Polidštění Jamese Bonda završeno

Byl to dlouhý porod. Pětadvacátý film o Jamesi Bondovi, poslední s Danielem Craigem v hlavní roli, vznikal komplikovaně a obtížně. Původně ho měl režírovat známý skotský tvůrce Danny Boyle, od projektu ale odstoupil, kvůli tvůrčím neshodám. Vznikal nový scénář osvědčené dvojice Neal Purvis a Robert Wade, do práce na něm se zapojil i nově angažovaný režisér Cary Joji Fukunaga (první Američan, který kdy režíroval bondovku), předlohu přepisovali ještě další lidé, poslední mezi nimi ceněná scenáristka mladší generace Phoebe Waller-Bridgeová, jež měla za úkol dodat do filmu nějaké ty fóry. V roce 2019 se natáčelo, výrobu zdrželo zranění hlavního představitele, film Není čas zemřít měl být do kina uveden začátkem minulého roku, premiéra se ze známých důvodů víckrát odkládala.

Diváci se tedy mohou s Craigem v roli Bonda a vůbec s jedním konceptem té ikonické postavy rozloučit až teď, snad jich přijde dost, kina by to velice potřebovala. Fukunagův film si navíc zaslouží velké plátno, některé záběry, scény v něm vypadají skutečně skvěle. Nemohu si ale pomoct – ten film zároveň působí přenošeně. Jsou z něj cítit ty dlouhé schůze, jejichž účastníci se postupem doby střídali, snaha vyřešit všechny ty problémy, trefit všechny požadované polohy.

Z početných úkolů byl samozřejmě nejdůležitější ten nejvíc samozřejmý – nějak uzavřít craigovskou éru a uzavřít taky dramatický oblouk, jímž postava 007 v pěti filmech uvedených během patnácti let prošla. Napíše se to snadno. Jenomže – těžko na cvičišti a ještě hůř na bojišti. Film Není čas zemřít nakonec dost možná je takový, jaký být musel – vzhledem k rozporným požadovaným parametrům. V mnoha ohledech velký (je to nejdelší bondovka všech dob), místy ohromující, místy únavně doslovný, je to trochu zadrhávající film, ve chvílích, kdy by měl vzlétnout, se často sám do sebe zamotá.

Celý text Ondřeje Štindla si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete už od 249 korun za měsíc ZDE.