‚Teď už jen nepodělat podání‘. Kdo stojí za 500stránkovu stížností na ČT
Anonymem se Rada ČT zabývat nebude
NOVÉ
Zpravodajství České televize se dostalo do hledáčku proruských aktivistů. K Radě ČT prý míří obsáhlá stížnost týkající se informování o „ukrajinské krizi“. Pod dokument o téměř 500 stranách, na který upozornil server HlídacíPes.org, se zatím nikdo nepodepsal. Radní se přitom zpravidla anonymními podněty nezabývají. Podle informací deníku ECHO24.cz by za stížností mohl stát mimo jiné publicista Štěpán Kotrba, který televizi již dříve kritizoval. Svobodné fórum zas poukazuje na exministra zdravotnictví Ivana Davida.
Kotrba se účastnil diskuzí na prorusky orientovaném serveru, na kterém začala stížnost na „nevyváženost zpravodajství“ ČT v posledních dnech kolovat. Radil, jak ohledně podání dokumentu správně postupovat a na jaké orgány se lze případně dále odvolat.
„Teď již jen nepodělat samotné podání a procesní postup: povinnosti ČT určuje jednak §2 zákona o ČT – a jeho dodržování kontroluje Rada ČT, které se zasílá stížnost. Odvolání vůči jejímu rozhodnutí existuje pouze k Parlamentu, protože tomu je Rada ze zákona odpovědná,“ píše v příspěvku z 11. dubna na blogu vlkovobloguje.wordpress.com.
„V Parlamentu to má na starosti volební (mediální) výbor. Pak je to § 31 a 32 zákona 231/2001 Sb., který dozoruje RRTV jako správní orgán státu. Stížnost na vysílací zákon se zasílá jí a případné odvolání vůči jejímu rozhodnutí se řeší podle správního práva u Městského soudu,“ popisuje dále Kotrba.
Kotrba, původní profesí průmyslový designér, dnes převážně autor Britských listů, v minulosti působil v Radě Českého rozhlasu a spolupracoval zřejmě také přímo s ČT. V době, kdy funkci generálního ředitele zastával Jiří Janeček, měl mít zakázku na poradenské služby. Poté, co se však do čela veřejnoprávní televize dostal v roce 2011 současný ředitel Petr Dvořák, médium prý spolupráci rozvázalo.
V posledních letech ČT kritizuje, podle něho médium porušuje svůj kodex, co se týče „nestrannosti a vyváženosti zpravodajství“. Zda se Kotrba na tvorbě dokumentu přímo podílel, nebo pouze udílel rady insidera motivované osobním zájmem, není zřejmé. Na dotazy deníku ECHO24.cz neodpověděl.
Mluví se i o exministrovi Davidovi
Zpravodajský web Svobodné fórum zase přinesl informaci, že autorem dokumentu by mohl být také někdejší ministr zdravotnictví ve vládě Miloše Zemana a dlouholetý člen sociální demokracie Ivan David. Dnes náměstek pro vědu, výzkum a vzdělávání v Psychiatrické léčebně Bohnice se ve svých prorusky laděných názorech zradikalizoval a představuje vůdčí postavu webu Nová republika.
Jeho cílem je podle manifestu stejnojmenného sdružení boj proti „neoliberálnímu režimu“ a „hyperburžoazii“, která „rozvrací společnost a rozkrádá její bohatství“. Podle Svobodného fóra leží „Česká televize Davidovi v žaludku dlouhodobě“. Server by měl být navíc napojen i přímo na blog, který po částech stížnost publikoval-
ČT anonymy nezkoumá
Stížnost mířená na ČT obsahuje 495 stran. Analyzuje zpravodajství zhruba za poslední dva roky – od 1. února 2014 do letošního 31. ledna. Podle autorů rozsáhlé zprávy ČT „porušuje své povinnosti“ dané zákonem i kodexem, ve zpravování prý není objektivní a údajně zatajuje podstatné informace.
Autoři v celkem 13 kapitolách uvádí celou řadu příkladů – rozebírají zpravodajství o bojích na východě Ukrajiny, sestřelení letu MH17 či Majdanu a odstoupení někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
„Násilné a protiústavní svržení vlády a prezidenta absurdně označovala za „demonstraci”, zatímco skutkově podobné jednání (typu vyzbrojování se, obsazování státních budov, nastolování vlastní moci a podobně), které následně vypuklo na východě země, vykreslovala jako opakování dění na Krymu,“ stojí například v kritickém dokumentu.
Do rukou radních ČT se dokument ještě oficiálně nedostal. „Do této chvíle Rada ČT neobdržela zmiňovanou stížnost. Při vyřizování stížností postupuje Rada ČT dle Pravidel pro vyřizování podnětů a stížností,“ uvedla deníku ECHO24.cz tajemnice Rady ČT Hana Zavadilová.
Z pravidel kontrolního orgánu vyplývá, že podněty, které „nebudou obsahovat celé jméno, příjmení a úplnou poštovní adresu stěžovatelů, bude považovat Rada ČT za anonymní“ a nebude se jimi „zabývat“.
