. Češi s 5508 kroky denně patří do horní části žebříčku, který sestavili vědci ze Stanfordovy univerzity. Data pochází od 700 000 lidí, kteří využívají aplikaci na počítání kroků. Studie, která mimo jiné hledala souvislost mezi pohybovou aktivitou a výskytem obezity v různých zemích, byla publikována v prestižním vědeckém časopise Nature.

V dnešní době, kdy u sebe většina populace neustále nosí chytrý telefon, se posouvají hranice toho, co je možné ve vědeckém zkoumání dokázat. Vědci ze Stanfordovy univerzity získali unikátní data díky aplikaci Argus, která funguje jako krokoměr a zároveň zaznamenává další fyzické aktivity. Uživatelé, kterých bylo 700 tisíc a pocházeli ze 46 různých zemí, dali ke sběru dat svůj souhlas. Díky dohodě s aplikací prý měli vědci možnost získat 1000krát větší vzorek, než se to kdy komu v podobném výzkumu podařilo.

Při analýze vyšlo najevo, že nejvíce nachodí obyvatelé Hong Kongu, kteří denně v průměru nachodí více než pět kilometrů (6880 kroků). Češi nachodí asi čtyři kilometry denně (5508 kroků), Američané zhruba 3,6 kilometru (4774 kroků) a nejlínější Indonésané jen 2,6 kilometru za den (3513 kroků). Všichni uživatelé aplikace dohromady průměrně nachodili 4961 kroků denně. Podle vědců více chodí lidé v těch městech, které jsou k chození uzpůsobené a přátelské.

Vědci v anonymizovaném výzkumu pracovali taky s daty, jako jsou věk, pohlaví, váha a výška. Hledali tak i souvislost mezi počtem kroků a obezitou v daných zemích. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, tedy, že čím více kroků nějaký národ ujde, tím je zdravější. Vědci přišli na to, že s mírou obezity v dané zemi souvisí nerovnost v pohybové aktivitě – tedy, jak velký je rozdíl mezi těmi aktivnějšími a těmi, kteří se hýbou méně.

Large-scale physical activity data reveal worldwide activity inequality in a new study https://t.co/9Z1RQInl9F #SharedIt pic.twitter.com/yHHCypoLd5

— nature (@nature) 16. července 2017

Jak vysvětluje Tim Althoff, který se na výzkumu podílel, například Švédsko má malý rozdíl mezi pohybově aktivními a pohybově chudšími, což se odráží v nízkém výskytu obezity. Čím větší rozdíl, tím větší podíl obezity v dané zemi.

Obyvatelé zemí, kde je velká nerovnost v aktivitě, jako jsou USA, Saudská Arábie, Austrálie, Kanada či Egypt, jsou až o 196 procent více náchylní k obezitě než země na opačně straně, kam patří například Hong Kong, Čína, Švédsko, Česká republika či Japonsko.

Studie také ukázala, že muži po celém světě chodí více než ženy. Čím větší rozdíl v pohybové aktivitě mužů a žen, tím větší výskyt obezity v populaci. „Když je nerovnost v aktivitě velká, když je aktivita žen dramaticky redukována více než u mužů, pak obezita o to více ohrožuje právě ženy,“ píše jeden z výzkumníků Jure Leskovec. To je případ Spojených států amerických nebo Saúdské Arábie.

Cílem vědců je apelovat na úřady, aby proměnily prostředí měst a dalších míst tak, aby více vyzývala k pohybu a byla pohodlnější pro chození. Některá města jsou totiž více uzpůsobená autům a lidé tak nemají důvod nikam aktivně chodit. Nerovnost v aktivitě vědci shrnuli na webu Activity Inequality.

Čtěte také: Chlapci překonali dívky v nadváze. Má ji čtvrtina