Sociální inženýrství. Ženy budou moci mít děti bez mužů

Ve veřejném prostoru se v posledních měsících odehrávají dva zásadní trendy, které se snaží měnit pohled na rodinu. Posunout ho od tradičního, přirozeného modelu, kdy je rodina vnímána a chráněna jako svazek muže a ženy, jehož smyslem je výchova dětí. Nový pohled na rodinu se snaží formovat vláda svou Koncepcí rodinné politiky, kterou postupně představuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová. 

Základní pilířem je vytvořit novou, alternativní podobu rodiny, snaha vyřešit demografickou krizi tím, že stát co nejvíc otevře cestu k dětem pro ty, kdo v tradiční rodině z různých důvodů nemohou nebo nechtějí žít. Single ženám a také homosexuálním párům.

Marksová-Tominová a její lidé tomu říkají „svobodná volba reprodukce“. Prakticky to znamená otevřít cestu k umělému oplodnění, a ještě ho učinit výrazně finančně dostupnějším. Tedy investovat do něj veřejné peníze. Nejspíš z veřejného zdravotního pojištění.

Dominantní postavení v branži oplodňovacích klinik už má ministr financí Andrej Babiš, kterému je přes investiční fond Hartenberg nakupuje bývalý investiční ředitel Penty Jozef Janov. Babiš se vždycky vyznačoval dobrým čichem na zdroje veřejných peněz. Tady si nejspíš hned po nástupu do politiky uvědomil, jak obrovský tlak je schopná vyvinout motivovaná progresivistická menšina, reprezentovaná lidmi, jako je právě Michaela Marksová-Tominová, Jiří Dienstbier nebo Kateřina Valachová. Když se k tomu přidá demografická krize a stárnoucí společnost s nedostatečným počtem dětí, je to ideální prostředí na kasírování veřejných peněz za reprodukci umělou.

Druhou linii rozjel bez většího veřejného zájmu Ústavní soud. Rozhodl, že registrované homosexuální páry mají právo adoptovat dítě. To je obrovský průlom. Zákon dosud tyto adopce výslovně zakazoval. Když v roce 2006 prošel zákon o registrovaném partnerství, jeho proponenti ujišťovali, že na adopce dětí nikdy v budoucnu tlačit nebudou.

Zkušenosti z jiných zemí přitom ukazovaly, že skupinová práva sexuálních menšin včetně přístupu k dětem se tradičně prosazují salámovou metodou, aby byli pro společnost stravitelnější. Tady se to vzalo ještě justiční zkratkou. Ústavní soud dal za pravdu muži, který si stěžoval, že zákon zakazující homosexuálům adopce je diskriminační.

Tým kolem ministryně práce si koncepci rodinné politiky představuje jako snahu o novou definici rodiny a hodně aktivních zásahů do toho, jak by rodina měla vypadat.

Marksová: Žena má mít možnost umělého oplodnění bez souhlasu muže

„Chceme, aby ženy v ČR mohly podstoupit umělé oplodnění, aniž by musely mít souhlas nějakého mužského partnera. Toto není nic inovativního. Platí to v řadě evropských zemí. Každou ženu, která se rozhodne mít dítě, bychom měli podpořit,“ uvedla podle ČTK ve čtvrtek ministryně Michaela Marksová (ČSSD) a dodala, že se pravidla nyní stejně obcházejí. Představila tak jeden z návrhů opatření z chystané koncepce rodinné politiky, na které pracuje komise expertek a expertů.

Návrh, aby umělé oplodnění bylo i pro samotné ženy, předložil už téměř před deseti lety někdejší ministr zdravotnictví Topolánkovy vlády Tomáš Julínek (ODS). Lidovci, kteří tehdy byli v koaliční vládě, se postavili důrazně proti. Záměr tak ze zdravotnické reformy vypadl. 

Návrh se podle Marksové týká i věku pro umělé oplodnění a počtu oplodňovacích cyklů, které by se proplácely ze zdravotního pojištění. Nyní jsou tři, a to do 39 let ženy. Poslední novela věk snížila. Podle návrhu by to mohlo být do 43 let. Ministryně míní, že by se pokusy neměly hradit jen u prvního potomka, ale i u dalších.

„Naprostá většina párů si musí ty cykly hradit. Je to finančně velice náročné. U nás se rodí poměrně málo dětí, každé chtěné dítě by mělo být podpořeno,“ řekla ministryně.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) České televizi řekl, že by se zvyšování věku obával. „Přece jenom tu narážíme na medicínské hranice a zvyšující se rizika komplikací,“ uvedl ministr.

Podle ČT opoziční politici návrh kritizují. Podle nich vychází vstříc ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO). Ten totiž založil před několika lety fond, pod který spadají kliniky asistované reprodukce.

„O tom, že je špatné v zákoně, že žena bez souhlasu partnera muže nemůže podstoupit umělé oplodnění, vím řadu let z doby, kdy ještě Andrej Babiš žádné kliniky nevlastnil. Opakuji – my tady bojujeme o právo každé ženy, která chce mít dítě, aby ho mít mohla. A je mi úplně jedno, kdo ty kliniky vlastní,“ dodala Marksová.

Celý rozsáhlý text Lenky Zlámalové čtěte v novém vydání Týdeníku Echo.