‚První čeští teroristé‘ před soudem. Za chystaný útok jim hrozí doživotí

Po zhruba ročním vyšetřování začíná soud s „prvními českými teroristy“. Trojici levicových extremistů hrozí za údajnou přípravu teroristického útoku na nákladní vlak až doživotní vězení. Další dvě ženy jsou v případu obžalovány z toho, že se útoku nepokusily zabránit. Na podporu vazebně stíhaného anarchisty Martina Ignačáka se před pražskou pankráckou věznicí konala v posledním roce řada demonstrací, hořela policejní auta. Podle anarchistů jde o vykonstruovaný proces, do skupiny se totiž infiltrovali policejní agenti.

„Vedeni jednotným záměrem začali v září 2014 s přípravou teroristického útoku na vlak, který chtěli uskutečnit v říjnu až listopadu. Kvůli nepříznivému počasí došlo k přesunutí na březen až duben,“ četl z obžaloby státní zástupce Vladimír Pazourek, který kauzu řeší. Hlavní líčení je naplánované na dva dny.

Obžaloba se týká celkem 5 lidí. „Tři jsou obviněni z přípravy teroristického útoku na vlak. Při prokázání viny jim hrozí 12 až 20 let vězení, případně výjimečný trest. Dalším dvěma osobám hrozí až tři roky za mřížemi za to, že trestný čin nepřekazili. Tři z obžalovaných jsou dále stíháni za útok na úřední osobu,“ uvedla deníku Echo24.cz mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová.

Mezi hlavní obviněné patří třicetiletý Martin Ignačák, který je jako jediný z obžalovaných stíhaný ve vazbě, dále čtyřiačtyřicetiletý Petr Sova, který měl být šéfem skupiny. Z vazby byl propuštěn kvůli justičnímu omylu. Poslední obžalovanou, které hrozí až doživotí za mřížemi, je osmadvacetiletá Alexandra Ščambová. Další dvě ženy Radka Pavlovská a Katarina Zezulová jsou stíhané za nepřekažení pokusu o útok.

K soudu je přišla podpořit řada levicových aktivistů včetně ruského studenta Igora Ševcova, kterého soud na jaře zprostil obžaloby z útoku na dům ministra obrany Martina Stropnického. Ve chvíli, kdy do soudní síně policejní eskorta přivedla Martina Ignačáka, začali hlasitě pokřikovat – Ignačáka zdravili a vyjadřovali mu podporu, tleskali. Při čtení obžaloby se zas z jejich řad ozval smích. Soudkyně Hana Hrnčířová je však rázně okřikla.    

Skupinu anarchistů zadržela policie během razie proti levicovým extremistům loni v dubnu. Podle vyšetřovatelů měla minimálně od září 2014 plánovat útok na nákladní vlak s vojenským materiálem či soupravu s vozy značky Hyundai. Zaútočit měli radikálové zápalnými lahvemi na hlavním tranzitním železničním uzlu z Prahy do Plzně v úseku Radotín – Beroun. Policie kauzu vyšetřovala téměř rok, cílem bylo podle ní narušit „základní politickou, hospodářskou a sociální strukturu“ Česka.

Anarchistům ‚asistovali‘ policejní agenti 

Anarchisté vinu odmítají, podle nich jde o výsledek policejní provokace. Do skupiny se totiž infiltrovali policejní agenti. ‚Asistovat‘ měli tajní policisté například při nákupu materiálu na výrobu zápalných lahví či při jejich ozkoušení. Podle Ignačáka nápady na násilné akce přicházely právě od nich. Stejně jako ostatní obžalovaní po krátkém vyjádření neodpovídal na dotazy soudu, žalobců či advokátů.

Obhájce Martina Ignačáka advokát Ondrej Štefánik se k případu před soudním líčením nevyjádřil. „Jako ustanovený obhájce jsem vázán zákonem uloženou povinností mlčenlivosti. K případu se vyjadřovat nesmím, i kdybych třeba chtěl,“ sdělil serveru Echo24.cz Štefánik. Dříve uvedl, že svého klienta za teroristu nepovažuje, působí prý na něm jako „mladý a přemýšlivý člověk, rozhodně ne jako osoba, která by chtěla někomu ublížit“.

Případ dostala na stůl soudkyně Městského soudu v Praze Hana Hrnčířová, která například loni odsoudila k 15 letům vězení uprchlého Radovana Krejčíře z pokusu o tunelování stáního podniku Čepro. Udělila mu nejvyšší možný trest. „Případ byl paní doktorce Hrnčířové přidělen automatickým systémem podle rozvrhu práce,“ řekla k tomu mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.

Protesty i zapalování aut na podporu anarchisty

Před pankráckou věznicí protestovala za propuštění obžalovaného Ignačáka v posledním roce několikrát část anarchistického hnutí. Aktivisté si také stěžovali na podmínky, ve kterých je muž ve vazbě držen. Coby vegan nedostával prý požadovanou stravu, anarchisté to označili za „dlouhodobé mučení“. Levicoví radikálové ze Sítě revolučních buněk na nesouhlas s uvězněním Ignačáka pak zapálili několik policejních aut coby „podpůrnou techniku při šíření útlaku“. K žhářskému útoku došlo naposledy letos v únoru.

Jedna z anarchistických buněk nazvaná Black June se také letos v červnu přihlásila k bombovým výhrůžkám ve Sněmovně, v České televizi, pražské budově kriminalistického ústavu a vrchního soudu. Cílem akce bylo podle anarchistů narušit chod institucí, které jsou za uvěznění obžalovaného anarchisty zodpovědné. Anonymní bombovou výhrůžkou v budově Vrchního soudu v Praze měl Ignačáka podpořit ke konci června také americký anarchista vystupující pod přezdívkou August Spies.

Původně šlo o amerického anarchistu popraveného v roce 1887 za podněcování k násilí – měl být jedním ze strůjců bombového útoku v Chicagu, v jehož důsledku zemřelo sedm policistů. Dnes historikové spíše vychází z toho, že šlo o provokaci policie, která infiltrovala skupinu anarchistů a dodala jim výbušninu.

Síť revolučních buněk, kterou tvoří různá anarchistické uskupení rozptýlená po celém Česku, má na svědomí také několik útoků a desítky anonymních oznámení na pražskou restauraci Řízkárna. Jde však o jiné anarchistické buňky.

V kauze je kromě pětice anarchistů obviněný i šestý člověk. Stíhaný je pro nedovolené ozbrojování a přechovávání hromadně účinné zbraně. Jeho případ řeší soud v Brně.

Čtěte také: Státní zástupce zažaloval anarchisty za útok na vlak. Hrozí jim výjimečné tresty

Český údajný terorista drží hladovku. Soud mu prodloužil vazbu