Dokonale utajený server. Kdo vydává proruské zprávy v češtině

Vážení čtenáři, konec roku bývá obdobím, kdy se bilancuje a kdy se můžeme ohlédnout zpátky. Na uplynulý rok jsme se zpětně podívali i my a chceme vám připomenout články, které vás v prvním roce existence serveru ECHO24.cz nejvíce zaujaly. Zde je jeden z nich, který vyšel původně v Týdeníku ECHO začátkem srpna. Vladimír Ševela v něm rozkrývá působení ruské propagandy v Česku.

Obama ve škodovce jezdit nebude, Rusové ano! opírá se do protiputinovských sankcí „nezávislý zpravodajský portál“ Aeronet.cz, který je údajně „připravovaný českými a slovenskými krajany žijícími v Holandsku, Rusku a v USA“. Příspěvky nejsou podepsány celými jmény a dikcí připomínají sovětské okupační noviny z roku 1968. Oproti těm jsou však v bezchybné češtině.

„U nás píšeme bez cenzury, bez politické korektnosti, bez servilních postojů k palčivým problémům z domova i ze světa,“ hlásá Aeronet.cz na své úvodní stránce. Příspěvky jsou podepsány výhradně zkratkami či „pseudonymy“ (Pozorovatelka) a líčí mezinárodní události (především dění na Ukrajině) z nepokrytě ruského, tedy přesněji putinovského pohledu. Zprávy z USA dávají vzpomenout na výběr Televizních novin normalizační Československé televize („Policisté v New Yorku uškrtili za bílého dne speciálním chvatem otce 6 dětí“).

Je pochopitelné, že Rusko chce změnit veřejné mínění na Západě, které je zejména po anexi Krymu k němu vesměs velmi kritické. Moskva do svého úsilí investuje nemalé prostředky. Nejznámějšími oficiálními kanály jsou televizní stanice RT, jakási antiCNN, vysílající v angličtině, španělštině či arabštině, nebo rozhlasová stanice Voice of Russia. Obě mají své internetové stránky, Hlas Ruska dokonce i v češtině (czech.ruvr.cz). „Ruské ministerstvo obrany dokázalo nevěrohodnost kyjevské verze pádu malajsijského letadla,“ oznamuje jeden z hlavních textů posledních dní na czech.ruvr.cz. Informační válka sílí právě na internetu.

Moderátoři internetových fór na webu britského deníku Guardian si nedávno stěžovali, že diskuse začaly zaplavovat stovky prokremelských příspěvků, které jsou velmi nepřátelské a agresivní k ostatním diskutérům, a tito takzvaní trollové tak fóra účinně rozbíjejí. „Je to v Rusku už velmi dobře vyzkoušený fenomén,“ prohlásil v Guardianu jeho bývalý moskevský korespondent Luke Harding. Prokremelští hackeři totiž už od roku 2012 masivně napadají stránky opozičních médií. Přímé důkazy nejsou, ale tyto kampaně včetně těch zahraničních  jsou s největší  pravděpodobností řízeny a podezření padá na ruské tajné služby. Ostře proruské příspěvky začínají převažovat i na některých českých diskusních fórech – včetně mainstreamových zpravodajských serverů, jako jsou třeba Novinky. Buď Putinova popularita nečekaně roste i mezi českými přispěvateli, nebo tu máme co do činění s čísi profesionální prací.

Zeptejte se Briana

V tomto kontextu nabízí zmíněný Aeronet.cz poutavé čtení. V článku „Balada pro blázny: Sankce proti Rusku zaplatí český daňový poplatník“ se autor podepsaný zkratkou VK zamýšlí nad tím, co budou dělat české firmy po zavedení protiruských sankcí. Budou prodávat „panu Obamovi do jeho krachujícího zadluženého království?“ táže se autor a pokračuje: „Nebo mu budeme prodávat naše úsporná auta, když v Americe všichni jezdí v multi-litrážních těžkých krávách? (...) Nebo mu prodáme česká letadla L-159 z firmy Aero Vodochody, kterou jeho američtí soukmenovci pomohli v 90. letech vytunelovat? (…) Dostaneme od USA nějakou slevu za ten kamaráčoft, že jsme se vykašlali na Rusa a šli do party raději s velkým Mažňákem za mořem?“ VK dále nabádá, aby lidé dali politikům jasně vědět, že se zaváděnými sankcemi proti Rusku nesouhlasí, a když to nepomůže, mají přistoupit k ráznější formě protestu.

