Vyšší minimální mzda zvýší nezaměstnanost a postihne malé podnikatele
Dopady vládního rozhodnutí
NOVÉ
FOTO: Shutterstock
Vláda odhlasovala zvýšení minimální mzdy o 11 procent, tedy o 1 200 korun na 12 200 korun od 1. ledna 2018. Je to tak již čtvrté navýšení této vlády za poslední čtyři roky. Hospodářská komora, podnikatelé, živnostníci i opozice však navýšení kritizují a mluví o zvýšení ceny práce, krachu malých podniků na vesnicích a paradoxně i o dopadech právě na ty, kteří minimální mzdu pobírají.
„Nejde jen o to, že minimální mzdu bere relativně málo lidí (3,6 procenta – pozn. redakce), ale také o to, že zvýšení se negativně projeví u řady firem, které takové lidi zaměstnávají. Je to bezprecedentní zvýšení o 43,5 procent za čtyři roky,“ řekl pro Echo24 předseda Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý. Nejčastěji jde podle něj o úklidové firmy, firmy v oblasti stravování, pohostinství a obecně služeb.
„Lidi začnou nahrazovat stroji, pak jim začnou zkracovat úvazky a nakonec začnou propouštět. Nezaměstnanost se tak naopak zvýší a blahobyt těch, kvůli kterým se to dělá, se nakonec sníží,“ kritizoval Dlouhý argumenty ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové i premiéra Bohuslava Sobotky (oba z ČSSD). Práce se podle Sobotky musí lidem vyplatit.
„Připomeňme, že minimální mzdu pobírají ti nejméně kvalifikovaní zaměstnanci. Pokud minimální mzda poroste bez ohledu na růst produktivity, budou to právě nízkokvalifikovaní zaměstnanci, kteří budou v krizových dobách přicházet kvůli vyšší minimální mzdě jako první o práci,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Ministryně Marksová také argumentuje tím, že minimální mzda je v sousedních státech vyšší. Podle Dlouhého však existuje studie VŠE z roku 2015, která dokládá, že vyšší minimální mzda zároveň znamená i vyšší nezaměstnanost. Což se podle něj projevuje například na Slovensku nebo v Řecku.
V praxi to také znamená, že se zvýší i minimální odvody na sociálním a zdravotním pojištění pro živnostníky, které se právě z minimální mzdy vypočítávají. Dnes je tato částky 2 061 korun na sociálním pojištění a 1 906 korun na zdravotním pojištění. Od roku 2018 se tyto částky o stovky korun zvýší.
Čtěte také: Zvýšení minimální mzdy ohrozí venkovské obchody víc než EET
Populismus, zní z opozice
Kritika zvýšení minimální mzdy se na vládu snáší i z opozice. „Nedivím se hospodářské komoře, že protestuje. Vláda dva měsíce před volbami ztížila situaci podnikatelům zvláště v tak citlivých odvětvích jako třeba v sociálních službách. Měla to nechat na příští vládě. Vidím v tom pouze předvolební populismus,“ řekl krátce pro Echo24 předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Se zvýšením nesouhlasí ani ODS. „Pokud by to vláda myslela s peněženkami všech zaměstnanců skutečně vážně, sníží daně či odvodové povinnosti. To pocítí ve svých peněženkách všichni zaměstnanci, nikoliv pouze cca 2 % zaměstnanců pobírajících minimální mzdu. Zvýšení minimální mzdy je ze strany agrosocialistické vlády populismus,“ uvedl v prohlášení ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Situace se podle předsedy Asociace českého tradičního obchodu Zdeňka Juračky zhorší především pro obchody na vesnicích. Zvyšování minimální mzdy je podle něj nutností, ale měla by být úměrná možnostem podnikatelů. Řešení je podle něj zvyšovat mzdu regionálně nebo oborově.
„V případě, že si obchod peníze nevydělá, tak si požádá o dotaci. Prodejny se tím tak dostanou do pozice veřejné služby a dotace jim poskytne obec, kraj či stát,“ doplnil pro Echo24 Juračka.
Takové řešení je však podle Vladimíra Dlouhého paradoxní. „Vláda současně rozjíždí projekt podpory venkova, kde hovoří o tom, že bychom měli udržovat malé krámky v malých obcích. Povede to k tomu, že na jednu stranu zvýšíme mzdu a na druhou stranu ještě budeme dotovat.“
Na všem vydělá stát
Na všem podle Dlouhého nakonec nejvíc vydělá stát, kterému se tak ze mzdy zvýší odvody na sociálním a zdravotním pojištění. „Podle našich odhadů by mohl stát získat dodatečných až 860 milionů korun,“ řekl Dlouhý.
Řešením je podle něj snížit zaměstnancům i zaměstnavatelům odvody na sociálním a zdravotním pojištění a dlouhodobě hledat taková řešení, aby stát vytvořil dobré podmínky pro podnikatele, aby sami byli schopni platit vyšší mzdu. „Přestaňme v očích zaměstnanců v této zemi líčit podnikatele jako lumpa, který parazituje, okrádá a není schopen vyplácet slušné mzdy,“ dodal Dlouhý.
Vláda o navýšení však nehlasovala jednomyslně. Zatímco ministr financí Ivan Pilný nechtěl navyšovat vůbec, tak ministr zemědělství Marian Jurečka chtěl za KDU-ČSL původně navýšení 1 000 korun. Odbory na druhou stranu požadovaly přidání o 1 500 korun. Zaměstnavatelé se zase klonili k částce 800 korun.
