Proč se bojíme uprchlíků? Touha po maloměšťáctví nebo ublíženost?

Největší obavy z migrace mají v celé Evropě Češi, i když k nim žádní uprchlíci nemíří, a pokud někdo omylem přijde, zase uteče. Ukázal to nový Eurobarometr, podle kterého 71 procent Čechů odmítá jakoukoli pomoc uprchlíkům. V tom se Čechům blíží na tři procentní body pouze Maďaři, v celé Evropě pomoc uprchlíkům odmítá jen třetina obyvatel. Proto většina politických stran před krajskými volbami vymýšlí co nejoriginálnější sliby, jak Čechy bránit před migranty z islámských zemí, a přitom se vymezit proti Evropské unii, která nám je chce poslat.

Eurobarometr neříká, že Češi jsou největší rasisté, xenofobové či Antievropané v celé Unii. Koneckonců, obavy z uprchlíků se mohou potvrdit, pokud se třeba teror ve jménu Islámského státu v Evropě přiblíží rozměrům palestinské intifády. Data však ukazují, že za strachem z uprchlíků stojí zvláštnosti národní povahy, především historická ublíženost a touha po maloměstsky klidném životě.

Dobrodružná povídka prvorepublikového autora Otakara Batličky Otrávený šíp líčí příběh sadistického dozorce Swana v diamantových dolech, který se obává, že se mu indiánští dělníci pomstí a zabijí ho otráveným šípem, jak už se to stalo jednomu z kolegů. Nakonec je mrtvý Swan nalezen s neškodným trnem zapíchnutým do zad. Myslel, že ho zasáhl otrávený šíp, a zemřel strachem.

Pocit bezprostředního nebezpečí vzniká také z vyhlídky, že do Česka přijdou uprchlíci. Naposledy případy sebevražedného atentátníka z bavorského Ansbachu a vlakového útočníka se sekyrou potvrdily, že migrační proudy z islámských zemí s sebou přinášejí teroristy. Jedním ze dvou největších problémů Evropské unie jsou přistěhovalci, tvrdí dvě třetiny Čechů – po Estoncích a Dánech je to nejvíc v Evropě. Do dvou největších evropských problémů řadí víc než polovina Čechů rovněž terorismus, což je po Maltě největší podíl na starém kontinentu. Z Belgičanů a Francouzů, kteří v uplynulých měsících útoky islamistů proti civilnímu obyvatelstvu zažili, zařadila teror do hlavních problémů Evropy jen třetina.

Přistěhovalci jsou největším problémem také pro samotnou Českou republiku, míní třetina dotázaných obyvatel země, kde loni požádalo o azyl zhruba 1500 lidí, z toho 700 Ukrajinců, 135 Syřanů, 80 Vietnamců, 50 Rusů, 40 Iráčanů a stejný počet Číňanů.

Více vadí přistěhovalci jen v šesti zemích, třeba ve Švédsku nebo Rakousku, kde žije zhruba stejně obyvatel jako v České republice a kde loni požádalo o azyl 162 tisíc, respektive 88 tisíc lidí.

Českou nevraživost vůči uprchlíkům lze vysvětlit naučenou ostražitostí vůči cizincům, kterou si obyvatelé bývalých sovětských satelitů osvojili pod svými policejními režimy. Když tři čtvrtiny Čechů odmítají, aby se k nim stěhovali lidé z neevropských zemí, nezadají si v tom se Slováky, Maďary, Lotyši, Bulhary a Rumuny.

Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo zde