 

„Existuje jediná cesta, daňová revolta. Přestat státu odvádět daně,“ nabádá VK, a dokonce konkrétně radí, jak to udělat. „Udělá se z firmy dceřinka s interním propojením na offshore matku. Tady je třeba zajistit, že země, ve které bude sídlit matka, je signatářem dohody s ČR o zabránění dvojího zdanění. S tímto vám poradí specialista na offshore společnosti a struktury firem.“ Politici prý začnou poslouchat jedině tehdy, pokud jim občané „utáhnou kohouty“. „Nenechme naše politiky dělat politiku proti zájmům našeho lidu!“ vyzývá na závěr.

Článek „Ozbrojená mezinárodní policie míří na Ukrajinu“ zase jeho autorka, podepsaná jako „Pozorovatelka“, uzavírá slovy: „Obávám se, že Evropa právě vstupuje do války proti Rusku. Bůh ochraňuj Rusko a Evropu obzvláště!“ V rubrice Esoterika se zase objevuje text s titulkem „Obama je Antikrist“.

Pozoruhodné je, že když si zadáte jméno zmíněného L. B. Rosse do vyhledávačů, nevypadne vám žádná jiná informace než ta o registraci této domény. Dokonalé informační prázdno.

Z internetu se dá vyčíst, že server vydávající „necenzurovaný“ portál Aeronet.cz si pod názvem AE News (neboli American European News) zaregistroval jakýsi Lukas Brian Ross, uvádějící svou domovskou adresu v městečku Athens v americké Georgii, ovšem IP adresa je registrována pro změnu v Bratislavě. Pozoruhodné je, že když si zadáte jméno zmíněného L. B. Rosse do vyhledávačů, nevypadne vám žádná jiná informace, než ta o registraci této domény. Dokonalé informační prázdno. To je v dnešní internetové době celkem neobvyklé. Sama společnost AE News uvádí jako své sídlo adresu v budově nacházející se jen několik set metrů od letiště v nizozemském Eindhovenu.

V kolonce Kontakt je na stránce Aeronet.cz poučení v angličtině, že případnou schůzku je třeba domluvit dopředu po telefonu. Připsána jsou dvě čísla (kupodivu ani jedno s nizozemským předčíslím, první je s britským a druhé s americkým). „Zavolejte nám a zeptejte se Briana na detaily,“ uvádí se. Hovor prý bude veden v angličtině, ruštině nebo holandštině, v češtině je možné komunikovat jen e-mailem.

Na telefonáty směřované na uvedená telefonní čísla opakovaně po několik dní v různou denní dobu ale nikdo neodpovídá, telefon jen dlouze vyzvání. Na e-mailový dotaz Týdeníku ECHO, který chtěl zjistit, kdo za portálem stojí a jaké sleduje cíle, ale reaguje už za necelé dvě hodiny jakási Lenka Pospíšilová, která se tituluje jako „zákaznická podpora pro Československo“ a ve své vizitce uvádí zmíněnou eindhovenskou adresu. Píše, že na otázky médií není oprávněna odpovídat a že dotazy posílá majitelům firmy. Poté se už z AE News nikdo neozývá a telefonní čísla zůstávají opět hluchá.

Krycí jméno připravit pečlivě

Jak se o tajemném projektu, který šíří otevřenou prokremelskou propagandu a má poněkud neprůhledné provozovatele, dozvědět něco víc? Týdeník ECHO z fiktivní adresy požádal e-mailem o informace, jaké kroky má učinit „český novinář“, který by chtěl pro Aeronet.cz psát texty.

Odpověď přišla opět velmi rychle. Pisatel e-mailu, který se tentokrát představuje jako Martin Chotek, „styčný důstojník pro kontakt s veřejností z ČR a SK na pozici PR managera a šéfa marketingu pro Československo“, zájemce seznamuje s „publikačními pravidly“. Spočívají v tom, že autoři nepřebírají texty „ze zpravodajských agentur mainstreamu, tedy od agentur AP, AFP, Reuters ani od ČTK“, které „nepovažujeme za nezávislé“. Naproti tomu citování ruských agentur je povoleno. Dál nabádá, aby zájemce o spolupráci nejprve pečlivě zvolil pseudonym, pod nímž bude psát a který v budoucnu nebude měnit.

