Ornitolog ve dvojím odboji. Portrét Veleslava Wahla

ECHOPRIME

Ornitolog ve dvojím odboji. Portrét Veleslava Wahla
„Až překvapující množství ptačích druhů obývá Prahu,“ psal Veleslav Wahl. Foto: Shutterstock
3
Domov
Jiří Peňás
Sdílet:

„Až překvapující množství ptačích druhů obývá Prahu.“ Tak nadějně začíná jedna z úvodních kapitol knížky Pražské ptactvo, kterou napsal ve svých jedenadvaceti letech zapálený ornitolog Veleslav Wahl. Je to kniha psaná jazykem, který ocení čtenáři klasických přírodopisných knih Alfreda Brehma, takže se dočteme třeba o tom, jak se ptáci „stali měšťany“, nebo o tom, kde nejlépe natrefit na kosa, pěnkavu, rehka či budníčka většího, ale i o tom, jak obstarati krmítko a čím ho v zimě zásobovat: semencem, mákem, slunečnicí, jitrocelovými semínky, ovsem a zadinou, o níž už možná málokdo ví, co je. Pro sýkory a datly jsou pak vhodné mravenčí kukly a živí mouční červi, jež zajisté doma vždy nějaké najdeme. „Zachováme-li se podle těchto pravidel, budeme míti své okolí plné ptáků po celý rok, a přeneseme si tak kousek přírody před vlastní práh,“ psal autor, od jehož narození letos uplyne stovka, z níž mu bylo dovoleno prožít jen osmadvacet let.

Knihu Pražské ptactvo vydal Wahl v roce 1944. Tedy v roce, o němž nemá člověk právě představu, že by to byl vhodný čas na sepisování a vydávání podobných knih. Předpokládal by možná, že mladík, který se tehdy věnuje ptactvu a píše o tom pojednání, je dost odtržen od vnějšího světa, zahloubán do pozorování ptáků, jejich hnízdění, tahů, chování. Takový mladík snad ani nevnímá, co se kolem něho děje, možná je mu to i trochu lhostejné, žije si ve svém ptačím útočišti, do něhož se ukryl. Ten mladík je však ve skutečnosti už několik let zapojen do odbojové činnosti. Je jedním z významných členů skupiny Zpravodajská brigáda, jejíž základ tvořili především mladí lidé z prostředí skautingu, kam Wahl přirozeně též patřil.

Do odboje se pustil, přestože mu za heydrichiády zavraždili otce, Veleslava Wahla staršího, významného pražského advokáta, příslušníka prvorepublikové elity: nebyl z rodiny jediný, popraven byl i strýc Karel Wahl. Asi by se tedy spíš mělo napsat, že mladý Wahl šel do odboje „právě proto“, neboť považoval za osobní povinnost vymezit se proti nepříteli, který byl navíc v těch letech jednoznačný a nebylo o něm pochyb. Wahl vyrůstal v elitním prostředí vzdělané a republikánským ideálům oddané vrstvy, takže to bylo něco, co mladík vzal jako přirozený úkol, o němž netřeba diskutovat.

Esej Jiřího Peňáse najdete na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články