„Drtivá většina (textů) je silně kritická vůči NATO, EU a našemu spojenectví s USA a takové články jsou pochopitelně důsledně monitorovány na internetu českou kontrarozvědkou,“ píše pan Chotek

„Jako jediný server v ČR umožňujeme autorům publikovat články pod pseudonymem pro zabezpečení ochrany autorů a jejich dětí a rodin před případnými perzekucemi,“ píše Chotek, který podle svého tvrzení právě sedí v Amsterodamu. AE News jsou podle něj už dnes – po měsíci své existence – „trnem v oku některým orgánům v České republice“, protože články z Aeronet.cz se „vymykají konformitě a souznění s oficiálními politickými a ekonomickými postoji“. Pokud se autor rozhodne přispívat pod svým jménem, musí prý počítat s tím, že české úřady se na něj budou dotazovat na ostatní autory, kteří píší pod pseudonymem.

Pan Chotek reaguje i na doplňující otázky. Na dotaz, jaké zvídavé české orgány má na mysli, píše: „Drtivá většina (textů) je silně kritická vůči NATO, EU a našemu spojenectví s USA, a takové články jsou pochopitelně důsledně monitorovány na internetu českou kontrarozvědkou, stejně jako na všech alternativních serverech. To určitě předpokládám víte, co je to Útvar dozoru nad elektronickými médii při BIS.“

„Styčný důstojník“ zdůrazňuje, že server hledá autory ovládající němčinu, francouzštinu, ruštinu a další neanglické jazyky, „protože článků převzatých z angličtiny je všude dostatek“. O majitelích AE News prý nemá oprávnění hovořit, projekt nicméně vznikl „s cílem vybudování zpravodajsky-publicistické alternativní platformy v ČR“ a svým autorům, kterých je prý v současnosti pět, zatím nevyplácí honoráře. „Nikdo nemůže platit redaktory nového serveru po jednom měsíci provozu, tak to nefunguje, tedy s výjimkou projektů v hlavním mediálním proudu, za kterými stojí čeští magnáti a kapitáni průmyslu a médií,“ pokračuje znalecky Chotek. Pokud se ale přispěvatelé Aeronetu osvědčí, začnou být brzy honorováni a čeká je „rychlý profesní a kariérní růst“.

Až Rusko zvítězí

Články z Aeronet.cz začínají přebírat některé známější tuzemské servery, například Euportal nebo Parlamentní listy, které nedávno uveřejnily třeba komentář o tom, že „každému čtenáři, který jen trochu uvažuje nad zprávami o této kauze, už musí být jasné, že přinejmenším celá oficiální teze západních médií o tom, kdo sestřelil let MH17 a jak k němu prý došlo, je čím dál tím více nedůvěryhodnější“. Rovněž vlastnická struktura Parlamentních listů, kde byl tento týden nejčtenějším článkem rozhovor s absolventem Oděské státní univerzity Radimem Valenčíkem o „zločinech“ americké vlády, je dodnes nejasná.

Předseda spolku Přátel Ruska Jiří Vyvadil nedávno sklidil v ruském kulturním centru v Praze aplaus za tato slova: „Doufám, že racionální síly budou postupně převažovat a jednoho krásného dne si lidé na Západě řeknou: Chtěli jsme zvítězit nad Ruskem a ono zvítězilo nad námi.“ Vypadá to, že zápas, který Vyvadil zmiňuje, se povede na několika frontách. Mediálně-informační je jedna z nich, první ruští výsadkáři už přistáli.

Tento článek vyšel v Týdeníku ECHO. Koupíte jej v trafikách, nebo si jej můžete číst digitálně.

APLIKACI TÝDENÍKU ECHO PRO IPAD SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE.

POKUD CHCETE ČÍST TÝDENÍK ECHO PŘES WEBOVOU STRÁNKU, KLIKNĚTE ZDE.